Každé území má svůj specifický potenciál, který jej činí jedinečným, nabízí možnosti pro další rozvoj a může pomoci obstát v konkurenci dalších regionů. Maximální využití tohoto potenciálu je podmíněno správným nastavením regionální politiky a tzv. „dobrým vládnutím“, které vytvoří pro využití potenciálu co nejlepší podmínky. Udržitelný rozvoj regionu vede ke zvýšení a dlouhodobému udržení atraktivity území pro jeho obyvatele, návštěvníky a podnikatele.
Dunaj je druhou nejdelší řekou Evropy. Jeho povodí se rozkládá na území 20 států, má rozlohu 801,5 tisíc čtverečních kilometrů a zabírá téměř osm procent plochy evropského kontinentu. Řeka od pradávna spojuje regiony, nacházející se v její blízkosti, a to nejenom jako důležitá dopravní tepna. Země podél řeky mají mnoho společného a díky tomu mohou navzájem sdílet dobrou praxi v různých oblastech života včetně řízení a regionální politiky.
Hlavním cílem projektu Attractive Danube je posílení řízení regionů na všech úrovních veřejné správy včetně té nadnárodní a odborných kapacit v oblasti plánování územního rozvoje v zájmu zvýšení atraktivity a posílení konkurenceschopnosti různých částí podunajského regionu.
Atraktivita území je definována jako schopnost území přitáhnout a udržet lidský i investiční kapitál, a to díky již existujícím nebo vytvářeným podmínkám, které jsou výsledkem realizace příslušných politik.
Zlepšit řízení regionů na všech úrovních veřejné správy lze především důsledným uplatňováním rozhodování založeného na důkazech. Pro podporu takto pojatých rozhodovacích procesů je nezbytné vytvořit informační platformu k zavedení jednotného systému monitoringu území. Společná platforma pro jedenáct zemí podunajského regionu je budovaná jako uživatelsky vstřícný nástroj, obsahující 22 základních indikátorů pro hodnocení atraktivity území, včetně relevantních metadat.
Platforma nabízí srovnání vývoje od roku 2008 a přehled o trendech v postupu k udržitelnému rozvoji v celé oblasti. Technicky nabízí také řadu užitečných nástrojů pro přípravu a export vlastních reportů a uživatelských pohledů na data.
Hodnotu území lze ve vytvořeném systému posuzovat jako kombinaci několika typů tzv. kapitálu území: antropogenního, environmentálního, institucionálního, sociokulturního a ekonomického. Pro vytvoření indikátorů popisujících hodnotu území byly využity ověřené mezinárodní zdroje dat jako jsou Eurostat, OECD, Evropská komise, Evropská agentura pro životní prostředí, OSN, Světová banka a další.
Vedle základní sady mezinárodních indikátorů nabízí platforma i sady specifických národních indikátorů. Tyto sady vznikají v rámci projektu tzv. participativním procesem, tedy uplatněním principů komunitního plánování a mezioborového přístupu se zapojením zástupců veřejného, občanského, akademického i podnikatelského sektoru.
Vytvořením platformy ovšem aktivity projektu nekončí. Znalosti a vzájemné kontakty získané v průběhu procesu budování a naplňování platformy budou, společně s vytvořenými nástroji, využity pro další posílení odborných kapacit institucí, podílejících se na řízení a plánování rozvoje regionů v zemích zapojených do projektu. Kromě série odborných seminářů, určených zástupcům veřejné správy a dalších řídících institucí, které probíhají ve všech zapojených zemích, je výstupem projektu také Příručka pro plánování politiky, která osvětluje možnosti využití nástrojů, vytvořených v rámci projektu v procesu řízení a plánování rozvoje území.
Projekt vyvrcholí sérií aktivit určených k posílení politické integrace podunajského regionu formou několika nadnárodních workshopů, jejichž výsledek bude, kromě formulace relevantních politických doporučení také podepsání memoranda porozumění, které formálně stvrdí odborné kontakty a politické vazby vybudované v rámci projektu.
Partneři projektu Attractive Danube
Projektu Attractive Danube se účastní 19 partnerů: 12 přímo financovaných projektových partnerů a 7 přidružených strategických partnerů. Financovaní projektoví partneři jsou Slovinský geodetický institut, (Slovinsko) – vedoucí projektu, URBASOFIA, společnost pro plánování měst a regionů (Rumunsko), Bulharské ekonomické fórum (Bulharsko), Institut pro územní plánování regionu Koprivnica-Križevci (Chorvatsko), První maďarská inovační asociace (Maďarsko), Federální ministerstvo územního plánování (Bosna a Hercegovina), Košický samosprávní kraj (Slovensko), aiforia, s.r.o (Německo), Institut pro strategické studie a prognózy (Černá Hora), Technická univerzita Košice (Slovensko), Institut architektury a územního plánování Srbska (Srbsko), CENIA, česká informační agentura životního prostředí (Česká republika), Lechner, nezisková organizace (Maďarsko).
