černá

Polská iniciativa Nebojte se (Nie Lękajcie Się) zveřejnila v neděli 7. října mapu, zobrazující případy pedofilie v církvi. Na základě informací, které byly zveřejněny v médiích, zobrazuje místa, pachatele a dětské oběti sexuálního zneužívání. Protože však soudy a policie nevedou profesní životopisy pachatelů, vychází tento přehled přímo z církevních zdrojů.

„Nejsou tam všechny případy, protože nikdo nezná plný rozsah zneužívání pedofily. Ta mapa má především ukázat obětem pedofilních kněží, že nejsou sami,“ řekli v médiích autoři projektu, jehož cílem je podle nich otevření debaty o sexuálním zneužívání v Polsku.

Pedofilie církevních hodnostářů v Polsku / GeoBusiness

Na mapě je v době psaní tohoto textu 255 obětí, 59 odsouzených pachatelů a 46 nevyřešených případů, které byly doposud popsány v médiích.

Deník Wyborcza.pl píše, že opolský biskup Andrzej Czaja napsal dopis věřícím, ve kterém odkazuje na pedofilii v kostele v Opole. „Jsme plni bolesti, v rozpacích a bezmocní tváří v tvář ublížení, které již bylo provedeno a nelze je opravit, vzýváme Božího milosrdenství a zvláštního požehnání a Boží ochranu pro všechny, kteří trpí kvůli nám, omlouváme se za vás a požádáme vás, abyste nám odpustili naše hříchy!“,  napsal biskup. Dopis se v neděli četl v opolských kostelech.

 

Cílem facebookové stránky @zpravyzPolska je informovat a současných polských událostech. Vedle politiky bude prostor věnován také polské společnosti, kultuře i historii. Zprávy z Polska připravují redaktor iRozhlas.cz Filip Harzer (haf) a doktorand na brněnské Masarykově univerzitě Jan Škvrňák (škj), který se věnuje české a polské historii.

geobusiness-magazine-crimea-on-old-map-w600

Jestliže obrázek vydá za tisíc slov, pak mapa za milion. To jsou slova vypůjčená z předmluvy knihy Proč mapy lžou a není důvod s nimi nesouhlasit. Dvojnásob budou platit v masmédiích, kde je nutné podat čtenáři či divákovi jednoduchou formou maximum informací. Současnost používání map v tištěných a elektronických mediích u nás i v zahraničí je tématem tohoto článku.

Unikátní mapa zločinu

Před několika týdny jste mohli na webových stránkách Lidových novin narazit na mapu kriminality. K tomu, abyste se na ni podívali, vás vybídla lákavá upoutávka, která odkazovala na to, že uvnitř najdete „unikátní mapu“. Jejím autorem byly přímo Lidové noviny a její unikátnost podle autorů spočívala v tom, že kriminalita byla místo na kraje zobrazena pro jednotlivé okresy.

Mapa zločinu ČR / autor Lidové noviny / GeoBusiness

Nechme stranou kartografické přehmaty (a že jich je dost) a zůstaňme u oné unikátnosti. Každý kriminální delikt má své místo činu, které lze lokalizovat přesně lokalizovat a není pochyb o tom, že policie tato místa přesně eviduje. U dopravních informací tomu tak alespoň bylo, na podzim 2009 přibývalo hlídek v jejichž výbavě nechyběla GPS například pro přesné určení polohy dopravní nehody, ostatně webový portál dopravniinfo.cz je toho důkazem.

Nepochybně bude podobně možné lokalizovat i kriminální činy, takže odpovídajícím měřítkem podobné mapy by byla spíše přesnost na městské části či ulice, ne však na okresy či kraje. Není cílem tohoto článku dehonestovat Lidové noviny, ale položit si otázku na téma mainstreamová média a mapy v dnešním digitálním věku a zkusit na ni hledat uspokojivou odpověď. Nejsme trochu pozadu? A jak dohnat svět?

CrimeReports a Police.uk

O tom, že mapy zločinu zpracované na lokální úroveň nejsou jen snem, svědčí například mapová služba CrimeReports, za kterou stojí iniciativa jednotlivce Grega Whisenanta jde o jednu z nejrychleji rostoucích (ne však jedinou) aplikaci mapující kriminalitu v USA. O mashupu Crimereports.com jsme v GeoBusiness psali na podzim roku 2008. Od té doby uplynula spousta vody, která přinesla řadu inovací, podstata však zůstává – bodovými znaky jsou zobrazeny jednotlivé delikty na úrovni ulic včetně adres sexuálních agresorů. Uživatel si může zobrazit jen vybrané typy zločinů, například vykradení vozidla, krádež vozidla, loupeže a podobně a to za zvolený časový úsek. To je nepochybně případ, kdy jedna mapa vydá za milion slov.

