Michael Frank Goodchild (* 1944) je jedním z nejvýznamnějších geografů 20. století. Po získání titulu z fyziky na Cambridge University ve Velké Británii se zaměřil na výzkum jeskyní a v roce 1969 získal doktorský titul z geografie na McMaster University v Hamiltonu v Kanadě. Po téměř dvaceti letech praxe na University of Western Ontario nasměroval své další profesní kroky do Santa Barbary, kde dnes působí jako profesor geografie na University of California.

Více než 20 let je Michael Goodchild hlavním osobou Národního centra pro geografické informace a analýzy (National Center for Geographic Information and Analysis). V roce 2002 se stal členem Národní akademie věd (National Academy of Sciences) a v roce 2003 získal medaili Královské geografické společnosti (Royal Geographical Society). Mike Goodchild je autorem obrovského množství odborných článků a knih, které nechybí v knihovně žádného geoinformatika kdekoliv na světě.

Tento rozhovor jsme realizovali pouze elektronicky, ačkoliv v GeoBusinessu dáváme při dělání rozhovoru přednost osobnímu setkání.  S Mikem Goodchildem jsme se měli setkat při příležitosti jeho návštěvy v České republice na základě pozvání prof. Milana Konečného z Masarykovy univerzity v Brně. Islandská sopka Eyjafjallajökull však chrlila popel a zabránila mu do Brna přijet.

Geoinformatika je křižovatka

Vnímáte dnes geoinformatiku jako samostatný vědecký obor nebo stále spíše jako součást geografie, kde GIT vznikaly?

Myslím si, že geoinformatika jako nová disciplína existuje na křižovatce několika stávajících oborů: Určitě nechybí geografie, ale také počítačové, kognitivní, informační vědy a statistiky. Nepochybně ale výrazně přispívá k vytváření dnešní geografie a ostatně i dalších zmíněných věd. Přitom ale v žádné z nich není obsažena úplně.

V oblasti informačních technologií již není Microsoft tak silným lídrem jako byl a další, dříve neznámé nebo neexistující společnosti, velmi rostou. Jak vnímáte situaci v geoinformatice, kdo podle vás jsou dnešní lídři?

Určitě je to ESRI a její konkurenti na trhu GIS programů. Ale také Microsoft, Google a Yahoo! jsou nyní významnými hráči v této oblasti, stejně jako větší společnosti zaměřené na vojenství a kosmické technologie, jako například Lockheed Martin, BAE Systems nebo SPOT Image.

Co je aktuálně největším problémem, slabou stránkou nebo chybou současného světa geoinformačních technologií nebo GIS?

Domnívám se, že největší slabina vychází z mylného přesvědčení, že geoinformatika je pouze část geografie nebo část počítačové vědy či stavebnictví. Krokem kupředu může být, pokud budeme znát součásti ze všech těchto oborů, zejména potom z geografie a informatiky. Chybou je také domnívat se, že pokud hovoříme o GIS, jde pouze o technologii, a že nejsou potřeba žádné zásadní znalosti, které by byly nutné pro efektivní využívání GIS.

Budoucnost GIS? V obchodu

Jak se díváte na budoucnost geoinformačního trhu, kterým směrem se bude ubírat v příštích třech letech?

Myslím si, že se bude i nadále rozšiřovat, se zvyšujícím se významem Googlu a Microsoftu, a také se bude zvyšovat pozornost vůči open source projektům. Myslím si také, že geoinformatika bude i nadále expandovat do nových oblastí, zejména do oblasti zdravotnictví, marketingu a obchodu obecně.

Jak se bude podle vás v budoucnu vyvíjet vazba mezi komerčními produkty a open source?

Řekl bych, že oba typy produktů mají své místo. Open source programy budou stále růst, ale firmy a organizace budou i nadále spoléhat na jistotu, která jim plyne z komerčních řešení.

Pokud byste měl křišťálovou kouli a viděl do budoucna, jak by vypadala geoinformatika v roce 2050?

Podle mého názoru je to příliš daleko. Za padesát let budou vyčerpány zásoby ropy a vody a potravin a dalších přírodních zdrojů bude kritický nedostatek, takže společnost bude oproti dnešku k nepoznání. V krátkém časovém horizontu, řekněme pět až deset let, budeme vidět pokračující expanzi webově založených GIS řešení, geoprostorového webu nebo sledování objektů všeho druhu. Zvýšená pozornost bude věnována také dynamickým a 3D aspektům geografických dat.

Ze své dlouholeté praxe máte obrovské množství zkušeností. Kde by se podle vás mohl GIS využívat a dnes se nevyužívá?

