Kartografický den 2019 / GeoBusiness

Třinácté setkání nazvané Kartografický den se letos uskuteční 22. února. Do Olomouce přijedou své zkušenosti z médií předat infografik časopisu Týden, šéfgrafik zpravodajského webu České televize, datový novinář Českého rozhlasu.

Mapy v tisku pohledem infografika

Jakub Zykl se v současnosti se věnuji tvorbě magazínů ve společnosti MAFRA. S grafikou se poprvé setkal na Českém vysokém učení technickém v Praze a už tehdy propadl kouzlu vektorů. V roce 2007 se koníček stal povoláním, když Jakub Zykl nastoupil do grafického oddělení časopisu Týden.

Mapy v televizním zpravodajství

Jiří Michalička je šéfgrafikem zpravodajského webu ČT24. S problematikou map v televizním vysílání se setkal i v předchozích působištích v Radio Free Europe/Radio Liberty a v soukromé zpravodajské televizi Z1. Jedním z jeho koníčků jsou předpovědní modely a mapy počasí.

Mapy ve webovém zpravodajství: návrh, tvorba a publikace

Jan Cibulka je datový novinář v Českém rozhlasu. Dříve na stejné pozici působil ve vydavatelství Economia. Věnuje se transparentnosti veřejné správy a právu na informace.

Novinové předpovědní mapy počasí – nejhojnější tištěný kartografický produkt (všech dob)?

Jaromír Kolejka je geograf, působící na Masarykově univerzitě v Brně. Vedle geografického výzkumu sbírá od roku 1995 předpovědní mapy počasí, publikované v novinách. Jeho sbírka přesahuje 200 kusů ze 45 zemí světa od většiny významných novin světa.

Kartografie a (nová) média – případová studie na meteorologické zpravodajství

Rostislav Nétek, odborný asistent na katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, se zabývá webovou kartografií, geoinformatickými a webovými technologiemi. Je propagátorem open source technologií, jedním ze zakládajících členů sdružení Osgeo.cz a členem odborné skupiny „Open source a open data” v České asociaci pro geoinformace.

Flash maps aneb mapy s krátkou délkou života

Radek Barvíř, doktorand kartografie na Univerzitě Palackého v Olomouci, se ve svém výzkumu věnuje měření grafické náplně map a hodnocení zaplněnosti mapové kresby v závislosti na účelu mapy a také geoprostorového 3D tisku. Vít Voženílek, vedoucí katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, se dlouhodobě věnuje tematické kartografii a atlasové produkci. Je místopředsedou České kartografické společnosti a viceprezidentem International Cartographic Association.

Po referátech, které mají skončit krátce po 13 hod., bude následovat moderovaná diskuze.

 

voda, Vít Voženílek Apel DVTV / GeoBusiness

Vít Voženílek, profesor geoinformatiky a vedoucí katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, říká v aktuálním videu DVTV, že si v budoucnu budete muset vybrat, na co budete používat vodu.

Voženílek je spoluautorem známé publikace Atlas podnebí Česka, kterou v roce 2007 vydaly společně Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci.

V České republice se mění klima, je více sucho a méně mrazu. Ve studnách je polovina vody v porovnání s tím, co měli naši předkové před pár desítkami let. Kvůli suchu je málo krmiva pro zvířata. Zemědělci musejí posílat dobytek na jatka mnohem častěji. Na území Česka se dostávají nové rostliny i živočichové, kteří jsou na sucho zvyklí.

Atlas podnebí Česka

Atlas patří k nejkomplexnějším publikacím o klimatu Česka. Publikaci v roce 2007 vydal Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Atlas vyšel téměř 50 let po vydání předchozí obdobné kartografické publikace.

Na přípravě se podílel také Národní klimatický program ČR a projekt podpořilo grantem i Ministerstvo životního prostředí ČR. Kniha byla doplněna o CD-ROM s mapami a PDF. Náklad byl 3000 kusů. Na 256 stranách bylo publikováno více než 300 map, 150 grafů a řadu názorných fotografií s vysvětlujícím textem v češtině a angličtině.

Kapitoly jsou v atlasu uspořádány podle jednotlivých jevů (teplota, srážky, sněhová pokrývka…) a obsahují většinou mapy za období let 1961 až 2000.

Dlouhodobý pohled je doplněn podrobným popisem vývoje a parametrů vybraných výjimečných situací v daném období, mezi které patří i povodně z posledního desetiletí.

Příprava knihy zabrala více než 4 roky, podílel se na ní padesátičlenný autorský tým.

Klimatologická data vycházela z měření profesionálních i dobrovolných stanic Českého hydrometeorologického ústavu. Údaje byly připraveny pomocí databázové aplikace CLIDATA a zpracovány do formy prostorových databází. Geoinformační zpracování proběhlo s využitím produktů Esri ve spolupráci s firmou Arcdata Praha.