DRUŽICE DATA

Landsat 9 denně pořídí 700 záznamů Země. Rozšíří tak současných osm milionů družicových snímků z předchozích 50 let

landsat-9-g
Acronis Cyber Protect Home Office

Americké družice Landsat již téměř padesát let snímkují Zemi. Vypuštěním družice Landsat 9 koncem září (27. září 2021) bude pokračovat nejdelší družicový záznam Země. Od vypuštění první družice Landsat v roce 1972 se archiv této mise rozrostl na více než 8 milionů snímků, které jsou veřejnosti volně přístupné.

Landsat 9 bude obíhat kolem Země v intervalu 99 minut a z výšky 705 kilometrů bude snímat scény o šířce 185 km. Každý pixel na těchto snímcích má průměr 30 metrů. Snímkování probíhá ve viditelném, blízkém infračerveném a krátkovlnném infračerveném pásmu světla.

Landsat 9 bude pro snímkování používat dva přístroje: Operational Land Imager 2 (OLI-2) a termální infračervený senzor 2 (TIRS-2). Oba přístroje v podstatě nahradí přístroje na palubě družice Landsat 8, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu v únoru 2013. Díky stejných vlnovým délkám snímkování bude Landsat 9 zachovávat kontinuitu s předchozími pozorováními.

Zatímco Landsat 8 jako první snímal data v nových pásmech – OLI detekuje cirrovitou oblačnost a zlepšil pozorování pobřežních vod a aerosolů, tak Landsat 9 bude nově z OLI-2 přenášet 14bitová data, předchozí OLI uměl „jen“ 12bitová data. To povede k lepšímu pozorování tmavších oblastí, jako jsou zmíněné pobřežní vody.

Zemský povrch vyzařuje teplo v míře úměrné jeho teplotě. Goddardovo kosmické centrum NASA proto vyvinulo systém TIRS-2, který detekuje tepelné emise ve dvou termálních infračervených vlnových délkách pomocí technologie nazvané Quantum Well QWIPS (Quantum Quantum Infrared Photoreceptors).

Teploty odvozené z těchto měření lze použít pro výpočet množství půdní vlhkosti a detekci stavu plodin sledováním jejich růstu.

/* ]]> */