GIS Ostrava 2019 / GeoBusiness

Organizátoři sympozia GIS Ostrava 2019 uveřejnili témata letošní akce.

  • Geoinformační infrastruktury, DTM
  • Zdroje geodat
  • Dálkový průzkum Země (vč. UAV)
  • Smart city
  • Smart region
  • Smart společnost
  • Chytré technologie v jiných GIT aplikacích
  • Prostorové modelování a simulace
  • 3D GIS
  • Nové trendy v geoinformatice
  • Komunitní data a komunitní projekty (crowdsourcing)
  • Otevřená data, otevřený software
  • Společnost, lidské zdroje, vzdělávání, legislativa, popularizace v geoinformatice
  • BIM

Vize

Organizátoři také publikovali vizi akce.

Chytré technologie mění svět kolem nás a téma chytřejších měst a chytřejších regionů je již několik let široce diskutováno a postupně implementováno v řadě projektů a iniciativ.

Není pochyb o tom, že se s nimi budeme v praktickém životě čím dále více setkávat. Současně je zřejmé, že geoinformační technologie mají velký význam pro rozvoj vybraných aspektů chytřejších měst a regionů zejména v oblasti správy měst a regionů, dopravy či životního prostředí.

Můžeme mluvit o inteligentním řízení dopravy, řešení parkování, řešení a řízení technické infrastruktury, výstavbě chytrých budov a komplexů, budování senzorových sítí pro nejrůznější účely od sledování stavu životního prostředí až po domácnosti a zdravotní aplikace, od tvorby a využívání digitálních modelů měst a regionů například pro simulace připravovaných urbanistických a rozvojových řešení, až po nové projekty v krizovém managementu.

Propojení však není jednosměrné, lepší využívání informačních a komunikačních technologií ve městech přináší nová data, nové služby či zásadní zvýšení jejich úrovně a nové podněty pro rozvoj GIT včetně poskytování velkých dat, dostupného rychlého internetu či nových ekonomických modelů služeb.

Nedílnou součástí rozvoje chytrých měst je i BIM (informační modelování staveb). Cílem sympozia je představit příklady vhodných strategií a implementace chytrých technologií ve městech, regionech i jiných vhodných aplikačních oblastech, a diskutovat o problémech a příležitostech geodat a geoinformačních technologií v novém směru vývoje.

Současně konference nabízí prostor i pro další témata, kde je možné prezentovat nové výsledky rozvoje geoinformační infrastruktury, úspěšných aplikací geoinformačních technologií či zajímavé výsledky výzkumu.

Důležitá data

  • 9. 1. 2019 zaslání předběžných přihlášek a přihlášek referátů včetně abstraktu, návrhy seminářů
  • 14. 1. 2019 vyrozumění o přijetí referátů a seminářů
  • 14. 1. 2019 uzávěrka recenzovaných referátů (pouze pro zájemce o recenzování příspěvku)
  • 1. 2. 2019 konečný termín zaslání závazných přihlášek za zvýhodněné vložné
  • 8. 2. 2019 vyrozumění o přijetí recenzovaného referátu (pouze pro zájemce o recenzování příspěvku)
  • 22. 2. 2019 konečná uzávěrka referátů (může být i rozšířený abstrakt)
  • 20. – 22. 3. 2019 sympozium
big-data-workshop-f

Velká a otevřená GI data a otevřený GI software pro potřeby chytrých regionů a měst, chytré dopravy a chytrého zemědělství.  Tak se jmenuje workshop, který se uskuteční na České zemědělské univerzitě v Praze ve čtvrtek 24. ledna 2019 (posluchárna E III).

Na workshopu budou prezentovány výsledky výzkumných projektů, seznámení s novými trendy a prezentace dat a nástrojů, jejichž vývoj byl spolufinancován výzkumnými projekty. Konkrétně jde o projekty NextGEOSS, DataBio, IoF2020, SKIN, ROSIE, PoliVisu, EUXDAT, AgroTeach 4.0, Enabling, Premia, AFarCloud, EO4Agri, Simona, SmartAgriHub, LIVERUR.

