Kde se vzal a co obsahuje termín „geoinformatika“, který se nevyskytuje v žádné ze světových (ISO), evropských (EN) ani národních norem (ČSN).
Na počátku teprve padesátileté historie takto u nás pojmenovaného oboru se nejprve objevuje termín „géomatique“, jehož původcem je Francouz Jean Denegre (kolem roku 1965). Z Francie se tento termín zakrátko dostal do francouzsky mluvící části Kanady (provincie Québec) a také v Kanadě bylo záhy vytvořeno anglické synonymum „geomatics“, které se rychle rozšířilo do Spojených států amerických a odtud do Austrálie, Tichomoří, Velké Británie a Irska.
Původní „kanadská“ definice zní: „Geomatika je věda a technologie zabývající se získáváním, analýzou, interpretací, distribucí a využitím geografické informace. Zahrnuje široký okruh oborů, které mohou být použity společně k vytvoření detailního, avšak srozumitelného obrazu fyzikálního světa a našeho místa na něm. Tyto obory jsou zejména: zeměměřictví (geodézie a kartografie), dálkový průzkum Země (včetně fotogrammetrie), globální určování prostorové polohy na zemském povrchu a geografické informační systémy“. Ve španělské verzi se termín „geomática“, spolu s technickou pomocí, rozšířil do Střední a Jižní Ameriky.
„Geomatika“ v současném českém pojetí je širším integrovaným vědním oborem převážně zaměřeným na sběr základních geoprostorových dat různými způsoby měření, jejich prvotní zpracování a distribuci. Toto pojetí je takto realizováno od roku 1996 například na Západočeské univerzitě v Plzni.
V roce 1963 Roger F. Tomlinson navrhl termín „geographic information system“ (GIS) jako pojmenování technologie a produktu zpracování (geo)prostorových dat o objektech a jevech na zemském povrchu prostředky výpočetní techniky. Obsah tohoto termínu byl a je formulován různě – podle mezinárodní normy ISO je to informační systém, zabývající se informacemi, které se týkají jevů přidružených k místu, vztaženému k Zemi.
Jiná obsažnější definice říká, že jde o funkční celek vytvořený integrací technických a programových prostředků, dat, pracovních postupů, obsluhy, uživatelů a organizačního kontextu, zaměřený na sběr, ukládání, správu, analýzu, syntézu a prezentaci prostorových dat pro potřeby popisu, analýzy, modelování a simulace okolního světa s cílem získat nové informace potřebné pro racionální správu a využívání tohoto světa.
Odpovídající vědecký obor je nejčastěji označován jako „spatial information science“ (věda o prostorových informacích).
V soustavě norem ISO, resp. EN ISO a jejich českých překladech ČSN EN ISO, je obor označován jako „Geographic Information“ (Geografická informace).
Pro oblast střední a východní Evropy byl zřejmě rozhodující vývoj v německy mluvících zemích.
Gottfried Konecny z Technické univerzity v Hannoveru uvádí v roce 2002 v anglicky psané učebnici Geoinformation, že integrovaný obor, založený zejména na globálním určování polohy (GPS), dálkovém průzkumu Země a digitální fotogrammetrii pro sběr geodat a na technologii GIS pro manipulaci s těmito daty a jejich výstup, se nazývá německy „Geoinformation“ nebo „Geo-Information“. Zřejmě podle analogie s názvy příbuzných oborů (die Mathematik, die Informatik, die Kybernetik aj.) se pak rozšířil termín „die Geoinformatik“.
Náplň tohoto oboru definuje Dietmar Grünreich, prezident německého Spolkového úřadu pro kartografii a geodézii v učebnici Kartographie (2002) jako „obor, který se zabývá teoriemi datového modelování, ukládáním, správou a zpracováním geodat (Geo-Daten) a vývojem odpovídajících metod (zejména GIS) a k tomu potřebné informační a komunikační techniky“. Z německy mluvících zemí se termín „geoinformatika“ rozšířil do okolních středo- a východoevropských zemí.
