Bezpilotní létající systémy jsou v módě. Jako kdysi navigace, nyní jsou to helikoptéry, oktoptéry, bezpilotní letouny. Jenže ve skutečnosti tyto prostředky jsou jen součástí systému.
Terminologii řešila mimo jiné na svém 30. setkání Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum 5. února 2013 v Praze. Jiří Šíma ze Západočeské univerzity v Plzni sdělil GeoBusinessu její závěry.
Prezidentka příštího kongresu ISPRS 2016 v Praze Lena Halounová na setkání oznámila, že příslušná technická komise ISPRS rozhodla zavést namísto označení UAV (unmanned air vehicle) zkratku UAS (unmanned aerial system).
V daném případě nejde jen o létající platformu (bezpilotní letoun, helikoptéra, oktoptéra, vzducholoď a další), ale o celý systém zahrnující aparatury pro práci se signálem GNSS, inerciální měřící jednotku (IMU), počítač, speciální software, prostředky dálkové komunikace a ovládání a podle účelu též digitální kameru, videokameru nebo prostě bombu (podle typu využití, zda civilního či vojenského).
Jiří Šíma poznamenává, že „dron“, se kterým se můžeme v řadě textů také setkat, se ve skutečnosti používá ve vojenství k průzkumným nebo útočným akcím. Pokud má tedy autor textu na mysli jen vlastní vzdušný prostředek, mohl by použít označení „bezpilotní (létající) prostředek“.
