Začátkem letošního roku oznámila společnost NESS Technologies uzavření smlouvy s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním na vytvoření a ověření Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který patří mezi čtyři základní registry. Pozadí projektu v hodnotě 346 milionů korun odkrývá v rozhovoru pro GeoBusiness Roman Kamarýt, vicepresident pro Business Development ve společnosti Ness Czech.
Můžete čtenářům jednoduše vysvětlit, proč vzniká Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a co je jeho cílem?
Zkusím to z pohledu všech základních registrů, nejen RÚIAN. Nejjednodušeji si jejich přínos můžete představit tak, že jako občan nebo firma se zbavíte nutnosti znovu a znovu oznamovat různým úřadům změny – změnu jména, adresy nebo jednatele.
To každému ze zúčastněných – občanovi, firmě, státnímu nebo veřejnému úřadu – přinese velkou úsporu času a tedy i peněz. A to je dnes velmi aktuální téma. A trochu odborněji, jen z pohledu RÚIAN: prvně vzniká v ČR jednotný systém adres, navíc ve formě referenčních údajů a plně integrovaný s informacemi o nemovitostech.
Výběrové řízení na implementaci RÚIAN vyhrála společnost NESS Czech. Rozpočet na realizaci je 346,5 milionů korun, což je v oblasti geoinformačních technologií skutečně vysoká částka. Nikdo nepochybuje o tom, že RÚIAN je pro fungování veřejné správy nezbytný, co ale náklady žene do takové výše?
První věc – RÚIAN není geoinformační technologie. Je to součást „mozku“ eGovernmentu, jeden ze základních registrů státní správy. Proto jsou na něj kladeny velmi náročné požadavky: závaznost referenčních údaje z hlediska celé státní správy, provoz 7krát 24 hodin, dostupnost 99,9 %, schopnost realizovat statisíce dotazů a změn údajů za hodinu, maximálně čtyři hodiny na obnovu služby poskytování referenčních údajů a podobně.
Musí být pořízena tomu odpovídající infrastruktura (hardware, software) a to pro dvě nezávislá centra, realizovat tři nové aplikační systémy (RÚIAN, ISÚI, VDP) a jeden upravit (ISKN), pro každý z nich zajistit nejen jeho analýzu, vývoj a implementaci, ale také rok zajištění pilotního provozu.
Každý, kdo někdy podobný rozsáhlý systém realizoval, dokáže potřebné finance odhadnout. A to byl určitě jeden z důvodů, proč nikdo nenabídl realizaci za nižší cenu.
Zadávací dokumentaci si vyzvedlo více než třicet firem, ale NESS Czech byl jediný, kdo nabídku na projekt podal. Proč se podle vašeho názoru nikdo jiný o tuto zakázku nepřihlásil?
To se musíte primárně zeptat těch ostatních firem. Ale vážně – odpovím z pohledu toho, jak se chová NESS. I my jsme si vyzvedli zadávací dokumentaci na další projekty registrů (ROB, ROS, ISZR, RPP, ORG). Ale nabídku jsme podali jen na RÚAIN a jako subdodavatel jsme podpořili nabídku na ROS. Dotaz by tedy mohl být položen jinak – proč NESS nepodal nabídku na ISZR, ROB, RPP nebo ORG?
Odpověď je jednoduchá, i když jí předcházelo hodně rozvažování. Všechny soutěže byly v přibližně stejném období (RÚIAN o něco málo dříve). Chodíme téměř vždy pouze do soutěží, kde dokážeme zaručit kvalitu, čas a obsah plnění, to znamená kde máme dostatečnou znalost a o tématu se nedozvíme až po zveřejnění soutěže. Je to také o kapacitách: tyto projekty nejsou o „jakýchkoli lidech“ (analyticích, vývojářích, manažerech), ale o lidech rozumějících problematice konkrétních státních institucí a jejich agend – a těch nemáme ani my nadbytek.
