V amerických novinách The New York Times se počátkem května objevila zpráva, že „taxi služba“ Uber projevila zájem o mapovou technologii Nokia Here, která je na prodej. Uber za celosvětové mapy nabídla tři miliardy dolarů. V jednání jsou také producenti automobilů Audi, BMW a Mercedes Benz. Své peníze chce za rovněž nabídl čínský vyhledávač Baidu.

Continue reading „Mapy Yahoo končí. Kdo koupí Nokia Here? A Seznam.cz?“

geobusiness-magazine-openstreetmap-report-w600

OpenStreetMap je open sourceový projekt mapování celého světa. Komerční dodavatelé nemohli nebo dodnes nemohou OpenStreetMap přijít na jméno, protože jim bere práci. Je však již nyní jasné, že se zde opakuje situace podobná té Encyclopaedia Britannica vs. Wikipedia.

OpenStreetMap byl inspirován projekty jako je například encyklopedie Wikipedia. Ta také na začátku „bojovala“ s Encyclopaedia Britannica, aby si posléze obě strany našly své „zákazníky“.

OpenStreetMap uchovává kompletní historii provedených změn, takže by měl být dohledatelný původ dat. Otázkou je, zda tomu však skutečně je. V tištěném GeoBusinessu jsme již komentovali situaci, kdy několikerým „propráním“ základových dat, která jsou k dispozici, dojde v podstatě k jejich legalizaci.

OpenStreetMap roste, a přestože 100 procent dat je vytvořeno 100 procenty uživatelů/tvůrců, při bližším pohledu zjistíme, že 48 procent dat je dodáno 0,11 procenty uživatelů.

geobusiness-magazine-openstreetmap-report-million-users-w600

geobusiness-magazine-openstreetmap-report-users-submission-w600

geobusiness-magazine-openstreetmap-report-w600

Interaktivní zprávu o vývoji OpenStreetMap, projektu, který začal teprvé před několika lety, najdete na webu Mapboxu.

Bing Maps, mapový portál společnosti Microsoft, představil v minulých dnech novinku, která dokáže automaticky detekovat uliční síť z leteckých snímků. Nástroj Microsoft Road Detect přibližuje krátkou videoukázkou.

Novinku zveřejnil Steve Coast, hlavní architekt Bing Maps a mimo jiné v minulosti  zakladatel projektu OpenStreetMap. Jeho ústy by právě tato novinku měli ocenit tvůrci OpenStreetMap. Těm by měla usnadnit pořizování dat v oblastech s nedostatečným pokrytím, k čemuž často slouží právě letecké snímky.

gis-ostrava-2011-reportaz

Sympozium GIS Ostrava 2011 se uskutečnilo tradičně v prostorách Nové auly Vysoké školy báňské-Technické univerzity ve dnech 23. až 26. ledna 2011.
Ve spolupráci s Institutem geoinformatiky se na něm podílela Česká asociace pro geoinformace, Slovenská asociácia pre geoinformatiku a International Society for Photogrammetry and Remote Sensing.

Výzvy NGII

[singlepic id=58 w=320 h=240 float=left]Program sympozia zahájily semináře už v neděli, oficiální zahájení a klíčové přednášky však přišly v pondělí po poledni.

Ján Tuček referoval o precizním lesnictví a geoinformatice, ústy Karstena Jacobsena z Hannoverské univerzity dostalo prostor i shrnutí nedávného vývoje v oblasti družicového snímkování. Vedle zvyšující se přesnosti snímacích zařízení, kdy se snižuje rozdíl mezi satelitní snímky s vysokým rozlišením a leteckými snímky, zmínil mezi trendy i jednodušší přístup uživatelů ke snímkům a zdokonalování nástrojů pro jejich rychlé a hromadné úpravy.

Výzvám, kterým budeme muset čelit při budování české Národní geoinformační infrastruktury (NGII), věnoval svůj příspěvek předseda CAGI Jiří Hiess. „Domnívám se, že v roce 2011 bychom rozhodně měli definovat, co myslíme Národní geoinformační infrastrukturou. Měli bychom navrhnout pavouka, na kterém se shodnou resorty, centrální úřady, magistráty i firmy, které geoinformačními technologiemi žijí. To znamená, že Geoinformační infrastruktura by nám měla dát směr nejméně na dalších pět let,“ vyzval Jiří Hiess a ve své přednášce mimo jiné uvedl.

