projekt DataBio / GeoBusiness

Projekt DataBio, spolufinancovaný programem EU Horizont 2020, je zaměřen na využití velkých dat (big data) pro účely biohospodářství, konkrétně na produkci surovin ze zemědělství, lesnictví a rybolovu.

DataBio aktuálně spouští 26 pilotních projektů, které jsou situované v sedmnácti státech Evropské unie. Pilotní projekty mají poskytnout reálný pohled na stav biohospodářské produkce, který má posloužit farmářům, lesníkům, rybářům a tvůrcům hospodářských politik.

V projektu DataBio se zpracovávají velké datové toky shromážděné pomocí pozemních senzorů a z leteckých a satelitních snímků.

Konsorcium DataBio

Konsorcium DataBio sdružuje 48 partnerů ze 17 zemí s více než 100 přidruženými organizacemi.

Posláním projektu je vývoj, vyhodnocení a využití 26 pilotních aplikací zaměřených na zemědělství (13), lesnictví (7) a rybolov (6). Cílem je přispět k produkci co nejlepších možných surovin v rámci těchto tří sektorů a ke zlepšení produkce potravin, energie a biomateriálů.

Projekt využívá více než 90 nejmodernějších technologií zpracování velkých dat, pozorování Země a informačních a komunikačních technologií, které jsou propojeny prostřednictvím platformy DataBio.

Pilotní aplikace a technologie jsou modelované z několika úhlů pohledu zahrnující technické, datové, obchodní, procesní, strategické a další aspekty. V rámci projektu byla vytvořena první verze platformy DataBio, která kombinuje různé technologie a poskytuje inovativní komplexní řešení pro každou pilotní aplikaci.

V této chvíli, kdy byly v rámci pilotních akcí zahájeny první testy pilotních akcí, je projekt o krok blíže k dosažení svého cíle. Tím cílem je demonstrovat, jak tato řešení mohou firmám podnikajícím v oboru biohospodářství nabídnout skutečnou přidanou hodnotu.

Pilotní akce v zemědělství

Precizní zemědělství pro pěstování oliv, ovoce a hroznového vína (Řecko): Pilotní projekt zaměřený na inteligentní a udržitelné praktiky pro tvorbu strategií v oblasti zavlažování, hnojení a ochrany proti škůdcům a chorobám. Využívání heterogenních dat, faktů a vědeckých poznatků má za cíl usnadnit rozhodování a zajistit bezproblémové zavádění doporučení v praxi. Pilotní akce probíhají na třech různých místech v Řecku a zaměřují se na olivy, broskve a hroznové víno.

Precizní zemědělství pro pěstování semen zeleniny (Itálie): Sklízení plodin ve správném stádiu zralosti je zásadní pro zajištění vysoké kvality semen. V současné době je rozhodování o sklizni na zemědělcích, kteří využívají pomoc odborníků. Obvykle se zakládá na zkušenostech a pozorování. Pilotní projekt spočívá v podpoře zemědělců pomocí satelitní telemetrie.

Přesné zemědělství pro pěstování semen zeleniny (Nizozemsko): Pěstitelé brambor si kladou za cíl zajistit zemědělcům vyšší a předvídatelné výnosy udržitelným způsobem. Zemědělci budou využívat systém monitorování a referenčních hodnot (benchmarking) plodin pomocí satelitních údajů poskytujících informace o stavu plodin na základě meteorologických údajů o počasí a ukazatele množství zelené hmoty (greenness index).

Řízení dat velkého objemu ve skleníkových ekosystémech (Itálie): V rámci tohoto pilotního projektu se zavádějí metody genomického výběru se zvláštním zaměřením na rajčata s cílem podpořit řetězec skleníkových rostlin.

Obiloviny, biomasa a přadné plodiny (Španělsko): V rámci pilotního projektu se bude provádět mapování různých oblastí Španělska pomocí dálkového průzkumu Země a snímačů IoT. Vytvoří se tak informační systém pro řízení zavlažování a včasné varování v případě poruch zavlažovacích systémů a dalších nesrovnalostí. Uživatelé této služby budou zemědělci, zavlažovací komunity a veřejná správa.

