V Muzeu Komenského v Přerově začala ve čtvrtek 10. května 2018 výstava s názvem „Morava nově zakreslená aneb Komenského mapa Moravy, co bylo před ní a po ní“.
Autorům výstavy se podařilo na jedno místo shromáždit ucelenou řadu map Moravy od vzniku první samostatné mapy tohoto území v roce 1569 až do okamžiku, kdy se mapování ujal státní aparát koncem 18. století.
Vystavené mapy jsou doplněny vzácnými exponáty jako například původními tiskovými deskami s mědirytinou mapy olomoucké diecéze z roku 1762, kterou zapůjčilo Arcibiskupství olomoucké.
Návštěvníci se mohou těšit na jednu z nejcennějších kolekcí z muzejních depozitářů. Jedná se o téměř kompletní sadu Komenského map Moravy. Komenského dílo vzniklo v neklidné pobělohorské době a vzhledem k absenci podrobných pramenů osvětlujících jeho zrod, jsou dodnes některé otázky obestřeny tajemstvím a jsou předmětem diskuze.
První exemplář Komenského mapy Moravy zakoupil v roce 1912 zakladatel a ředitel přerovského muzea František Slaměník. V té době v Berlíně koupil od Richarda Arona mapu za pět set říšských marek. Mapa, datovaná rokem 1627, byla po dlouhou dobu jedinou známou kopií nejstaršího vydání mapy Moravy a dostala název „přerovský výtisk“.
Výstavu s názvem Morava nově zakreslená aneb Komenského mapa Moravy, co bylo před ní a po ní, můžete zhlédnout od 10. května v přerovském zámku.
Speciálně pro výstavu vytvořili na katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomoci také 3D haptický model. Komenského mapu si tak můžete doslova osahat. „Komenský dělal na mapě kopečky různých velikostí a některé hory pojmenoval. Chtěli jsme 3D modelem výstavu ozvláštnit,“ řekla kurátorka Helena Kovářová.
Výstavou si přerovské muzeum připomíná výročí spojené s Komenským, 400 let od uzavření Komenského první svatební smlouvy. Jan Amos Komenský patrně na revizi starší Fabriciovy mapy Moravy začal pracovat v Přerově v době, kdy zde působil jako učitel, a měl přístup do bohatých knihoven svého mecenáše Karla staršího ze Žerotína. Přesnost jeho geografického zákresu je dodnes předmětem bádání odborníků a díky krásné grafické výzdobě jsou edice Komenského mapy atraktivní také pro širokou veřejnost.
Díky spolupráci s Geografickým ústavem Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity v Brně expozice představuje rovněž další tři osobnosti, které vytvořily původní mapu Moravy. Jsou jimi Pavel Fabricius, Georg Matthäus Vischer Tyrolský a Johann Christopher Müller.
Na výstavě můžete také zjistit, jaké přístroje používali zeměměřiči a vyzkoušet si jejich práci. Můžete si prohlédnout například Jakobovu hůl, jednoduchý kvadrant, krokvici, astroláb nebo teodolit.
Dozvíte se také, co bylo páteřní sítí mapy před vznikem trigonometrické sítě pro přesné zaměření krajiny, a jak se autorům původních map podařilo obsahově správně zachytit krajinu a rozmístění sídel.
Zjistíte, co mohla ovlivnit výzdoba mapy, jak pracovali mědirytci při vytváření matrice, a co všechno museli umět tiskaři map. Kartografové se samozřejmě znali mezi sebou, na výstavě se také dozvíte, jaký vliv měly vztahy jednotlivých kartografů a kartografických dílen na vznik nových map a na jejich podobu.
Komentovaná prohlídka
Dne 5. června 2018 v 17 hodin máte příležitost zúčastnit se komentované prohlídky výstavy. Výklad podá Helena Kovářová, historička, komenioložka a odbornice na Komenského mapy Moravy.
„Komenský mohl na mapě pracovat již v době svého druhého přerovského pobytu, v dedikaci Ladislavu Velenovi ze Žerotína ale hovoří o době „své nedobrovolné prázdni“, což mohlo být období, kdy dílo dokončoval. Jeho mapa byla v Amsterodamu vytištěna v době, kdy vznikaly nové verze známých atlasů, a konkurenční kartografické dílny okamžitě přejaly Komenského dílo do svých edičních záměrů. V krátké době tak vzniklo několik tiskových desek, které byly používány po dlouhá desetiletí. Na výstavě bude možné například detailně srovnat otisky ze dvou rytina Vischerových rytin, sledovat styl přejímání mapy v obě vyostřeného konkurenčního boje ve třicátých letech 17. století i způsoby proměny výzdoby map,“ sdělila autorka a kurátorka výstavy Helena Kovářová.
„Návštěvníci se mohou těšit také na makety jednoduchých měřických přístrojů, stejně jako na originální měděné tiskové desky z 18. století, ze kterých se mapy tiskly. Dalším atraktivním exponátem bude faksimile tzv. císařského exempláře Müllerovy mapy Moravy, tedy rukopisné mapy Moravy, kterou autor připravil pro císaře Karla VI. Originální rukopisná kresba je uložena v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni a skládá se z deseti listů. Na výstavě bude možné prohlédnout si kopii v původní velikosti,“ doplňuje Helena Kovářová.