A proč tedy zrovna účast v problematice RÚIAN a částečně ROS? Odpověď je prostá – 13 let zkušeností s problematikou katastru v ČR plus osm let také na Slovensku a sedm let zkušeností s problematikou statistických úřadů a registrů (administrativních dat) v ČR i SR.
Kriteria všech tendrů základních registrů byla velmi podobná s minimálními odchylkami – to znamená, že nikoho nediskriminovala v soutěži na ROB, RPP, stejně jako na RÚIAN. Žádná firma nepodala nabídku do všech těchto soutěží, maximálně do tří. Z pohledu jiných firem mohu jen odhadovat, že se při svém rozhodování chovali obdobně jako my – a RÚIAN vyhodnotili ze svého hlediska jako složitější, navíc rozsáhlý systém agendového typu kombinovaný s prvky GIS, a proto dali přednost přípravě nabídek na jiné registry.
Podobný projekt získal NESS i na Slovensku – online služby katastru pro Úrad geodézie, kartografie a katastra, rozpočet projektu je 33 milionů eur. V čem se oba projekty podobají a co je naopak v každém unikátní?
To jsou dva zcela různé projekty! Jednoduše bychom mohli říci: RÚIAN rovná se základní referenční registr státní správy, eKN rovná se agendový systém katastru nemovitostí. Z hlediska vztahu k ISKN je RÚIAN jeho nadstavba, eKN je jeho obdoba.
eKN je již od startu definován jako centrální systém katastru nemovitostí s maximálním důrazem na elektronické služby – to znamená základem je plné pokrytí vnitřních procesů, nadstavbou externí komunikace. Navíc jeho součástí je i kompletní systém pro správu dokumentů – to je sice část, kterou v projektu řeší náš partner, ale procesní integrace informačního systému katastru není vůbec jednoduchá. To je například problém, který před Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním teprve stojí.
NESS spolupracuje s ČÚZK už 13 let, vy sám jste se podílel na zavádění Informačního systému katastru nemovitostí. Jaké mají tyto dva projekty společné rysy a v čem se naopak liší?
V době, kdy jsme začínali tvořit ISKN, jsme o katastru nic nevěděli – to říkám zcela otevřeně. Byli jsme dobrým partnerem kolegům z ČÚZK v oblasti řízení projektů, analytických metod, efektivního vývoje, implementaci systémů, testování – a myslím, že v těchto oblastech se i oni hodně naučili od nás. Ale první dva až tři roky jsme nebyli dostatečným partnerem z hlediska pochopení fungování katastru.
ISKN byl jeden z prvních informačních systémů státní správy, možná úplně první, který pokrýval komplexně hlavní činnost některého ze státních úřadů. Proto se musela řada věcí „prokopávat“, to znamená být první, hledat cesty, ale i nacházet „slepé uličky“. A v tom jsou si oba projekty podobné – i RÚIAN musí „prokopávat“ nové cesty: věcné, procesní, administrativní. A nakonec: ISKN je primárně interní systém ČÚZK, RÚIAN primárně externí systém – jeho základní význam jsou služby pro zbytek veřejné správy.
Jaké budou v RÚIAN nároky na zabezpečení a jakým způsobem bude zajištěna ochrana dat v rámci svobod občanů?
Data katastru jsou ze zákona veřejná, adresy rovněž – do katastru může již dnes například přes aplikaci Dálkový přístup nahlédnout každý registrovaný uživatel a zjistit informace o jakékoli nemovitosti. Data RÚIAN ovšem i přesto budou přístupná pouze orgánům veřejné správy, respektive pro agendy státní správy, která data konkrétního registru potřebují z hlediska výkonu svých povinností. Data RÚIAN budou přes aplikaci s názvem Veřejný dálkový přístup dostupná také veřejnosti – pouze s tím rozdílem, že nebudou referenční. Samozřejmě je plně zajištěna vysoká bezpečnost dat z hlediska požadavku jejich referenčnosti, tedy spolehlivosti a závaznosti pro ostatní orgány státní správy.