Ve francouzsky, španělsky a portugalsky mluvících zemích je však tento termín téměř neznámý a v anglicky mluvících zemích zřídka používaný ve srovnání s výše uvedenými anglickými termíny.
„Geoinformatika“ v současném českém pojetí se zaměřuje na sběr tematických prostorových dat a na analýzu, modelování, tvorbu (geo)prostorových databází, vývoj geografických informačních systémů, analýzu, syntézu a vizualizaci výsledků tematického zpracování prostorových dat pro různé aplikace.
Světové milníky „geoinformatiky“
- 60. léta: vývoj technologie GIS v severní Americe a první realizace – Canadian Geographic Information System (1966 – 1971)
- 80. léta: komercionalizace vývoje a aplikací GIS (např. ESRI Arc/INFO, 1982)
- 1987 – začíná vycházet časopis International Journal of GIS
- 90. léta: masové využití výpočetní techniky, světoví tvůrci a distributoři GIS software (Autodesk, ESRI, Intergraph, MapInfo, GE Smallword aj.), rozšíření internetu
- 1993 – založení EUROGI (Evropská zastřešující organizace pro geografickou informaci)
- 1994 – založeno Open Geospatial Consortium (OGC)
- 1994 – založeno World Wide Web Consortium (W3C)
- 1. dekáda 21. století
- 2000 – uvolnění GPS signálu pro široké využití v civilní sféře rozšíření Web 2.0 a webových služeb evropské a světové projekty týkající se geografické informace (GINIE, ETEMII, INSPIRE, EGM, ERM, Global Mapping, Digital Earth aj.)
Světové milníky z pohledu odborné terminologie a technické normalizace
- 60. – 80. léta: Vývoj odborné terminologie související s geografickou informací a GIS, převážně v univerzitním prostředí a téměř výlučně v angličtině.
- 90. léta: První snahy o standardizaci a technickou normalizaci: Evropský výbor pro normalizaci (CEN) vydal 8 předběžných norem geografické informace, v Rusku vydán v roce 1999 výkladový slovník základních termínů geoinformatiky.
- 1. dekáda 21. století: V roce 2000 začala Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) vydávat normy Geografická informace v řadě 19100 (dosud více než 30, dalších více než 10 je rozpracováno), CEN je vesměs akceptuje a dále předává k využití národním normalizačním orgánům jako normy EN ISO, různé organizace, univerzity i světové firmy vydaly výkladové a překladové slovníky geografické informace (NATO, Global Map-Glossary, A to Z ESRI, Glossary of Terms (OGC), W3C Glossary and Dictionary, AGI GIS Dictionary (Velká Británie), Geoinformatik Service GI-LEXIKON (Německo), INSPIRE Glossary (EU JRC) aj.
Zhodnocení současného stavu a další milníky
Porovnáme-li popsané světové a české milníky „geoinformatiky“ i podobné milníky z pohledu odborné terminologie a technických norem, dalo by se na první pohled říci, že jsme (s využitím hesla z období budování socializmu) „dohnali a předehnali vyspělé kapitalistické státy“, pokud jde o vytvoření podmínek k osvojení a používání správných odborných termínů a využívání disponibilních technických norem týkajících se geografické informace.
