Sleva na software ProGEO

Letecké snímkování TOPGIS

TopGis začne na jaře 2019 snímkovat západní část České republiky

letecke-snimkovani-topgis-pohled-do-kabiny-piloti-Martin-Nedojedly-Jaroslav-Lupac-foto-archiv-topgis-IMG_5039-f

Firma TopGis, který se specializuje na letecké snímkování, v květnu 2019 zahájí třetí detailní mapování území České republiky. Z pořízených dat vzniknou nové ortofotomapy Prahy a Plzeňského, Ústeckého, Libereckého a Středočeského kraje.

Podle odhadů společnosti se bude snímkovat do září. „V minulých letech – od roku 2014 a podruhé od roku 2016 – jsme Českou republiku kompletně snímkovali dvakrát. Třetí řada snímků odstartuje na západě země, další část republiky plánujeme snímkovat v roce 2020,“ uvedla Drahomíra Zedníčková, ředitelka společnosti TopGis.

Pro snímkování TopGis používá vlastní leteckou techniku. Letos se má létat s letadly Cessna 404 Titan anebo Partenavia (Vulcanair) P.68. Oba stroje jsou vybavené velkoformátovou kamerou, přičemž výstupem budou snímky s rozlišením 12,5 cm na pixel.

„S daty budou pracovat například energetické firmy, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), poskytovatelé infrastruktury, města a obce či některé univerzity. Zároveň se po zpracování objeví v naší webové aplikaci GisOnline.cz a také na webu ChytreMapy.cz,“ popsala Drahomíra Zedníčková.

Plánování letů se chystá již nyní. „Na začátku je pečlivá příprava, kdy je třeba si stanovit, v jaké výšce a jakou rychlostí letadlo poletí či jak daleko od sebe budou letové řady, a je nutné si monitorované území nalétat v konkrétních blocích a se značným překrytem,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková. Díky těmto přípravám výsledná ortofotomapa působí spojitým dojmem, nejsou v ní vidět mraky ani výrazné rozdíly v ročních obdobích.

Čekání na vhodnou dobu snímkování může trvat i několik týdnů, protože nejlépe se snímkuje při bezoblačném počasí. Díky dobrým světelným podmínkám a úhlu svitu slunce je období od jara do podzimu nejlepším termínem, protože na snímcích nejsou extrémně dlouhé stíny.

Velkou roli hraje postprodukce, tedy zpracování snímků po leteckém snímkování. „Pracujeme s řadou parametrů, které mají vliv na kvalitu konečného díla, zejména polohovou přesnost. Máme vlastní bodové pole vlícovacích bodů v terénu, které díky aerotriangulaci zajišťují polohovou přesnost ortofotomapy. Rovněž překreslujeme snímky na průběžně aktualizovaný digitální model terénu. Při mozaikování snímků se zakreslují místa, kde dochází ke spojení snímků tak, aby jednotlivé jevy v ortofotomapě byly ve správné poloze a měly korektní geometrii,“ řekla Drahomíra Zedníčková. Celý proces kompletace je velmi časově náročný a zabere stovky hodin mnoha pracovníků. Velkou spoustu práce obnáší i úprava jednotlivých spojů snímků. V závislosti na době pořízení jednotlivých snímků je například třeba upravit barevné přechody tak, aby spolu všechny části perfektně ladily. Nestane se tak, že na výsledné ortofotomapě bude část pole již pooraná a na druhé bude stále vidět rostoucí obilí.

 

/* ]]> */