Jak konkrétně pocítí spuštění RÚIAN občané a jak úředníci?
Jak už jsem říkal – občan nebo firma informuje stát o jakékoli změně jen jednou a stát ho již nebude v budoucnosti „obtěžovat“ opakovaným zjišťováním stejných údajů.
Dnes, když komunikujete s úřady, musíte nejen informace uvádět opakovaně, ale také je opakovaně prokazovat, dokladovat. Důvodem je, že úředník nemá pro většinu informací jednoduchý (a jeden!) zdroj existujících informací a sám si nedokáže zajistit jejich aktuálnost. A pro některé informace vůbec zdroj neexistuje nebo jen v omezené míře.
Po zavedení základních registrů, pokud bude mít úředník agendový informační systém připojený k základním registrům, bude moci využívat čtyři hlavní funkce, které RÚIAN bude poskytovat:
• údaje, které mají být ve shodě s údaji v RÚIAN, může si formou notifikací změn zajistit, aby jeho údaje byly vždy v souladu s daty RÚIAN (například si může udržovat aktuální údaje o parcelách na území obce),
• přidat do svého systému údaje o novém prvku, může si jej vyhledat na základě známých údajů v RÚIAN
a nadále si pak udržovat aktuální pomocí notifikací – například pokud potřebuje vést v rámci své agendy údaje o nové budově,
• nesoulad mezi údaji vedeném ve svém agendovém IS a údaji například na předložené listině (a jsou to údaje vedené v RÚIAN), může jeho systém pomocí online dotazu ověřit stav vlastních údajů proti aktuálním údajům RÚIAN a
• stav údajů v RÚIAN není v souladu s listinou, která prokazuje jejich správný stav nebo jsou jinak zpochybněny, může uživatel reklamovat správnost údajů přímo do ZR, tato reklamace bude automaticky předána oprávněnému editorovi, který zjistí skutečný stav a případně údaje v RÚIAN opraví.
Editory RÚIAN budou vedle ČÚZK i další organizace – ČSÚ (základní sídelní jednotky), obce (části obcí, ulice a veřejná prostranství, adresy), stavební úřady (nové stavební objekty a jejich technickoekonomické atributy). Je reálné uhlídat aktuálnost dat při tolika editorech, případně jakým způsobem toho bude dosaženo?
Pro ČÚZK je to samozřejmě zcela nová situace: dosud editory informací ISKN byli pouze zaměstnanci ČÚZK. V RÚIAN bude řada externích editorů, které je samozřejmě mnohem obtížnější koordinovat. Rozdělme tedy problém na dva: za prvé úplnost a aktuálnost údajů a za druhé konzistence údajů. Ten druhý je možná trochu jednodušší: ISKN a ISÚI mají stejného provozovatele, jímž je ČÚZK. Řešením je tedy udržení integrity dat ve zdrojových aplikacích a též udržení integrity mezi nimi navzájem.
Úplnost a aktuálnost údajů je složitější. Bude samozřejmě upravena metodicky, podpořena přímým propojením, například systémů stavebních úřadů na ISÚI a ISKN, ale stále bude záviset na odpovědnosti mnoha tisíc pracovníků veřejné správy. Velmi důležitá bude zmíněná „referenčnost“ dat. Zjednodušeně řečeno – když obec nezapíše nové adresní místo nebo i ulici, nikdo si na tyto adresy nebude moci zapsat trvalé bydliště nebo sídlo firmy. A v neposlední řadě – záznam údajů do RÚIAN bude většinou mnohem jednodušší než dnešní praxe. A možná ještě více se to týká reklamací údajů a jejich vyřízení.
O průběhu implementace
Prvotní naplnění z dat ISKN, ÚIR-ADR a dalších zdrojů už by mělo probíhat, či být hotové. Jaký způsobem probíhalo sjednocování dat?