Obiloviny, biomasa a přadné plodiny (Řecko): Pilotní projekt inteligentního zemědělství s cílem propagovat udržitelné postupy formou poradenství při tvorbě strategií v oblasti zavlažování. Využívání různorodých údajů, faktů a vědeckých poznatků má za cíl usnadnit rozhodování a zajistit bezproblémové zavádění doporučení v praxi. Typem cílové plodiny je bavlna.

Obiloviny, biomasa a přadné plodiny (Itálie): Pilotní projekt, který využívá vzdálené i proximální senzory k prognóze produkce a řízení správě sklizní biomasy. K biomasovým plodinám se řadí čirok, technické konopí a artyčok kardový, které lze použít pro různé účely, včetně produkce biopaliv, vláken a biochemikálií.

Obiloviny, biomasa a přadné rostliny (Česká republika): Cílem je vývoj webové platformy GIS pro mapování vitality plodin. K tomu se využívají data dálkového průzkumu země jakožto podpůrný nástroj pro variabilní aplikaci hnojiv a ochranu rostlin. To zahrnuje identifikaci stavu plodin, mapování prostorové variability a vymezení správních zón.

Správa zemědělské techniky (Česká republika): Tato pilotní aplikace se zaměřuje především na shromažďování telematických údajů z traktorů a dalších typů zemědělské techniky za účelem analýzy a porovnání s ostatními zemědělskými údaji. Hlavním cílem je shromáždění a integrace dat a získání srovnatelných výsledků. Výzvou spojenou s touto pilotní akcí je skutečnost, že jeden zemědělský podnik může mít traktory a další jinou techniku od různých výrobců, kteří používají odlišná telematická řešení a zásady vlastnictví či sdílení dat.

Pojištění (Řecko): Cílem pilotního projektu je podpořit metodiku posuzování škod a služby zaměřené na trh zemědělského pojištění. Dojde k eliminaci potřeby kontrol na místě a urychlení procesu vyplácení pojistného plnění. Využívá údaje ze satelitních platforem dálkového průzkumu Země a agro-klimatických senzorů k vyhodnocování dopadu systémových rizik souvisejících s klimatickými změnami (např. vysoké a nízké teploty, povodně, sucha) na hodnotné plodiny.

Hodnocení pojištění proti vlivům počasí pro zemědělce (Itálie): Cílem je poskytnout a vyhodnotit testovací oblast služeb pro trh se zemědělským pojištěním, zejména hodnocení rizik spojených s povětrnostními podmínkami a hodnocením škod. Vychází z analýzy satelitních dat, která jsou korelována s meteorologickými a dalšími dostupnými údaji.

Podpora společné zemědělské politiky (Itálie a Rumunsko): Cílem tohoto pilotního projektu je podpořit společnou zemědělskou politiku (Common Agriculture Policy) pomocí satelitních údajů dálkového průzkumu Země k identifikaci typů plodin v zemědělských oblastech. Produkty a služby budou vyladěny tak, aby splnily požadavky stanovené pro společnou zemědělskou politiku EU v období 2015 až 2020. Pilotní aplikace poskytne informační vrstvy a ukazatele na podporu evropských platebních agentur s různými úrovněmi agregace a detailů až na úroveň zemědělských podniků.

Podpora společné zemědělské politiky (Řecko): Tato pilotní aplikace vyhodnocuje soubor služeb klasifikace plodin založených na satelitních technologiích dálkového průzkumu Země, které efektivním způsobem reagují na nově zavedené požadavky společné zemědělské politiky na systematické monitorování více zemědělských plodin, sledování a hodnocení podmínek způsobilosti. Navrhované služby využívají semaforové barevné schéma k ochraně zemědělců před chybami při podávání žádostí na projekty zaměřené na ozelenění (greening).

Pilotní aplikace v lesnictví

Snadné sdílení dat a networking (Finsko): Platforma Wuudis se používá jako rozhraní ke komunikaci s finskými lesnickými orgány. Byly přidány nové síťové funkce, například aplikace pro monitorování kvality práce. Tím se zjednoduší, zrychlí a zajistí transparentnost vyplácení dotací.