„NGII musí také odpovědět na otázku, jaké hmotné obchodovatelné výstupy chceme vytvářet, abychom v konkurenci uspěli. Domnívám se, že Česká republika produkuje dost mozků a geoinformační infrastruktura znamená mimo jiné, že těm mozkům vytváříme takové prostředí, že se jim tu vyplatí zůstat. Abychom vybudovali svým způsobem nové odvětví průmyslu, které bude konkurenceschopné a bude nás v budoucnu živit.“

Aplikační a Výzkumný blok

[singlepic id=61 w=320 h=240 float=right]Program sympozia se dělil na Aplikační blok, který probíhal v českém jazyce v hlavním sále a Výzkumný blok, který se konal v ostatních sálech a jeho řečí byla angličtina.

V rámci aplikačního bloku proběhla sekce Implementace INSPIRE a otázka Programu NGII dostala v kontextu implementace INSPIRE v příspěvku Evy Pauknerové další prostor.

„Dostanu se do Ostravy na konferenci jednou za dva za tři roky, takže vždycky vidím nějaký skok. Letos se mi konference velice líbila, myslím, že je hezky vyprofilovaná, že oslovuje akademickou sféru a co oceňuji obrovsky – povedlo se přimět studenty k anglickým prezentacím, povedlo zvát zahraniční účastníky, takže to, co v Čechách scházelo, tedy konfrontace s mezinárodním prostředím, se tu povedlo a gratuluji,“ přidala svůj pohled na sympozium Eva Pauknerová.

Málokdy chybí na konferencích o geoinformatice sekce GIS ve veřejné správě. V Ostravě roli Ministerstva vnitra v oblasti prostorových informací shrnula Eva Kubátová. Ministerstvo vnitra má za úkol formulovat strategii vytváření, správy a užívání prostorových informací státu v oblasti prostorových informací. Snaží se ji realizovat pomocí Digitální mapy veřejné správy a projektů, jako je například Politika státu v oblasti prostorových informací.

Velký zájem poutaly vyzvané přednášky – Milan Šálek z ČHMÚ vysvětlil podstatu Radarových odhadů srážek v meteorologii a hydrologii v kontextu povodní posledních let.

Otakar Šterba z Univerzity Palackého přednesl poutavý příspěvek s názvem Proč právě říční krajina, ve kterém zmínil nutnost zachovaní a obnovy říční krajiny, v čemž může významně pomoci i GIS. Nejmenší přednáškový sál zaplnil příspěvek Daniela Bárty o projektu OpenStreetMap, který využívá při tvorbě svobodných dat místní znalosti stovek tisíc mapujících dobrovolníků po celém světě.

Akademici pro praxi

Součástí sympozia byla soutěž posterů i exkurze do ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, Národního dopravního informačního a řídícího centra a Letiště Leoše Janáčka.

[singlepic id=60 w=320 h=240 float=left]Sympozium GIS Ostrava lze bez nadsázky označit za nejvýznamnější akademickou konferenci a v letošním ročníku svou kvalitou nastavila vzrůstající trend. Možná však za to platí daň malého zájmu privátního sektoru, který se omezil na jeden stánek a několik firemních příspěvků.

„Osobně jsem prosazoval tuto konferenci v CAGI vůči našim korporátním členům, kteří hlásili něco v tom smyslu, že je akademická a že se tu jen teoretizuje. Vůbec si nemyslím, že konference GIS Ostrava je akademizující. Je samozřejmě akademická a přeji ji, aby byla ještě více technická než je. A abychom se naučili pracovat s kategoriemi, jako jsou patenty, průmyslové vzory a aby se tu předvádělo čím dál více projektů, které končí v praxi a o kterých se po pěti, deseti letech dá říci, že mají za sebou velmi dobré obchodní výsledky,“ zmínil ve svém příspěvku předseda CAGI Jiří Hiess.

Sympozium GIS Ostrava se snaží přesvědčit, že „akademická“ nemusí znamenat „nezabývající se praxí“. „Není to akademické prostředí pro akademiky, ale pro praxi, což i odpovídá zaměření pořádající Vysoké školy báňské,“ souhlasí Eva Pauknerová.

Akce se zúčastnilo 260 registrovaných účastníků, tedy podobně jako v předchozích letech. „S účastí jsem spokojený. Samozřejmě by mohla být lepší a je tu na to dostatečný prostor. Rovněž bychom byli rádi, kdyby sem jezdilo více zahraničních účastníků, protože samozřejmě v anglicky mluvících sekcí je to o možnosti střetávat se s výzkumníky a specialisty, kteří jsou napříč Evropou či světem. Kvůli nim mluvíme anglicky a celé sympozium se zde koná,“ vysvětlil předseda programového výboru Jiří Horák.