Město Olomouc začalo využívat síť chytrých meteosenzorů pro sledování teploty ve svých ulicích. Data mají městu pomoci lépe reagovat na vlny veder a adaptovat se na projevy klimatické změny, například při plánování nové výsadby nebo umisťování vodních prvků.
Měření je součástí mezinárodního projektu EnCLOD, financovaného z programu Interreg Central Europe. Cílem projektu je sdílení zkušeností a zavádění inovativních řešení pro města čelící klimatickým výzvám. Praktickému využití senzorové sítě se nedávno podrobněji věnoval Olomoucký deník.
Realizační tým, vedený katedrou geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, instaloval po městě síť deseti meteorologických stanic.
Víceúrovňové měření pro přesnější data
Klíčovým prvkem projektu je víceúrovňové měření teplot. Každá stanice je vybavena senzory, které sledují teplotu vzduchu ve výšce 200 cm (úroveň dýchání dospělého člověka) a 80 cm (úroveň dýchání malého dítěte).
První data ukázala zásadní rozdíly.
„Během tropického dne, kdy okolní teplota přesahuje 30 °C, může teplotní rozdíl mezi těmito dvěma úrovněmi dosáhnout čtyř až pěti stupňů Celsia. To představuje znatelně vyšší tepelnou zátěž pro dětský organismus,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky.
Vedle teploty vzduchu systém měří také teplotu na povrchu a pod ním, konkrétně ve výškách šest a třicet centimetrů. Tato data umožňují analyzovat, jak různé typy povrchů (asfalt, dlažba, trávník) absorbují a vyzařují teplo.
Senzorickou výbavu doplňují čidla pro měření rychlosti a směru větru a relativní vlhkosti. V blízké budoucnosti bude systém rozšířen o pokročilou stanici na střeše přírodovědecké fakulty, která bude monitorovat také srážky a intenzitu slunečního záření.
Strategické umístění senzorů a dopravní data
Stanice jsou rozmístěny v lokalitách s odlišným charakterem, což umožňuje komparativní analýzu. Měření probíhá v městských parcích (Smetanovy sady), na otevřených náměstích (náměstí Republiky), v uzavřených parkovacích areálech, v přednádražním prostoru i na sídlištích. Tímto způsobem vědci porovnávají vývoj teplot v zelené infrastruktuře oproti husté zástavbě a betonovým plochám.
Součástí sítě jsou také dopravní čidla monitorující obsazenost parkovišť. „Parkovací plochy jsou typickými tepelnými ostrovy. Propojením dat o jejich obsazenosti s klimatickými měřeními získáme cenné informace o vztahu mezi dopravní infrastrukturou a lokálním mikroklimatem,“ dodává Burian.
Otevřená data pro veřejnost i odborníky
Výstupy projektu budou postupně zpřístupňovány veřejnosti. Základní data, především z oblasti dopravního monitoringu, jsou již dostupná na portálu. K dispozici bude také veřejný online dashboard s aktuálními teplotními informacemi, včetně upozornění na tropické dny a hodiny.
V další fázi budou zveřejněny otevřené datové sady určené pro další výzkum, analýzy a praktické využití ve veřejné správě a městském plánování. První využití dat proběhne na podzimním Hackathonu, který pořádá katedra geoinformatiky ve spolupráci s Olomouckým krajem a městem Olomouc.
