vynesení satelitů Galileo na raketě Arianne 5 - izualizace Pierre Carril, ESA, 2017

Satelitní systémy se za posledních dvacet let staly nedílnou součástí dnešního života. Považujeme je za takovou samozřejmost, že kdyby náhodou nefungovaly, nejspíš bychom si začali myslet, že začala válka.

Vedle amerického systému GPS, který původně vzniknul pouze pro vojenské účely, ruského GLONASS nebo čínského systému BeiDou-2, začal 15. prosince 2016 poskytovat své služby evropský systém Galileo. Jeho vývoj trval sedmnáct let a stál deset miliard eur. Americký GPS začala americká vláda budovat v roce 1973, systém byl plně funkční až v roce 1995. Ročně na jeho provoz USA vynakládají ze státního rozpočtu 600 až 900 milionů dolarů.

Právě přílišná závislost na americkém systému GPS vedla Evropskou unii k úvahám o vybudování vlastního systému Galileo.

Roční provozní náklady Galilea jsou předpokládány na 800 milionů eur. Konsorcium evropských firem, které měly vybudování Galileo spolu s Evropskou unií financovat, však kvůli pochybám o ziskovosti odstoupilo, takže veškeré náklady od roku 2007 platí Evropská unie.

Ačkoliv je Galileo interoperabilní se systémy GPS a Glonass, tak právě jim chce konkurovat – přesností a funkcemi. Polohová přesnost Galilea má být jeden metr, záchranné složky a platící zákazníci budou mít přesnější polohu přibližně 30 centimetrů. K dosažení této přesnosti však bude Galileo potřebovat na oběžné dráze 24 satelitů.

Názory na potřebnost vlastního evropského systému jsou různé. Například profesor František Vejražka z katedry radioelektroniky fakulty elektrotechnické na ČVUT řekl pro server Technet, že „Galileo nepotřebujeme. Systémy GPS i Glonass poskytují stejnou službu s velmi podobnými parametry. U GPS nejsou dostupné vojenské signály, podobně u Glonassu. Civilní verze však zajišťuje dostatečnou přesnost, zvláště jsou-li podporovány další infrastrukturou.“

Součásti satelitu Galileo / vizualizace ESA
Součásti satelitu Galileo / vizualizace ESA
Satelit Galileo / vizualizace ESA
Satelit Galileo / vizualizace ESA
Pětimetrové solární křídlo družice Galileo / foto S. Bury, ESA/OHB
Pětimetrové solární křídlo družice Galileo / foto S. Bury, ESA/OHB

Umí vaše zařízení pracovat se signálem Galileo?

Vyhlášením prvotních služeb dne 15. prosince 2016 systém Galileo přešel z testovacího režimu do živého stavu, který již poskytuje služby.

Na webu UseGalileo si můžete zjistit, zda vaše zařízení umí se signálem Galileo pracovat. Je to samozřejmě také výzva pro ostatní výrobce, aby Galileo zařadily do svého portfolia. Výrobci geodetické techniky jako Trimble, Topcon, Leica Geosystems nebo Novatel již mají v nabídce přístroje, které se signálem Galileo umějí pracovat.

Příjem signálu systému Galileo na mobilních telefonech Samsung S8 / foto G. Porter, ESA
Příjem signálu systému Galileo na mobilních telefonech Samsung S8. Evropská kosmická agentura ESA začala s výrobci mobilních telefonů Apple, Sony, Samsung, Huawei a dalšími spolupracovat již v roce 2013. / foto G. Porter, ESA