Sucho, které v posledních letech sužuje Českou republiku, viditelně dopadá na lesní porosty. Stromy kvůli suchu ztrácejí vitalitu a mohou snadněji podlehnout napadení kůrovcem. Jen na Vysočině podle odhadů společnosti Lesy ČR bude potřeba v roce 2019 vytěžit pět milionů kubických metrů dřeva.
Letošní nezvykle vysoké teploty a sucho se výrazně podepsaly na stavu tuzemské flory. „Suchem trpí příroda v celé republice, stromy schnou v lesích, parcích, zahradách, kdekoli. V lesích trpí zejména smrky, které mělce koření, takže oblasti, kde převažují smrkové porosty, jsou suchem postižené nejvíce. Sucho ale neprospívá ani jiným dřevinám, borovicím, jedlím, dubům… Listnáče odolávají suchu lépe, koření hlouběji,“ popsala Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.
V minulosti podle ní trpěla suchem severovýchodní Morava, v roce 2018 je to například Vysočina, jih Moravy či oblast Rožnovska. Problémy jsou také též v severních nebo jižních Čechách i na dalších místech.
Zástupci Národního parku Šumava letošní rok ve srovnání s tím uplynulým hodnotí jako mírnější. „Podle našich půdních měření nebylo letošní sucho na území NP Šumava tak extrémní jako loni. Ovšem měření stresů stromů, způsobených suchem, plošně neprovádíme,“ přiblížil místní situaci Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.
Velkoformátová letecká kamera
Chřadnoucí stromy se dají rozeznat poměrně snadno. Mění barvu jehličí či listů a podle Evy Jouklové je častým jevem i defoliace, tedy jejich odlistění. U větších lesních ploch lze pro mapování postupu sucha využít i leteckého snímkování, které poměrně přesně určí počty uschlých stromů nebo jejich celkovou plochu. Jednotlivé kraje, města či správci lesů nebo parků pak mohou dendrologa či rovnou dřevorubce poslat přímo do vytipované lokality.
Snímkování se provádí za pomoci speciální velkoformátové letecké kamery. „Ze snímků nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak vznikne také mapa v infračerveném spektru. Snímkování funguje na principu měření intenzity chlorofilu. Výsledné rozlišení snímku je 12,5 centimetru na pixel, takže se dají spolehlivě snímkovat nejen plochy s uschlými stromy, ale i jednotlivé stromy,“ popisuje možnosti Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje.
Analýza suchých porostů se dá provádět z dat, jež TopGis pořizuje pro účely vzniku vlastní ortofotomapy České republiky. Na vyžádání se tedy dají zpracovat mapy pro libovolné území.
Kdy je nejlepší snímkovat
„Nejlepší období pro monitorování sucha je jaro nebo začátek léta, tedy v době, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později se již infračervené snímkování nedá využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu,“ vysvětluje principy Drahomíra Zedníčková.
Kůrovec se dá také sledovat
Letecké snímkování se vedle monitoringu sucha používá také například při sledování lesů zasažených kůrovcem. Jan Dvořák z Lesy ČR říká, že letecké snímkování každoročně využívají pro monitoring vývoje kůrovce v šumavských lesích, včetně bezzásahových oblastí. Lesníci pak na zásahových plochách provádějí asanaci kůrovcem napadených stromů nebo polomů. Bezzásahové oblasti jsou bez jakéhokoli zásahu, zde se pouze sleduje jejich vývoj.