Zdrojů dat je poměrně hodně: Územně identifikační registr adres (ÚIR-ADR, MPSV), Informační systém katastru nemovitostí (ISKN, ČÚZK), Registr sčítacích obvodů (RSO, ČSÚ), Informační systém evidence obyvatel – subsystém adresy (ISEO-ADR, MV), Databáze dodacích míst České pošty (DDM, ČP), Registr komunálních symbolů (REKOS, PS), Základní báze geografických dat (ZABAGED, ČÚZK). Z nich první tři uvedené zdroje jsou primární.
Samotné prvotní naplnění bude probíhat v pěti krocích:
1. Převzetí dat v původním zdrojovém formátu – provedení formálních kontrol, případné odmítnutí dat
2. Konverze dat do pracovní databáze – základní kontrola, případné vrácení nevyhovujících dat
3. Vytvoření datové základny ISÚI – detailní kontrola z hlediska pravidel pro data v ISÚI, případné vrácení nevyhovujících dat
4. Finální naplnění ISÚI – zahájení procesu reklamací a jejich zpracování
5. Naplnění RÚIAN daty z ISÚI
Co se týká času, to je otázka těžší. Není tajemstvím, že ze šesti projektů Systému základních registrů (ISZR, ORG, ROB, ROS, RPP a RÚIAN) jsou ukončeny soutěže a podepsány smlouvy pouze u dvou. V této chvíli tedy bohužel RÚIAN (i ROS) „čekají“ na další systémy – buď v původní podobě nebo v nějaké „light“. Tu druhou možnost vidím dnes jako reálnější a smyslupnější.
Jakým způsobem probíhá kontrola chyb dat z různých zdrojů a je možné stanovit míru chybovosti?
Některé kroky z popsaného postupu naplnění RÚIAN se samozřejmě několikrát opakují – důvodem je dosažení co nejvyššího procenta souladu zdrojových dat. Data samozřejmě neopravujeme my, ale rozpory, použil bych spíše než slovo „chyby“, musí vyřešit zdrojové systémy. V současné době jsme ukončili první kolo cvičných migrací, druhé je plánováno v období září až října letošního roku. V prvním kole se chybovost dat pohybovala v jednotkách procent.
Podle původního plánu měl být začátkem července 2010 spuštěn pilotní provoz. Jaký je současný stav implementace?
Cílem etapy pilotního provozu je ověřit součinnost všech částí systému základních registrů (SZR), což dnes znamená zcela nejasný termín. Proto již před více než třemi měsíci došlo pro RÚIAN k rozdělení této etapy na pilotní provoz ISÚI a pilotní provoz RÚIAN – a u obou ještě na interní (pouze zaměstnanci ČÚZK) a externí. Interní pilotní provoz ISÚI byl zahájen v létě 2010, externí předpokládáme někdy v říjnu nebo listopadu 2010. Autentizaci a autorizaci uživatelů zajistí kontaktní místa Czech POINT.
A pilotní provoz RÚIAN je závislý na dalších krocích ministerstva vnitra v oblasti jejich registrů (ISZR, RPP a ROB) a na dohodě zadavatelů (ČÚZK, ČSÚ a MV) a změně celkové architektury SZR. Myslím, že je velmi pravděpodobné, že bude zvolena „light“ verze, která umožní zprovoznit RÚIAN a ROS a teprve následně plně dokončit ostatní registry.
Ostré spuštění je podle našich informací plánování do 1. července 2012. Je reálné, že se podaří termín dodržet?
Ano, pokud se půjde cestou „light“ verze ISZR a RPP a ROB bude dočasně nahrazen existujícím registrem fyzických osob – ten by ve finále měl být agendovým editačním systémem ROB.
O ISZR
Jak bude vypadat začlenění RÚIAN do Informačního systému základních registrů?
Rozlišme „jak bude ve finále“ a „jak bude v light verzi SZR“. Ta konečná varianta je poměrně jednoduchá – RÚIAN bude přes interní rozhraní komunikovat pouze s ISZR, které zajistí veškerou externí komunikaci – editační i publikační. ISZR v této architektuře řeší veškeré otázky bezpečnosti, rozložení zátěže (zpracování požadavků bude převážně asynchonní) a podobně.