Nástroje pro monitorování a kontrolu pro vlastníky lesů (Finsko): Tato pilotní akce přidává na platformu Wuudis, která slouží jako rozhraní ke komunikaci s finskými lesnickými orgány, crowdsourcingové služby. Cílem je lepší monitorování poškození lesů (v případě bouří, sněhu, škůdců, chorob aj.).

Dálkový průzkum poškození lesů (Finsko): Cílem této pilotní akce je vytvoření lesnické monitorovací služby s využitím údajů shromážděných pomocí dronů na platformě Wuudis.

Monitoring zdraví lesů (Španělsko): Pomocí satelitních dat, snímků z dronů a údajů z terénu rozvíjí tato pilotní aplikace metodiku včasného rozpoznání a sledování výskytu moru a dalších chorob postihujících lesy. Případovou studií jsou brouk Gonipterus postihující eukalyptus a Phytophtora postihující dub cesmínovitý (Quercus ilex). Finální produkt budou využívat orgány veřejné správy pro optimální rozhodování.

Kontrola a monitoring invazních druhů (Španělsko): V rámci této pilotní aplikace se vyvíjí na základě velkých dat, jako jsou informace o počasí, klimatu, obchodní a cestovní datové sady, metodika pro vytváření tvorbu map rizik cizích invazivních druhů. Získané indexy poukazují na náchylnost ekosystémů k napadení. Finální produkt budou využívat orgány veřejné správy.

Internetová mapová služba pro vládní rozhodování (Česká republika): Satelitní data se zpracovávají inovativním způsobem za účelem sledování trendů vývoje zdraví lesa. K tomu se používají všechna dostupná satelitní pozorování, která se validují oproti rozsáhlé in-situ databázi o stavu lesa. Výsledné mapy zachycující zdravotních stavy lesů jsou zveřejňovány jako webové mapové služby a využívány Ministerstvem zemědělství k rozdělování dotací.

Sdílené víceuživatelské datové prostředí lesnických dat (Finsko): Portál finské lesnické služby bude rozšířen tak, aby nabídl více datových služeb v oblasti lesnictví, včetně využívání crowdsourcingu a propojením s národní architekturou státních služeb. Bude podporovat využívání standardizovaných a otevřených lesnických údajů pro rozvoj nových služeb, které budou přínosné pro celé odvětví lesního hospodářství.

Pilotní projekty v oblasti rybolovu

Operativní řízení při oceánském rybolovu tuňáka: Cílem tohoto pilotního projektu je zlepšit energetickou účinnost plavidel při oceánském rybolovu tuňáků a preventivní údržbu motorů. Prostředkem je poskytnutí podpůrných nástrojů pro operativní řízení, jako je nakládání plavidel, navigace dle počasí či nutná údržba plavidel. Přístupy založené na zpracování dat velkého objemu budou vytvářet modely s využitím dat z motoru, pohonu, meteorologických a historických údajů a konstrukce plavidel.

Operativní řízení při pelagickém rybolovu tuňáka: Tato pilotní aplikace se zaměřuje na energetickou optimalizaci při rybolovu v norských pelagických oblastech prostřednictvím nástrojů provozní podpory rozhodování o režimu pohonu (diesel-elektrický, diesel-mechanický a různé hybridní konfigurace) a výrobě elektřiny (použití hřídelového generátoru hřídelí a pomocných motorů). Očekávaným výsledkem je palubní aplikace, která v reálném čase zobrazuje aktuální spotřebu paliva a nejlepší alternativy pro pohonné režimy a výrobu elektřiny.

Plánování rybolovu tuňáků v oceánu: Cílem této pilotní aplikace je využití satelitních dat a údajů z rybářských bójí za účelem plánování tras v reálném čase. Lepší plánování umožní nižší spotřebu paliva a ekologičtější a udržitelnější rybolov.

Plánování drobného pelagického rybolovu: Cílem této pilotní aplikace je demonstrovat, jak mohou technologie dat velkého objemu poskytovat posádce a majitelům plavidel informace, které usnadňují plánování rybolovu, např. při hledání nejvhodnějších rybolovných oblastí. Pilotní akce se zaměřuje na drobný pelagický rybolov v Norsku.

