DATA

Evropská unie rozšiřuje pravidla přístupu k datům novou směrnicí o otevřených datech

open-data-eu


Dne 20. 6. 2019 byla v Úředním věstníku EU pod číslem 2019/1024 publikována směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice s účinností od července 2021 nahradí původní směrnici o informacích veřejného sektoru (PSI) z roku 2003/98/ES a její novější úpravu z roku 2013 (2013/37/EU).

Veřejný sektor v členských státech shromažďuje a vytváří široké spektrum informací z mnoha oblastí, například dopravní, zeměpisné nebo environmentální. Dokumenty, které vytváří zákonodárná, výkonná nebo soudní moc, tak představují cenný soubor zdrojů dat, jež mohou být dále využita ve prospěch celé společnosti. Poskytování těchto dat v běžném elektronickém formátu umožňuje občanům a právnickým osobám nacházet nové způsoby jejich využití, včetně tvorby nových inovativních produktů a služeb.

Evropská komise sama uvádí, že informace z veřejné správy jsou významným zdrojem dat ”…která mohou přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a právnické osoby. Inteligentní využívání údajů, včetně jejich zpracování prostřednictvím aplikací umělé inteligence, může mít transformativní dopad na všechna hospodářská odvětví.”

Proč došlo k novelizaci?

Od přijetí směrnice z roku 2003 enormně narostlo množství dat ve světě, včetně dat, které vytváří a sbírá veřejný sektor. Současně probíhá vývoj technologií pro analýzu, využití a zpracování údajů, jako jsou strojové učení, big data, umělá inteligence a internet věcí. Tento rychlý technologický vývoj umožňuje vytvářet nové služby a nové aplikace, které vycházejí z použití, shromažďování nebo kombinace údajů.

Provedené hodnocení efektivity regulace ukázalo, že původní PSI směrnice z roku 2003 a její novela z roku 2013 sice plní cíle, které si stanovila, ale odhalilo nedostatky související s rychlým vývojem technologií a Evropská komise se obávala, že by hospodářský a sociální potenciál, který se skrývá ve zveřejňování informací veřejného sektoru formou otevřených dat, mohl být promarněn, a to z následujících důvodů:

  • nedostatečný právní rámec pro zajištění poskytování informací v reálném čase,
  • překážky (včetně finančních) pro opětovné užití informací veřejného sektoru vysoké ekonomické hodnoty,
  • fakt, že relevantní data nejsou vytvářena pouze orgány veřejné moci, ale často jsou generována spíše veřejnými podniky při výkonu činností obecného ekonomického zájmu (např. poskytování služeb v oblasti energetiky, veřejné dopravy aj.), případně jsou výsledkem výzkumu podpořeného z veřejných prostředků,
  • existenci nových výhradních dohod týkajících se opětovného použití informací veřejného sektoru,
  • využívání výjimek z principu možnosti zpoplatnění poskytnutí informací pouze do výše nezbytně vynaložených nákladů na poskytnutí dané informace,
  • a samozřejmě vztah PSI Směrnice s dalšími relevantními právními nástroji.

Cílem nové směrnice o otevřených datech je reagovat na výše uvedené výzvy a přizpůsobit právní prostředí v EU nejnovějšímu vývoji v oblasti správy a používání dat. Obecným cílem je přispět k posílení datové ekonomiky EU rozšířením množství informací veřejného sektoru dostupných pro opakované použití, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a snadný přístup k trhům založeným na informacích veřejného sektoru a podpořit přeshraniční inovace založené na datech.

Největší změny, které směrnice přináší

  • Rozšiřuje oblast působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru tak, aby zahrnovala veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb, ve smyslu definice vycházející ze směrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
  • Působnost směrnice se rovněž rozšíří na výzkumná data, specifickou kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu (experimenty, průzkumy a podobně). Publikace ve vědeckých časopisech jsou nadále vyloučeny z oblasti působnosti.
  • Směrnice nově zavádí i možnost publikace dynamických dat prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní, a tam kde je to relevantní, tak uvádí i možnost stáhnutí dat formou dumpu.
  • Největší novinkou je tzv. koncept datových souborů s vysokou hodnotou (high-value datasets), které mají být bezplatně zpřístupněny prostřednictvím API. V případech, kdy je to možné, směrnice podporuje i stažení souborů formou dumpů.

Tematické kategorie, ze kterých se bude vytvářet seznam datových souborů s vysokou hodnotou jsou:

  • Geoprostorové údaje
  • Pozorování Země a životní prostředí
  • Meteorologie
  • Statistika
  • Společnosti a vlastnictví společností
  • Mobilita

Konkrétní seznam datových souborů bude vybrán se zaměřením na datové sady s významným socio-ekonomickým přínosem a současně s pozitivním dopadem na oblast životního prostředí, samotného uživatele využívající aplikace postavené na těchto datových souborech v každodenním životě. Současně na těchto datech postavené služby a produkty budou novým zdrojem příjmů, inovativních služeb a nových produktů. Výběr datových souborů s vysokou socio-ekonomickou hodnotou bude určen samostatným právním aktem.

Postup a další kroky

Gestorem směrnice otevřených datech je Ministerstvo vnitra ČR, bude implementovat směrnici do českého právního řádu do 17. července roku 2021. Od ledna do září 2020 bude pod hlavičkou Evropské komise zpracována studie hodnocení dopadů, která má přinést odpovědi týkající se socio-ekonomického potenciálu seznamu datových souborů s vysokou hodnotou a přibližný nástin těchto datových sad. Tento seznam bude vytvářen spolu s členskými státy EU, které již zahájily práce na identifikaci těchto datových souborů. V rámci společné identifikace a tvorby seznamu datových souborů Evropská komise hodlá zapojit do tohoto procesu i další zájmové skupiny z řad soukromého, akademického a neziskového sektoru, neboť na jaře roku 2020 bude spuštěna veřejná konzultace a veřejné slyšení k obsahu seznamu datových souborů. Členské státy již nyní začaly se zjišťováním, jaké konkrétní datové sady z šesti výše uvedených kategorií by se měly zařadit do prováděcího aktu a být tak povinně poskytovány všemi státy Evropské unie.

Do Open Data Wishlistu můžete napsat, jaké datové sady z výše uvedeného seznamu kategorií by podle Vás neměly v seznamu datových sad s vysokou hodnotou chybět. Velmi přínosné pro nás bude i vaše zdůvodnění či příklady využití těchto datových sad v praxi.

autor Michal Kubáň, Ministerstvo vnitra