Pokud bude zvolena light verze ISZR, tak s největší pravděpodobností editační i publikační služby budou probíhat přímo mezi RÚIAN a agendami – a tedy pouze synchronně.
Dá se na ISZR připravit, když ještě není vybraný dodavatel této technologie?
Slovo technologie není jádrem problému – hlavní problém je v architektuře, zejména v popisu komunikačního rozhraní. A to bez zahájení prací ze strany konkrétního implementátora ISZR není možné – proto se dnes hodně mluví o light verzi ISZR.
RÚIAN bude základem pro další informační systémy veřejné správy. Jaké další systémy na něj budou navazovat?
No, skoro se mi chce říci, že všechny. (směje se) Teď vážně – všechny systémy veřejné správy, pro které je smysluplné zobrazovat nějaká data v geoprostoru nebo obsahují nějaké adresy. Tyto systémy většinou potřebují, aby ta základní vrstva byla referenční, to znamená aby stát garantoval její správnost. Proto vznikl projekt DMVS (Digitální mapa veřejné správy), kde základ tvoří datová vrstva z ČÚZK – katastrální mapy, ortofoto a definiční body. Je připravována řada projektů, která s DMVS nebo RÚIAN počítají – technologická centra krajů, jednotlivá ministerstva navrhla přibližně osm projektů financovaných z EU, které mají v názvu „…nad daty RÚIAN“ a existuje velmi mnoho dalších možných aplikací, což ale určitě čtenářům GeoBusinessu určitě nemusím vysvětlovat.
V oblasti informačních systémů veřejné správy se pohybujete řadu let. V čem je podle vás největší problém veřejné správy?
Je pár věcí, které mne stále a stále překvapují. Problematika výkonu státní a veřejné správy je z hlediska obsahu práce velmi často diametrálně odlišná – těžko si představit, že by pracovníci katastrálního úřadu mohl od zítřka nastoupit na finančním úřadu (a naopak) a dělat stejně kvalitní práci jako dosud. A obdobně, že by lidé, zabývající se sociální problematikou, si vyměnili místo s hasiči nebo pracovníky státní ochrany přírody či s památkáři. Absurdní? Ano – je to o odbornosti a znalosti dané problematiky. Ale! Informační systémy podporující práci všech těchto lidí musí být dnes na stejné odborné výši jako oni, musí jim práci výrazně zjednodušit, to znamená musí do nich být promítnuta velká část znalostí o fungování dané agendy. Což znamená určité know-how daného dodavatele – obdobně jako know-how úředníka, schopného vykonávat určitou odbornou práci. Promítnout ale tyto požadavky na dodavatele do zadání projektů se mnohdy příliš nedaří.
Občas vidíme extrémní zjednodušení, „ekonomická výhodnost“ je transformována do jediného kritéria – ceny. A navíc obsahové zadání bývá velmi problematické, spíše jen naznačené v pár bodech místo detailní specifikace, kterou lze skutečně ohodnotit, a také následně vymáhat.
A výsledkem je řada nedokončených, nepovedených nebo v důsledku změn nakonec několikanásobně dražších projektů.
A cesty lepšího zadání existují – tak jako cesty ověření znalostí konkrétního úředníka, ucházejícího se o místo na daném úřadě. Testovací příklady vázané k problematice poptávané agendy, drobné prototypy, prokázání dostatečných znalostí, referencí, odbornosti týmu, sankcionovaný závazek schopnosti dodat v obsahu, čase a kvalitě a tomu odpovídající ceně, ochota k otevřenosti vlastní „kuchyně“ zadavatele (transparentnost), například z hlediska odhadů pracnosti, vývoje, testování, ochota k sankcím za termíny a kvalitu, například měřeno množstvím chyb. Tohle je cesta ke kvalitním a úspěšným projektům ve veřejné správě! Řada zadavatelů po ní již mnoho let jde a já doufám, že jich bude stále víc a víc.