Odhady pelagických rybích populací: Cílem tohoto pilotního projektu je demonstrovat, že kombinace informací z různých datových zdrojů může přispět k lepšímu odhadování pelagických rybích populací v norských rybolovných zónách. Předpokládá se, že crowdsourcovaný sběr údajů může v kombinaci s veřejnými/soukromými datovými zdroji a analýzou dat zvýšit přesnost a preciznost odhadů rybích populací.

Prognózy a sledovatelnost drobného pelagického trhu: V rámci tohoto pilotního projektu se budou využívat technologie velkého objemu dat pro cenové prognózy založené na různých tržních údajích týkajících se pelagického rybolovu, jako jsou údaje o lovu a vykládce a údaje o mezinárodním vývozu a trhu. Prognózy krátkodobého vývoje cen na trhu pelagického rybolovu se budou využívat k optimalizaci cenové hodnoty úlovků.

Ve dnech 14. až 16. září 2015 se kousek za českými hranicemi v Drážďanech bude konat 19. ročník konference ISAF, zaměřené na informační systémy v zemědělství a lesnictví.

Společně s konferencí pořadatelé pořádají Open Data Hackathon pro pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí, cestovní ruch a rozvoj venkova.

Témata konference

  • Open Data pro zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova
  • Future Internet a zemědělství
  • Precizní zemědělství a lesnictví
  • IT v zemědělství a Výzkum rozvoje venkova
  • Senzorové technologie
  • IT pro udržitelné zemědělství
  • Využívání půdy, půdního krytu a plánování pro venkov
  • Řízení farem s využitím cloudu
  • Prostorové technologie pro zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova
  • Krizové řízení v oblasti životní ho prostředí
  • Inovace a transfer technologií
  • Mezinárodní spolupráce

Všechny přijaté příspěvky budou publikovány v digitálním sborníku ISAF2015.

Vybrané články budou publikovány na webu Agris On-line (Papers in Economics and Informatics journal), který je indexován v databázi Scopus http://online.agris.cz.

Registraci na konferenci ISAF 2015, předběžný program a další informace najdete ne webu http://www.isaf2015.info/

Termíny pro podání článků jsou nejspíš pryč, zkuste se však zeptat pořadatelů, jak to ve skutečnosti je. Třeba máte ještě příležitost.

 

gislze2011-feat

Příští týden ve dnech 24. – 25. listopadu se v Mikulově koná druhý ročník konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství. Přinášíme vám podrobný program akce.

Program konference je hodně inspirativní, doporučujeme se přihlásit (registrace je otevřená).

Přijeďte včas, protože na začátku bude praktická ukázka automatického naváděcího systému pro pohyb traktoru po vyznačené trase.


Program

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ GIS V LESNICTVÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ

24. – 25. 11. 2011 v Hotelu Galant v Mikulově

Krajina se neustále mění a zájmy v krajině jsou významně rozdílné.  Cílem konference je setkání, výměna informací, nápadů a používaných postupů  z různých profesních skupin.

Tématické okruhy konference

Ekonomické přínosy využití GIS

Využití GIS v zemědělství

Využití GIS v lesnictví

Využití GIS ve vodohospodářství

Konference GISLZE – program

24.11.  Čtvrtek

10:30 – 11:30 Praktická ukázka s tématem přesného zemědělství. Přijďte se podívat, jak jezdí traktor sám bez řidiče po předem vyznačené trase: praktická ukázka automatického naváděcího systému TOPCON PC350 v konfiguraci s elektronickým volantem TOPCON AES25.

11:30 – 13:00 Registrace, oběd

13:00 – 15:30 Zahájení konference – starosta Mikulova Koštial

Panel Lesnictví, moderuje Martin Klimánek

Vašíček J. (ÚHÚL): Vize využití GIS v lesnictví

Tuček, J. (TUZVO): Geoinformatika ako východisko a perspektíva precízneho lesníctva

Sys, T. (Lesy ČR): Online editace prostorových dat v prostředí velké organizace

Suk P., Plšek V. (GEODIS BRNO): Do lesa už ani krok?