Vstup na workshop je zdarma, pouze se musíte zapsat do formuláře.

Předběžný program workshopu

09:30 – 10:00 Úvod

  • Přivítání zástupce ČZU, Plan4all a CAGI
  • Plan4all – kdo jsme a čeho jsme dosáhli v roce 2018 (Karel Charvát, Karel Jedlička)

Výsledky hackathonu

Projekty realizované během hackathonu (21. – 23. ledna 2019) budou představeny formou krátkých pětiminutových prezentací nebo videí. Budou představeny všechny prezentace. Účastníci konference budou vybírat nejzajímavější řešení formou hlasování.

Zemědělsko – lesnická sekce

  • Použití satelitních a Open Linked Dat pro chytré zemědělství – Vojtěch Lukas (Mendelova univerzita v Brně, Lesprojekt), Jiří Kvapil (WirelessInfo), Karel Charvát, Karel Charvát Junior (Lesprojekt)
  • Detekce kůrovcového poškození smrkových porostů prostřednictvím DPZ – Jan Vrobel (ÚHÚL)
  • Nove IoT řešení a jejich integrace v cloudu – Michal Kepka, Martin Čech, Ondřej Kaas (ZČU), Zbyněk Křivánek, Marek Musil (Lesprojekt)
  • Podrobné modelování teplot v závislosti na nadmořské výšce a vzdálenosti od vodního rezervoáru – Karel Jedlička (ZČU, WirelessInfo)
  • Aplikace pro sdílení informací o dobrých praxích zpracování bioodpadu – Petr Horák, Šárka Horáková, Šimon Leitgeb (WirelessInfo)

Budování kapacit

  • Poznatky v oblasti zkracování odbytového řetězce v zemědělství – příklady dobré praxe – Šárka Horáková (WirelessInfo)
  • Podpora rozvoje regionálního cestovního ruchu posilováním produkce a odbytu lokálních kvalitních potravin, výrobků a služeb v regionu Pošumaví s využitím metodiky Living Lab v rámci projektu LIVERUR – Radana Šašková, Ivo Šašek, Pavel Vondráček, Jiří Hamhalter  (Úhlava, o.p.s.), Petr Horák, Karel Charvát, Kristýna Čerbová, Šárka Horáková (WirelessInfo)
  • Český Inovační Hub pro chytré zemědělství – Karel Charvát (WirelessInfo)
  • Šíříme naše poznatky o chytrém zemědělství do dalších zemí – Pavel Šimek, Zbyněk Křivánek (WirelessInfo)
  • Atlas životního prostředí Libereckého kraje v roce II. – Irena Košková (Liberecký kraj), Dmitrij Kožuch (Plan4all), Marek Šplíchal, Jiří Kvapil, Karel Charvát

Chytrá doprava a chytrá města

  • Vizuální analýza velkých dat na příkladu kriminality a dopravy – ukázky aplikací ‚Intenzita dopravy v Plzni‘ a ‚Události Městská policie Plzeň‘ (technologie WebGlayer) – Jiří Bouchal (InnoConnect)
  • Dopravní modelování v prostředí webového prohlížeče (představení technologie Spark Traffic Modeler) – Karel Jedlička (ZČU)
  • 3D vizualizace hluku z dopravy (ukázka vizualizace trojrozměrného a časově proměnného fenoménu) – Karel Jedlička, Daniel Beran (ZČU)

Co říci závěrem – Karel Charvát (WirelessInfo)

  • Co chystáme v tomto roce – krátká informace o projektech v oblasti zemědělství a klimatu, půdy a jejího využití, šlechtitelství a IT podpory pro formování lokální a regionálních zemědělských a venkovských politik
  • Pojďte s námi posilovat roli České republiky v oblasti mezinárodního výzkumu a inovací
  • Pojďte s námi zavádět výsledky výzkumu do praxe.
IQRF Summit 2018 / GeoBusiness

Společnost CleverMaps společně se slovenským Centrem pro dopravní výzkum uveřejnila žebříček datové otevřenosti 28 slovenských měst. Přehled navazuje na předchozí, který hodnotil česká města.

