Společnost CleverMaps společně se slovenským Centrem pro dopravní výzkum uveřejnila žebříček datové otevřenosti 28 slovenských měst. Přehled navazuje na předchozí, který hodnotil česká města.
Jednoznačnou první příčku obsadilo město Prešov. S velkým odstupem následuje Nitra a Michalovce. Bratislava obsadila až 24. místo z celkových 28 hodnocených měst.
Města mohou být tzv. datově „tupá“ anebo inteligentní. Žebříček datové otevřenosti de facto porovnává úroveň inteligence jednotlivých měst z pohledu otevřenosti veřejně dostupných dat. Čím více je město datové otevřené a tím pádem inteligentnější, tím větší možnosti a příležitosti nabízí svým obyvatelům a podnikatelům.
Například obyvatelé měst, které dalo veřejně k dispozici ve strojově čitelném formátu svá data o jízdních řádech městské dopravy, mohou dnes využívat velké množství mobilních aplikací pro jednoduché naplánování trasy.
Města, která dají veřejně k dispozici aktuální data ze senzorů o dopravní situaci, mají vesměs online aplikace, které aktivně upozorňují řidiče na dopravní zácpy.
„Datová otevřenost je v našich zeměpisných šířkách stále velmi špatná. Čím dříve dojde k masivnímu otevření veřejných dat, tím dříve budou obyvatelé těchto měst benefitovat. Bude to pozitivní signál pro zaměstnanost, zvýšení investic a zlepšení kvality života,“ říká Jan Sirotek, spoluzakladatel společnosti CleverMaps.
CleverMaps ve spolupráci s Centrem dopravného výzkumu vyvinul unikátní metodiku jak otevřenost jednotlivých měst porovnávat a to i v mezinárodním měřítku. Na jaře roku 2015 firma zveřejnila žebříček otevřenosti českých měst a nyní tedy vznikl obdobný žebříček také pro Slovensko.
Detaily průzkumu slovenských měst
Již nyní je na Slovensku možné na základě zákona č. 211/2000 žádat o informace a data, vytvářená státní správou či samosprávou. Koncept inteligentního města však usiluje o výraznější posun. Totiž, aby takové město umožnilo svým občanům, svobodně a bezplatně přistupovat k datům, která v něm vznikají, využívat je a budovat nad nimi vizualizace, analýzy nebo mapy.
Samosprávy nenakládají pouze s tabulkovými daty, jako jsou rozpočty nebo smlouvy, ale také s daty o prostoru; ať už jde o katastr nemovitostí, veřejnou zeleň nebo evidenci psů. Oba typy dat je možné uživatelům poskytnout v mnoha různých formátech. Cílem, je aby tato data byla poskytována ve formátech otevřených, strojově čitelných, ideálně přes tzv. rozhraní API.
Zároveň by měla být kvalitní veřejná data doplněna tzv. metadaty. Tedy informacemi o jejich vzniku, autorovi, aktuálnosti, licenčních podmínkách. Mnohé datové sady bez metadat prakticky ztrácejí svou hodnotu, neboť z nich lze jen obtížně odvodit, jaké informace vlastně obsahují.
Hlavní snahou žebříčku otevřenosti Slovenských měst bylo zhodnotit nejen fyzickou dostupnost dat, ale také kvalitu jejich poskytování, tzn. jejich popis či možnosti dalšího využití. K tomuto hodnocení jsme využili metodiku založenou na bodovém hodnocení sledovaných kvantitativních a kvalitativních charakteristik, které dokážou městská data popsat.
Hodnocení Slovenska
Předmětem průzkumu CleverMaps bylo 28 největších slovenských měst, která k poskytování dat přistupují jedním z těchto způsobů:
- data poskytují na svém portálu
- data poskytují na portálu třetí strany, případně prostřednictvím technologie třetí strany
Všechna města poskytují alespoň některou z datových sad týkajících se rozpočtu, smluv, objednávek či faktur. Velmi často se mezi publikovanými sadami nacházejí informace o evidovaných psech lokalizované až na úroveň adresních bodů.
Bohužel je však poskytují buď ve formátu PDF, nebo je formou tabulkových výpisů zobrazují přímo na webových stránkách, čímž znemožňují jakékoliv automatizované využití těchto dat. Světlou výjimkou je Prešov, který jako jediný provozuje OpenData katalog.
Jakýmsi standardem pro města využívající technologie třetí strany se stal POMOSAM – Portál modernej samosprávy společnosti CORA GEO. Jedná se o jednoduchou webovou aplikaci, která zobrazuje tabulková data. Zároveň obsahuje GIS modul, který však využívá pouze několik měst (např. Levice).
Konkurenční aplikací je Digitálne mesto společnosti DATALAN, které využívají Nové Zámky nebo Spišská Nová Ves. Rozšířené jsou také aplikace určené k reportingu – Odkazprestarostu.sk a City Monitor (citymonitor.sk).
Množství publikovaných dat silně závisí na zvoleném řešení. Města, která dosud nepoužívají výše zmíněné aplikace, publikují menší množství dat. Prešov zůstává jediným městem, které poskytuje přístup k datům přes veřejně dostupné API, a umožňuje tak jejich strojové zpracování.
Zatímco tabulková data v různém množství publikují všechna města, prostorová data na svých mapových portálech zobrazuje jen dvanáct z nich.
Některá města (Liptovský Mikuláš) nahrazují chybějící mapový portál interaktivní mapou Google Maps, která však neobsahuje žádné tematické vrstvy a neposkytuje občanům oproti portálu Google Maps žádnou přidanou hodnotu.
Města, která mapové portály provozují, na nich nejčastěji zobrazují uliční síť, katastr nemovitostí, případně územní plán. Portály většinou provozují na technologiích CORA GEO. Některá města používají řešení od T-MAPY.
V závislosti na technologii pak ke zobrazení dat používají buď standardizované OGC služby, nebo proprietární řešení. Metadata ke zobrazeným datům nejsou k dispozici, pokud navíc portál nevyužívá OGC služby, je v podstatě nemožné se k metadatům, pokud existují, dostat. Žádné z měst nenabízí zdrojová data ke stažení.
Závěr
Zásadní překážkou v přístupu k datům jsou v mnoha případech nepřehledné webové stránky, na nichž se uživatel lehce ztratí. Bannery ve spodní části stránky považujeme pro tyto účely za nevhodný způsob prezentace. Na druhou stranu většina měst používá rozdělení stránek na čtyři sekce – Město, Občan, Podnikatel, Návštěvník. Díky tomu si může uživatel rychleji osvojit práci se stránkami různých měst. Je potřeba vyzdvihnout, že snad všechna města na svých stránkách rovněž uvádějí, jakým způsobem mohou občané žádat o poskytnutí dat.
Veřejně dostupná tabulková data bohužel (s výjimkou Prešova) publikují ve formátech nevhodných ke strojovému zpracování, navíc bez možnosti stažení. Prostorová data jsou poskytována v rastrových formátech, které lze zobrazovat v jiných aplikacích, sofistikovanější využití však možné není. Data navíc nejsou doplněna metadaty. Stažení zdrojových dat nenabízí žádný mapový portál.
Naprosto tristní je překvapivě situace v Bratislavě. Na stránkách města se podařilo dohledat pouze několik datových sad, publikovaných ve formátu PDF, bez možnosti hledání či filtrace. Mapový portál město nahradilo interaktivním výřezem mapy ze serveru Google Maps.
[zdroj: CleverMaps]