Koren, M. (TUZVO) : Aktivity Centra excelentnosti pre podporu rozhodovania v lese a krajine

Majligová, A., Sedliak, M. (TUZVO): Tvorba modelu pro hodnocení rizika hospodaření na lesní půdě v prostředí GIS a SDSS

Matějík, M. (MENDELU) Přesnost zobrazení stínů v prostředí software Sketchup

Horáková, R. (CENIA): „Projekt Archiv geoportál“

Krnáč J. (UMB): Modelovanie šírenia kontaminácie ťažkými kovmi v baníckej lokalite Ľubietová

Róbert Smreček (Technická univerzita vo Zvolene): Mapování poškození lesní sítě.

Luboš Kala, Tomáš Salov (NAP) Monitoring návštěvnosti lesních cest

15:30 – 16:00 Přestávka

16:00 – 18:00 Panel vodohospodářství, moderuje Vladimír Plšek

Punčochář, P.: Vize využití GIS ve vodohospodářství

Čudková, K. (Povodí Moravy): Vodní eroze půdy na Povodí Moravy

Zedníčková, D. (GEODIS BRNO): Jak na vody?

Francek, J. (Natura Servis): Ekologická stabilita krajiny z hlediska vodního režimu.

Dostál, T., Krása, J., Devátý, J., Vrána, K., Kavka, P. (ČVUT): Testování datových zdrojů pro posouzení erozní ohroženosti a navrhování technických protierozních opatření v různých měřítcích a s využitím různých výpočetních metod

Morávek, J., Mikita, T., Klimánek, M. (MENDELU): Využitá dat leteckého laserové skenování jako podkladu pro stanovení záplavových území.

Knap, R. (VARS): Měření digitálního modelu dna vodního toku a zpracování výsledků v GIS

Krása, J., Dostál T., Bauer M., Janotová B., David V., Strouhal L., Devátý J., Rosendorf P. (ČVUT, VÚV): Posouzení ohroženosti vodních nádrží v ČR transportem splavenin a erozního fosforu s využitím metod založených na aplikaci nástrojů GIS

Novotný, I. (VÚMOP)

18:15 – 19:30 Diskuzní panel – „Voda- budoucí exportní komodita“, moderuje Petr Havel

panelová diskuze s předními odborníky na téma Voda

19:45 – 20:45 Večeře

21:00 – 23:00 „Program u sudu“ na Mikulovském zámku- ochutnávka vín (včetně Svatomartinských)  z produkce vinařství Marcinčák.

25.11. Pátek

9:00 –11:00 Panel zemědělství a využití GIS v přesném zemědělství, inovace ke zvýšení konkurenceschopnosti, moderuje Michal Pospíšil

Gnip, P. (MJM): Vize využití GIS v zemědělství

Milata, P. (Leading Farmers): GPS navigační systémy a GIS jako nástroje pro automatizaci polních operací

Skoupý, O. (GEODIS BRNO): Využití GIS v přesném zemědělství

Vítek, J. (ÚPÚ)

Lukas V., Neudert L., Gnip P., Dryšlová T., Rodriguez Moreno F. (MENDELU).: Metody mapování variability pozemků v precizním zemědělství

Pechanec, V., Vávra, A., Svobodová, J., Miřijovský, J. (ÚPOL) : Fenologická analýza krajiny s podporou GIT

SZIF

Losmanová, S. (CENIA): Využití dat z pozorování Země pro sledování změn v krajině

Kunhart, T. (T-Mapy): Evidence nájemních smluv a využití GIS

Kilianová, H., Brus, J., Pechanec, V. (ÚPOL): Vývoj zemědělské půdy v povodí Trkmanky v 18. a 20. století.

11:00 – 12:00

– Závěrečná diskuze na téma integrované využití GIS “ Data, která neumíme číst“

– Zakončení konference

12:00 Oběd


gis-lze-2010-foto-ze-salu-w600

Zajímáte-li se o trendy v GIS pro lesnictví a zemědělství, pak máte koncem listopadu diskutovat s dalšími zájemci či uživateli na druhém ročníku konferenci GIS LZE.

Krajina se neustále mění a zájmy v krajině jsou významně rozdílné. Cílem konference je setkání, výměna informací, nápadů a používaných postupů z různých profesních skupin.