Jednoznačnou první příčku obsadilo město Prešov. S velkým odstupem následuje Nitra a Michalovce. Bratislava obsadila až 24. místo z celkových 28 hodnocených měst.

Města mohou být tzv. datově „tupá“ anebo inteligentní. Žebříček datové otevřenosti de facto porovnává úroveň inteligence jednotlivých měst z pohledu otevřenosti veřejně dostupných dat. Čím více je město datové otevřené a tím pádem inteligentnější, tím větší možnosti a příležitosti nabízí svým obyvatelům a podnikatelům.

Například obyvatelé měst, které dalo veřejně k dispozici ve strojově čitelném formátu svá data o jízdních řádech městské dopravy, mohou dnes využívat velké množství mobilních aplikací pro jednoduché naplánování trasy.

Města, která dají veřejně k dispozici aktuální data ze senzorů o dopravní situaci, mají vesměs online aplikace, které aktivně upozorňují řidiče na dopravní zácpy.

„Datová otevřenost je v našich zeměpisných šířkách stále velmi špatná. Čím dříve dojde k masivnímu otevření veřejných dat, tím dříve budou obyvatelé těchto měst benefitovat. Bude to pozitivní signál pro zaměstnanost, zvýšení investic a zlepšení kvality života,“  říká Jan Sirotek, spoluzakladatel společnosti CleverMaps.

casopis-geobusiness-slovensko-mesta-datova-otevrenost-clever-maps.jpg
Žebříček datové otevřenosti slovenských měst (Zdroj: CleverMaps)

CleverMaps ve spolupráci s Centrem dopravného výzkumu vyvinul unikátní metodiku jak otevřenost jednotlivých měst porovnávat a to i v mezinárodním měřítku. Na jaře roku 2015 firma zveřejnila žebříček otevřenosti českých měst a nyní tedy vznikl obdobný žebříček také pro Slovensko.

Detaily průzkumu slovenských měst

Již nyní je na Slovensku možné na základě zákona č. 211/2000 žádat o informace a data, vytvářená státní správou či samosprávou. Koncept inteligentního města však usiluje o výraznější posun. Totiž, aby takové město umožnilo svým občanům, svobodně a bezplatně přistupovat k datům, která v něm vznikají, využívat je a budovat nad nimi vizualizace, analýzy nebo mapy.

Samosprávy nenakládají pouze s tabulkovými daty, jako jsou rozpočty nebo smlouvy, ale také s daty o prostoru; ať už jde o katastr nemovitostí, veřejnou zeleň nebo evidenci psů. Oba typy dat je možné uživatelům poskytnout v mnoha různých formátech. Cílem, je aby tato data byla poskytována ve formátech otevřených, strojově čitelných, ideálně přes tzv. rozhraní API.

Zároveň by měla být kvalitní veřejná data doplněna tzv. metadaty. Tedy informacemi o jejich vzniku, autorovi, aktuálnosti, licenčních podmínkách. Mnohé datové sady bez metadat prakticky ztrácejí svou hodnotu, neboť z nich lze jen obtížně odvodit, jaké informace vlastně obsahují.

Hlavní snahou žebříčku otevřenosti Slovenských měst bylo zhodnotit nejen fyzickou dostupnost dat, ale také kvalitu jejich poskytování, tzn. jejich popis či možnosti dalšího využití. K tomuto hodnocení jsme využili metodiku založenou na bodovém hodnocení sledovaných kvantitativních a kvalitativních charakteristik, které dokážou městská data popsat.