Praxe je však poněkud jiná. Prosazování zmíněných nástrojů ke zvýšení srozumitelnosti, mezioborové i mezinárodní kompatibility a rovněž ke garantování standardní kvality prostorových dat a metadat je provázeno řadou subjektivních problémů:
- V běžném pracovním styku českých geoinformatiků se zabydlely anglicizmy nejrůznějšího stupně zkomolení a na oblibě získaly i fonetické přepisy původních anglických termínů. Bohužel, setkáváme se s nimi i při prezentacích produktů některých softwarových firem, kdy se noví uživatelé dostávají poprvé do kontaktu s odbornou terminologií a mimoděk ji přejímají. Uveďme několik takových termínů a jejich žádoucí náhrady: za-, vy-zůmovat (zvětšit, zmenšit), na-loudovat (načíst), při-snepovat (přichytit, přiklepnout), apgrejdovat (povýšit úroveň [stávajícího software nebo hardware]), zazipovat (komprimovat [datový soubor]), vygenerovat report (vytvořit, napsat zprávu) apdejtovat (aktualizovat), roz-, vy-, o-editovat (upravit), vy-dylítovat (vymazat), zalogovat se (přihlásit se), ukliknout se (chybně klepnout – poklepat myší), na-vizualizovat (vykreslit, zobrazit). odprezentovat (přednést). Tyto a další podobné termíny dosud slyšíme na odborných akcích geoinformatiků, a to v řadě referátů nebo prezentací firem a jiných institucí.
- Je zřetelná nechuť přijímat některé české odborné termíny, které se objevily v českých překladech EN ISO norem řady 19100 Geografická informace. Informatici a programátoři znalí anglického jazyka preferují diskuse, vzájemný styk i publikování v angličtině a české překlady, sloužící širší odborné veřejnosti, bagatelizují. Ani lidé z geoinformatické praxe nemohou někdy „překousnout“ nově navržený český termín a uchylují se k vlastním termínům, přestože nevyjadřují zcela nebo úplně smysl původního anglického ekvivatentu.
- Největší problémy v české terminologii geoinformatiky působí překlad a výklad anglického termínu „feature“. Od roku 1996 se ve dříve zmíněných slovnících a normách objevily tyto české ekvivalenty: jev, geoprvek, geografický prvek, vzhled jevu, objekt, znak, (charakteristický) rys, vlastnost, vzhled.
- Z mnoha různých definic zahraniční provenience i z několikaleté diskuse v Technicko-normalizační komisi 122 (Geografická informace / Geomatika) vyplynuly tyto poznatky:
- Posuzovat správnost českého ekvivalentu pro termín feature není možné bez znalosti jeho kontextu
- Každá z významově odlišných variant tohoto termínu v angličtině vyžaduje v českém překladu specifický a od jiných variant často odlišný termín.
- Snažit se o unifikaci všech těchto variant v češtině do jediného termínu nemá smysl.
- Efektivnímu využití norem ČSN EN ISO Geografická informace řady 19100 pro zajištění mezioborové a mezinárodní kompatibility, jakož i ke garantování kvality prostorových dat a metadat paradoxně brání ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. ve znění zákona č. 71 /2000 Sb., podle nějž česká technická norma (ČSN) není obecně závazná, pokud právní předpis (obvykle Nařízení vlády ČR) výslovně nestanoví povinnost řídit se technickými normami nebo takové ustanovení není výslovně uvedeno ve smlouvě. Česká republika není povinna přejímat mezinárodní normy (např. ISO), avšak jako člen Evropské unie musí příslušné ČSN harmonizovat s normami EN, obvykle jejich převzetím překladem. Na druhé straně, po roce 2008, vytvořil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) pružné a finančně velmi přijatelné podmínky pro elektronický on-line přístup k českým technickým normám i síť distributorů těchto dokumentů v tradiční papírové formě.