Tematickými okruhy letošní akce, která se uskuteční 24. – 25. listopadu 2011 v mikulovském hotelu Galant,  jsou ekonomické přínosy využívání GIS, jeho využívání v zemědělství, lesnictví a vodohospodářství.

Podívejte se, o čem se mluvilo v roce 2010. A přihlaste se včas, protože tím ušetříte finance.

gis-lze-2010-foto-ze-salu-w600





konference GIS LZE 2010

Na zámku Křtiny nedaleko Brna se ve dnech 25. a 26. listopadu 2010 konal první ročník odborné konference „Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství“. GIS jsou v dnešní době téměř nepostradatelné, usnadňují a zefektivňují procesy řízení a kontroly. To bylo také cílem pořadatelů – ukázat možnosti GIS v zemědělství a lesnictví se zaměřením na ekonomiku a ekonomické zhodnocení.

Pořadateli společně s firmou GEODIS BRNO byly Mendelova univerzita v Brně a Nadace Partnerství. Akce se konala pod záštitou ředitele ochrany přírody DG Envi Evropské komise a exministra životního prostředí ČR Ladislava Mika a ministra zemědělství České republiky Ivana Fukse.

První den

S úvodním referátem vystoupil František Pásek, vedoucí oddělení hospodářské úpravy lesů Ministerstva zemědělství ČR. Zmínil systém identifikace zemědělské půdy LPIS a možnosti využití GIS v lesním a vodním hospodářství.

Rezortní geoinformační systémy MZ ČR je nutné vnímat také jako službu veřejnosti a lze pomocí nich dosáhnout zapojení veřejnosti do agend příslušných rezortních orgánů a přispět k lepšímu poznání a rozvoji spravovaných regionů.

Za pořádající společnost GEODIS BRNO vystoupila Drahomíra Zedníčková, která přiblížila činnost společnosti a ve stručnosti představila přístroje a technologie využívané pro skenování a monitorování terénu jako jsou například digitální kamera VEXCEL UltraCamXp, nebo letecký laser Leica ALS 50-II.

Ukázala kompletní letecký park, který GEODIS BRNO při leteckém snímkování využívá a zmínila rovněž šikmé snímkování PixoView, neboli snímkování budov ze všech stran. Tato technologie nabízí snímky ve vysokém rozlišení z alespoň 4 světových stran, což sebou přináší efektivní a cenově dostupnou dokumentaci parků, budov, komunikací nebo celých měst.

Díky PixoView získá zákazník detailní obrazy bočních stěn budov s rozlišením 10 až 20 centimetrů, v krajním případě dokonce až s 5 centimetry.

Mezi další zajímavosti, které přítomným Drahomíra Zedníčková představila, patřil letecký a pozemní laserový skener. Ten funguje na principu vyslání laserového paprsku, měřícího vzdálenost od skeneru k povrchu snímaného objektu a zároveň zaznamenáním směru paprsku pomocí diferenciálního GPS a inerciální navigace.

Zmínila možnosti termovizního snímkování pomocí termokamery GbTherm. Při termovizním způsobu sběru dat je snímáno vyzařované teplo, takže lze určit polohu teplovodů, zjistit tepelné ztráty na teplovodech či budovách.

Došlo také na ortofotomapy. U nich je důležitým faktorem nejen barevný model (běžné RGB nebo infračervené spektrum, díky němuž se dá zjišťovat zdravotní stav vegetace), ale také rozlišení snímkování.

Původně GEODIS BRNO nasnímal celé území ČR v rozlišení 50 centimetrů na obrazový bod (pixel). V současnosti je už k dispozici nová ortofotomapa ČR v rozlišení 20 centimetrů na bod. To sice na jedné straně klade větší nároky na zpracování, na druhé straně je výsledná ortofotomapa ostřejší a přesnější, takže se s ní dají provádět nové prostorové úlohy.

Na téma ortofotomap navázal Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství, který upozornil na problematiku erozně poškozených ploch, mokřadů a bažin, které působí potíže nejen zemědělcům.

Zmínil se o možnosti jejich vytyčení a vynětí z orné půdy. Zaujal také snímkem prezentace s vykreslenými jízdami všech strojů po poli pomocí GPS technologie, kde na snímku přiblížil posluchačům problém s utužením půdy.