Začátkem února letošního roku spustila podobnou službu policie ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a setkala se s obrovskou odezvou veřejnosti. Po spuštění údajně čelily servery 75 tisícům dotazů za minutu a 18 milionům za hodinu, což vedlo k výpadku služby. Není pochyb o tom, že zájem o takovou službu by byl i u nás.

Okresy versus ulice

Ale zpět k médiím. V onom článku Lidových novin autor srovnával kriminalitu v sousedních okresech a výsledkem interpretace dvou hodnot byla například třikrát nižší kriminalita v okrese Opava oproti sousednímu okresu Ostrava. Britský seriózní deník The Guardian se spojil se společností SpatialKey a vytvořili mapový mashup pro porovnání kriminality v různých místech Anglie a Walesu. Uživatel si vybere pro porovnání dvě lokality a při totožném měřítku i může porovnávat míru kriminality. Další možností je porovnání různých typů kriminality v jedné lokalitě. I taková interpretace může vydat za milion slov.

Kudy z toho ven?

Na jedné straně dvě hodnoty okresů, na druhé straně možnost vizuální interpretace jednotlivých typů zločinů v úrovni ulic. Jakým způsobem nabídnout novinářům silnější nástroje pro jejich práci?

Tisk, nebo lépe řečeno všechna média, čelí nutnosti snižování ekonomických nákladů a to nejen na lidskou sílu, ale i na technologie. Těžko si představit v našich podmínkách týmy designérů a kartografů specializovaných pouze na tvorbu map do denního tisku. Mohou být řešením služby jako je GeoCommons, Indiemapper či ArcGIS Online, které za poplatek či zdarma umožní uživatelům jednoduše vytvářet tématické mapy? K tomu bude třeba ze strany redaktorů osvojit si alespoň základní nástroje a především vůbec dozvědět se o možnostech tyto služby využívat.

Řada menších vydavatelů ve vyspělých zemích už to pochopila, GeoCommons využívá například Los Angeles Times, Calgary Herald, či Vancouver Sun. U nás však zbývá ještě přesvědčit dotyčné úřady o poskytování svých dat veřejnosti.

Mapa nepokoju v Egypte

Společnost Esri na svých stránkách zveřejnila mapu obsahující nejaktuálnější informace o nepokojích, které v současnosti ochromily Egypt.

V noci z 27. na 28. ledna byla většina obyvatel odstřižena od internetového připojení. Přesto se každý den objevují nejčerstvější informace, a to prostřednictvím sociálních sítí nebo portálu Youtube.

Mapa nepokoju v Egypte

Snadný přístup k těmto informacím je nyní možné získat včetně prostorové lokalizace prostřednictvím interaktivní mapy od Esri. Ta využívá ArcGIS API for Flex a běží na ArcGIS Serveru.

Uživatelé si mohou zobrazit videa na Youtube, fotografie z Flickru a nebo krátké textové zprávy neboli Tweety ze sociální sítě Twitter. Tyto informace je možné zobrazit nad mapovými podklady uliční sítě, topografické mapy nebo satelitního snímku.

Mapu nepokojů v Egyptě si můžete prohlédnout na webových stránkách Esri.

Náhled na mapu

Na začátku ledna loňského roku postihlo Haiti katastrofální zemětřesení s magnitudem 7,0.

V současné době je stále bez domova více než 1,2 milionu obyvatel, kteří přežívají ve stanových táborech. New York Times zveřejnili velice zajímavou interaktivní mapu, na které je možné prohlédnout si jak vypadalo hlavní město Port au Prince půl roku před zemětřesením, těsně po katastrofě a rok poté.



Náhled na mapu
Náhled na mapu


Ovládání interaktivní mapy je intuitivní a mapa je velmi přehledná. Datum pořízení snímků je možné vybrat kliknutím na náhled v levé části okna. Mapa také obsahuje popis a fotogalerii nejpostiženějších míst, které jsou v mapě označeny ikonami. Velice užitečná je také možnost zobrazení mapy na celou obrazovku. Aplikace využívá prostředí Google map a obsahuje snímky z družice GeoEye.

Ortofotosnímky zničeného Haiti si můžete prohlédnout také prostřednictvím Google Earth. Od zemětřesení byla oblast port-au-Prince nafocena více než dvacetkrát. (těsně po zemětřesení dokonce s intervalem jeden den). Jak probíhaly záchranné práce po zemětřesení lze zobrazit po kliknutí na ikonu „Zobrazení historických snímků“.


Haiti v prostředí Google Earth
Haiti v prostředí Google Earth



Interaktivní mapu naleznete na webu New York Times.  Tématu využití geoinformačních technologií po zemětřesení na Haiti se budeme brzy věnovat podrobněji.