České milníky „geoinformatiky“
- 60. léta: vývoj Informačního systému o území (ISU) v Terplanu Praha (již od roku 1965)
- 90. léta: masová komputerizace a národní tvůrci a vznikají distributoři GIS software (ARCDATA PRAHA – 1990, GEPRO – 1991, Intergraph ČR – 1991, BERIT – 1992, T-MAPY – 1992 a další)
- 1992 – zahájeno vydávání firemního časopisu ArcRevue
- 1994 – první ročník konference GIS Brno
- 1994 – zahájeno vydávání časopisu Geoinfo
- 1995 – první ročník konference GIS ve státní správě na Seči
- 1997 – založení České asociace pro geoinformace (CAGI)
- 1998 – Ján Tuček vydává v Computer Pressu publikaci Geografické informační systémy – principy a praxe
- 1. dekáda 21. století: vývoj a široké využití geoportálů (Geoportál ČÚZK, národní Geoportál INSPIRE (CENIA), geoportály krajů, firemní geoportály, vazba a účast na evropských projektech (INSPIRE, EGM, ERM a řada dalších)
- 2002 – vychází časopis GEOinformace, po zaniklém časopisu Geoinfo
- 2010 – na kongresu Geoinformace ve veřejné správě byla poprvé věnována cílená pozornost přednáškou a diskuzí o současném stavu a vývoji české terminologie v geoinformatice
České milníky z pohledu odborné terminologie a technické normalizace
- 70.- 80. léta: V období 1973 – 1985 vydán ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém devítisvazkový Slovník geodetického a kartografického názvosloví, obsahující výklad termínů z oborů úzce souvisejících v geografickou informací (geodézie, kartografie, mapování, fotogrammetrie a další).
- V roce 1977 byl ve VÚGTK vydán Česko-rusko-anglický slovník termínů z oboru dálkového průzkumu (autoři Jiří Šíma a Ondřej Jeřábek), který v předstihu stabilizoval českou terminologii v tomto oboru, považovaném dnes za součást geoinformatiky.
- 90. léta: V roce 1996 publikuje Jan Neumann první český výkladový a překladový (A-Č, Č-A) slovník Geografická informace ve snaze stabilizovat českou odbornou terminologii v rostoucí obci geoinformatiků, avšak jeho ohlas (zejména vinou pasivního marketingu) byl poměrně slabý.
- V roce 1998 byl vydán rozsáhlý Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastra (ÚGKK SR) vytvořený v období 10 let rozsáhlým kolektivem českých a slovenských autorů, který již obsahoval slovenský výklad a cizojazyčné ekvivalenty v češtině, ruštině, němčině a angličtině, mj. i mnoha termínů z oboru geografické informace.
- 1. dekáda 21. století
- 2001 – Petr Rapant zpracovává pro Úřad pro veřejné informační systémy Terminologický výkladový slovník pojmů z oblasti geoinformací, který vychází jako standard ÚVIS (publikovaný obsah tvoří jen část původně zamýšleného projektu.
- 2002 až dosud: původně Českým normalizačním institutem (ČNI), od roku 2008 Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou vydávány ČSN EN ISO normy řady 19100 Geografická informace, a to převážně v českém překladu, který je dílem Jana Neumanna, a připomínkován Technicko-normalizační komisí TNK 122.
- 2003 – Jiří Šíma publikuje ve VÚGTK výkladový a překladový slovník Geoinformační terminologie pro geodety a kartografy, jehož obsah, aktualizovaný o nové termíny a jejich výklady, se od roku 2004 stal jednou z částí Terminologického slovníku zeměměřictví a katastru nemovitostí na internetu (www.vugtk.cz/slovnik).
- 2007 – 1. národní kongres geoinformatiky v Česku (Mikulov)
- 2009 – Vydán český překlad zásadní technické normy pro další osvojování normalizovaných českých odborných termínů v oboru geoinformatiky, a to jako předběžná česká technická norma ČSN P ISO/TS 19104 Geografická informace – Terminologie. Obsahuje 529 termínů s jejich českými synonymy a překlady anglických definic, jak byly použity v dosud více než 30 vydaných ISO normách řady 19100.
Další české milníky
Dalšími českými milníky „geoinformatiky“ z pohledu odborné terminologie a technické normalizace tedy mohou do budoucna být
• nalezení a všeobecná shoda v používání optimálních českých ekvivalentů k anglickému termínu feature
• všeobecná shoda v účelnosti používání českých překladů mezinárodních, evropských a harmonizovaných národních norem geografické informace.