Oblasti, kde v tuto chvíli vidím obrovské možnosti, jsou zdravotnictví a marketing.

Geografie v USA je malá, rozvíjející se disciplína

Jak by měl podle vás dnes vypadat ideální geoinformatik připravený vysokou školou do praxe? Měl by to být více geograf nebo více programátor?

V ideálním případě by měl být vzdělán od obojího rovným dílem.

Hodně cestujete po světě, jaké jsou rozdíly v geoinformatice na úřadech, ve školách nebo soukromých firmách? Existují rozdíly mezi pojetím ve Spojených státech a Evropou?

Ano, rozdíly tu existují. Například geografie ve Spojených státech je malá, rozvíjející se disciplína, která proto zahrnuje i GIS, zatímco v mnoha evropských zemích má geografie mnohem větší tradici. Například v Německu má geodézie velmi silnou tradici. Země s velkou rozlohou (USA, Rusko, Kanada, Brazílie, Čína, Austrálie) jsou více motivovány ke GIS aplikacím v některých oblastech.

Nikdo nedokázal předvídat dopad internetu

Celý život pracujete v oboru, kde v průběhu pouhých pět let může dojít k velkému pokroku. Když se díváte na své první publikace, řekněme třicet let staré, co jste předvídal správně a v čem jste se zmýlil?

Myslím, že nikdo z nás nedokázal předvídat dopad internetu a vytvoření World Wide Web, přičemž technický vývoj, který vedl k vytvoření Google Earth, probíhal již patnáct let před spuštěním webu.

Za svůj život jste se podílel na celé řadě velmi významných vědeckých projektů. Které z nich považujete za nejpřínosnější a nejhodnotnější?

1. Výzkum v oblasti diskrétních globálních sítí, které vedly ke Google Earth
2. Výzkum v oblasti chyby a neurčitosti
3. Vytvoření Národního centra pro geografické informace a analýzy (National Center for Geographic Information and Analysis)

Co podle vás nejvíce ovlivnilo vývoj geoinformatiky?

Určitě do byl vývoj grafického terminálu Tektronix 4010 s paměťovou obrazovkou (storage tube) na počátku sedmdesátých let, vynález datové struktury QuadTree (vymyslel ji Guy Morton v roce 1966 v IBM Canada) nebo vývoj pokročilých grafických karet pro herní průmysl, který umožnil, aby aplikace typu Google Earth byly spustitelné na běžném počítači. Velký vliv měla také vize Rona Adlera o vytvoření Národního centra GIS v roce 1985 nebo propagace Rogera Tomlinsona programu CGIS (The Canada Geographic Informatic System) v roce 1965. Významnou roli také hrálo to, že v roce 1969 založil Jack Dangermond společnost ESRI, která je dnes jednou z nejúspěšnějších softwarových společností.

Rád zkoumám jeskyně

Ačkoliv jste svůj titul získal na univerzitě v Cambridge z fyziky, zasvětil jste svůj život geoinformatice. Jak se to přihodilo?

Jedním z mých koníčků byl zájem o jeskyně. Využil jsem v rámci doktorského studia na McMaster University příležitost věnovat se tomuto koníčku i na úrovni vědy. Na univerzitě jsem se setkal s lidmi, kteří dělali zajímavé výzkumy v oblasti geografie, což postupně vedlo ke GIS.

Co byste dělal, kdybyste nebyl geograf?

Tak to si neumím představit. Asi bych měl pravděpodobně nudnou práci ve státní výzkumné laboratoři.

Co děláte ve svém volném čase, když zrovna nepíšete novou knihu?

Hodně provozuji turistiku, rád prozkoumávám jeskyně nebo si hraji se svými vnoučaty.

Kdy jste naposledy vytvořil nějakou mapu v počítači a jaká to byla?

Naposledy minulé úterý v rámci výzkumného projektu, ve kterém vyvíjíme rozložený model všeobecné rovnováhy oblasti Los Angeles.

Čemu dáváte přednost, autoatlasu nebo GPS?

V autě mám GPS přístroj, který občas používám k nalezení adresy, ale pokaždé mám displej nastavený tak, aby nahoře byl vždy sever, stejně jako na mapě. Rád se dívám do mapy, když někam vyrážím na výlet a snažím se v mysli udržet všechny detaily. Rád se potom dívám do mapy, když se vrátím a spojuji si to, co jsem viděl, s přesným umístěním do mapy.

[Rozhovor původně vyšel v GeoBusinessu 7+8/2010.]

Časopis GeoBusiness si předplatíte zde.
Archivní čísla od roku 2002 si můžete přečíst na Issuu.