Hodnocení Slovenska

Předmětem průzkumu CleverMaps bylo 28 největších slovenských měst, která k poskytování dat přistupují jedním z těchto způsobů:

  • data poskytují na svém portálu
  • data poskytují na portálu třetí strany, případně prostřednictvím technologie třetí strany

Všechna města poskytují alespoň některou z datových sad týkajících se rozpočtu, smluv, objednávek či faktur. Velmi často se mezi publikovanými sadami nacházejí informace o evidovaných psech lokalizované až na úroveň adresních bodů.

Bohužel je však poskytují buď ve formátu PDF, nebo je formou tabulkových výpisů zobrazují přímo na webových stránkách, čímž znemožňují jakékoliv automatizované využití těchto dat. Světlou výjimkou je Prešov, který jako jediný provozuje OpenData katalog.

Jakýmsi standardem pro města využívající technologie třetí strany se stal POMOSAM – Portál modernej samosprávy společnosti CORA GEO. Jedná se o jednoduchou webovou aplikaci, která zobrazuje tabulková data. Zároveň obsahuje GIS modul, který však využívá pouze několik měst (např. Levice).

Konkurenční aplikací je Digitálne mesto společnosti DATALAN, které využívají Nové Zámky nebo Spišská Nová Ves. Rozšířené jsou také aplikace určené k reportingu – Odkazprestarostu.sk a City Monitor (citymonitor.sk).

Množství publikovaných dat silně závisí na zvoleném řešení. Města, která dosud nepoužívají výše zmíněné aplikace, publikují menší množství dat. Prešov zůstává jediným městem, které poskytuje přístup k datům přes veřejně dostupné API, a umožňuje tak jejich strojové zpracování.

Zatímco tabulková data v různém množství publikují všechna města, prostorová data na svých mapových portálech zobrazuje jen dvanáct z nich.

Některá města (Liptovský Mikuláš) nahrazují chybějící mapový portál interaktivní mapou Google Maps, která však neobsahuje žádné tematické vrstvy a neposkytuje občanům oproti portálu Google Maps žádnou přidanou hodnotu.

Města, která mapové portály provozují, na nich nejčastěji zobrazují uliční síť, katastr nemovitostí, případně územní plán. Portály většinou provozují na technologiích CORA GEO. Některá města používají řešení od T-MAPY.

V závislosti na technologii pak ke zobrazení dat používají buď standardizované OGC služby, nebo proprietární řešení. Metadata ke zobrazeným datům nejsou k dispozici, pokud navíc portál nevyužívá OGC služby, je v podstatě nemožné se k metadatům, pokud existují, dostat. Žádné z měst nenabízí zdrojová data ke stažení.

Závěr

Zásadní překážkou v přístupu k datům jsou v mnoha případech nepřehledné webové stránky, na nichž se uživatel lehce ztratí. Bannery ve spodní části stránky považujeme pro tyto účely za nevhodný způsob prezentace. Na druhou stranu většina měst používá rozdělení stránek na čtyři sekce – Město, Občan, Podnikatel, Návštěvník. Díky tomu si může uživatel rychleji osvojit práci se stránkami různých měst. Je potřeba vyzdvihnout, že snad všechna města na svých stránkách rovněž uvádějí, jakým způsobem mohou občané žádat o poskytnutí dat.

Veřejně dostupná tabulková data bohužel (s výjimkou Prešova) publikují ve formátech nevhodných ke strojovému zpracování, navíc bez možnosti stažení. Prostorová data jsou poskytována v rastrových formátech, které lze zobrazovat v jiných aplikacích, sofistikovanější využití však možné není. Data navíc nejsou doplněna metadaty. Stažení zdrojových dat nenabízí žádný mapový portál.

Naprosto tristní je překvapivě situace v Bratislavě. Na stránkách města se podařilo dohledat pouze několik datových sad, publikovaných ve formátu PDF, bez možnosti hledání či filtrace. Mapový portál město nahradilo interaktivním výřezem mapy ze serveru Google Maps.

[zdroj: CleverMaps]