Přehled dosud vydaných českých překladů norem ISO řady 19100 – Geografická informace
Stav k 1. červnu 2011
- ČSN ISO 19101 : 2003 idt ČSN EN ISO 19101 : 2005 Geografická informace – Referenční model
- ČSN P ISO/TS 19101-2 Geografická informace – Referenční model – Část 2: Zobrazení
- ČSN P ISO/TS 19103 : 2006 Geografická informace – Jazyk konceptuálního schématu
- ČSN P ISO/TS 19104 Geografická informace – Terminologie
- ČSN ISO 19105 : 2003 idt ČSN EN ISO 19105 : 2005 Geografická informace – Shoda a zkoušení
- ČSN ISO 19106 : 2005 idt ČSN EN ISO 19106 : 2006 Geografická informace – Profily
- ČSN EN ISO 19107 : 2005 Geografická informace – Prostorové schéma
- ČSN ISO 19108 : 2003 idt ČSN EN ISO 19108 : 2005 Geografická informace – Časové schéma
- ČSN EN ISO 19109 : 2006 Geografická informace – Pravidla pro aplikační schéma
- ČSN ISO 19110 : 2006 Geografická informace – Metodologie katalogizace vzhledů jevů
- ČSN EN ISO 19111 : 2008 Geografická informace – Vyjádření prostorových referencí souřadnicemi
- ČSN EN ISO 19112 : 2005 Geografická informace – Vyjádření prostorových referencí geografickými identifikátory
- ČSN ISO 19113 : 2004 idt ČSN EN ISO 19113 : 2005 Geografická informace – Zásady jakosti
- ČSN EN ISO 19114 : 2005 Geografická informace – Postupy hodnocení jakosti
- ČSN ISO 19114 : 2003/Opr. 1 : 2005 Geografická informace – Postupy hodnocení jakosti /Technická oprava 1
- ČSN ISO 19115 : 2004 idt ČSN EN ISO 19115 : 2005 Geografická informace – Metadata
- ČSN ISO 19115 : 2004/Opr. 1 : 2007 Geografická informace – Metadata /Technická oprava 1
- ČSN ISO 19116 : 2005 idt ČSN EN ISO 19116 : 2006 Geografická informace – Polohové služby
- ČSN ISO 19117 : 2006 idt ČSN EN ISO 19117 : 2007 Geografická informace – Zobrazení
- ČSN EN ISO 19118 : 2007 Geografická informace – Kódování
- ČSN ISO 19119 : 2006 idt ČSN EN ISO 19119 : 2006 Geografická informace – Služby
- ČSN ISO 19123 : 2007 Geografická informace – Schéma pro geometrii a funkce pokrytí
- ČSN ISO 19125-1 : 2005 idt ČSN EN ISO 19125-1 : 2006 Geografická informace – Přístup k jednoduchým vzhledům jevů, Část 1 : Společná architektura
- ČSN ISO 19125-2 : 2005 idt ČSN EN ISO 19125-2 : 2006 Geografická informace – Přístup k jednotlivým vzhledům jevů Část 2 : Volba SQL
- ČSN P ISO/TS 19127 : 2006 Geografická informace – Geodetické kódy a parametry
- ČSN ISO 19131 Geografická informace – Specifikace datového produktu
- ČSN EN ISO 19136 Geografická informace – Značkovací jazyk geografie (GML)
- ČSN P ISO/TS 19138 Geografická informace – Míry kvality dat
- ČSN P CEN ISO/TS 19139 Geografická informace – Metadata- Implementace schématu XML
Tento článek vyšel původně v tištěném GeoBusinessu 2/2011.
Líbil se? Chcete podpořit naši práci pro popularizaci geoinformatiky?
Delší texty se na webu čtou obtížně, proto vydáváme tištěný časopis.
Předplaťte si celý ročník nebo si kupte jednotlivá čísla.