Přidruženými strategickými partnery jsou Slovinský statistický úřad (Slovinsko), Ministerstvo Infrastruktury (Slovinsko), ERVET – ekonomické zhodnocení pro region Emilia-Romagna (Itálie), Město Đurđevac (Chorvatsko), Strategie EU pro Podunají – Prioritní oblast 10 Institucionální kapacita a spolupráce (Rakousko), Ministerstvo životního prostředí a územního plánování (Slovinsko).
Realizace projektu je naplánovaná na období leden 2017 až červen 2019. Celkový rozpočet projektu činí 1 860 000 €, přičemž příspěvek zemím EU je 1 294 550 € a zemím IPA směřuje 286 450 €. Projekt je spolufinancovaný z fondů Evropské unie (ERDF, IPA) prostřednictvím Nadnárodního programu pro Dunaj (Danube Transnational Programme).
Výstupy projektu Attractive Danube
CENIA, česká informační agentura životného prostředí, jako partner, reprezentující v projektu Českou republiku je na úrovni řízení projektového konsorcia zodpovědná za komunikaci celého projektu. Kromě toho se jako národní partner podílí na všech dalších aktivitách projektu, především na naplňování indikátorů nadnárodní platformy pro monitorování atraktivity daty, popisujícími území České republiky, přípravě a provozu národní platformy pro monitorování atraktivity území, včetně aktualizace relevantních dat, vytvoření společného Atlasu atraktivity regionů, organizaci série workshopů se stakeholdery při budování české národní platformy, organizaci seminářů pro zástupce státní a veřejné správy ČR, podílejících se na rozhodování v regionech, k využívání výstupů projektů v praxi, vytvoření a distribuce české verze příručky pro plánování politiky.
Výstupy projektu jsou veřejné a jsou zdarma k dispozici všem zájemcům. Data jsou dostupná na webu https://cotamp.gis.si/attractive_danube/
Příručku pro plánování politiky můžete získat přímo v agentuře CENIA, případně si ji v elektronické formě stáhnete z adresy www.cenia.cz.
Jak posuzovat atraktivitu
Regionů je mnoho a atraktivita také není jen jedna. Jak ji tedy posuzovat? Pomoci může společná platforma indikátorů územní atraktivity. Mapová aplikace obsahuje 22 indikátorů pro 11 podunajských států a dvě německé spolkové republiky, porovnávající stav a vývoj během posledních 10 let. Celkem platforma obsahuje 2 354 datových sad, které lze porovnávat, analyzovat nebo je používat pro přípravu zpráv.
- Nejvyšší podíl chráněných území na celkové rozloze státu je v německém Bavorsku – více než 32 %, což je dvojnásobek průměru (16 %) v zemích podunajského regionu.
- V zemích podunajského regionu pochází téměř 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Nejvyšší podíl zelené energie z celkově vyrobené dosahuje Rakousko – 70 %.
- V zemích podunajského regionu pracuje v cestovním ruchu průměrně 5,2 % všech zaměstnaných. Nejvíce lidí zaměstnává oblast cestovního ruchu v Chorvatsku – 9,1 %.
- 17,8 je nejvyšší počet nocí, které turisté obvykle stráví v průběhu jednoho roku v jedné zemi. Toto číslo náleží Černé Hoře. Průměr za všechny země podunajského regionu je 6,3 nocí.
- Počet domácností s přístupem k vysokorychlostnímu internetu vzrostl v zemích podunajského regionu v letech 2008–2015 o více než 50 procentních bodů.
- 6,5 je průměrný počet památek UNESCO v zemích podunajského regionu. Nejvyšší počet UNESCO památek má Česká republika – 12.
- Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v produktivním věku se v zemích podunajského regionu v letech 2008–2015 zvýšil o více než 26 procentních bodů.
- 24 % pracujících je v Rumunsku zaměstnáno v zemědělství, což je v tomto odvětví v regionu nejvyšší procento. Průměr je 7,3 %.
- Rakousko investuje 3,1 % svého HDP na podporu výzkumu. Průměrný investiční podíl v dunajském regionu je 1,3 %.
- Česká republika a Černá Hora jsou země s největší spotřebou vody (154, resp. 120 litrů denně na osobu), ale zároveň jsou vpředu s čištěním odpadové vody (81 %, resp. 74 %).
Platforma: https://cotamp.gis.si/attractive_danube/
Stránky projektu: www.interreg-danube.eu/attractive-danube
Projekt na Facebooku: www.facebook.com/InterregCENIA