O utužení půdy mluvil také ve svém referátu Pavel Milata ze společnosti Leading Farmers CZ. Představil možnosti optimalizace pojezdů po zemědělské půdě a související problém utužení půdy kvůli velkému tlaku těžkých strojů na zeminu.

Zvyšování počtu operací na pozemku totiž vede k utužení půdy, s čímž přímo souvisí horší průsak dešťové vody do půdy a možnost půdní eroze. Milata představil systém CTF – Controlled Traffic Farming, neboli systém řízeného provozu po poli s pomocí navigace GPS.

Systém CTF se v současnosti používá zejména v Austrálii. Vychází ze stragie vytvoření stálých kolejových řádků, které zůstanou na pozemku nastálo. Díky tomu by se utužení půdy po přejezdech na poli všemi směry eliminovalo, a projevilo by se pouze na zavedených kolejových řádcích, což by způsobilo utužení půdy jen v kolejích, a tím by se zmenšil valivý odpor pneumatik.

Důležitým předpokladem pro využívání systému CTF by bylo sjednocení rozchodu kol u všech strojů v daném podniku a výběr odpovídajícího nářadí s potřebnou šířkou či jejími násobky.

Pavel Milata zdůraznil, že kvůli utužení kolejových řádků a tím způsobenému menšímu valivému odporu pneumatik lze uspořit až 40 procent nafty. Po tomto referátu se na semináři rozpoutala velká diskuze, jak je uvedená technologie úspěšná a kde všude se využívá. Na otázku, co dělat s hlubokými vyježděnými kolejovými řádky, odpověděl Milata, že vyjeté koleje lze zpět zahrnout a srovnat s okolním terénem a opět je využívat jako pevně zvolené kolejové řádky pro všechny typy operací, prováděných na poli.

Mojmír Macek, generální ředitel společnosti Sitewell, svůj následující referát věnoval tematice evidence zemědělské půdy v systému LPIS, resp. jeho novému technologickému řešení. LPIS je postaven na centrální databázi se základní evidenční jednotkou farmářského bloku, představující souvislou plochu zemědělské půdy užívanou jedním farmářem s jednou kulturní plodinou. Jedná se o celoplošný systém, kde aktualizace databáze probíhá online, tedy v reálném čase, tudíž v jeden okamžik může k území existovat jedna verze dat. LPIS byl navržen tak, aby mohli i samotní zemědělci v krátkém čase nahlížet a přistupovat k údajům o jimi užívaných blocích půdy. Aktualizaci registru zpracovávají již od roku 2004 přímo pracovníci 63 regionálních pracovišť Ministerstva zemědělství, což vede k velké úspoře nákladů na administraci.

Mojmír Macek uvedl také další možnosti LPIS, například tvorba map geneticky modifikovaných plodin nebo ochranná pásma včelího moru. Podotkl, že celý LPIS je nyní jednodušší, omezila se chybovost v evidenci a celkově stoupla kvalita dat.

Dalším přednášejícím byl Michal Synek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Představil činnosti ÚHÚL, mezi které patří inventarizace lesů ČR, zajišťování jednotného typologického systému lesů ČR, nebo vyhotovování a správy dat oblastních plánů rozvoje lesů. Zmínil také nasazení a využívání GIS v činnostech ÚHÚL a plánovaný vývoj provozního využití GIS v budoucnu.

Petr Dvořáček ze Zeměměřického úřadu zasvětil posluchače do státního mapového díla a vysvětlil výhody používání bezešvé mapy. V referátu také představil ZABAGED, digitální geografický model území České republiky.

Za Státní zemědělský intervenční fond vystoupily Darina Kratochvílová a Gabriela Vítová. Představily možnosti kontrol a způsob vyplácení dotací na zemědělskou půdu jednotlivým žadatelům. Snažily se přiblížit metody ověřování výměry – na tom se podílejí jak data z letecké fotogrammetrie a DPZ, tak přímo inspektoři, kteří provádějí cílenou kontrolu v terénu.

Snahou bylo poukázat na problémy se špatným začleněním zemědělské půdy a neoprávněnými nároky na žádost o dotaci.

Referát, který měl Jakub Kučera z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), byl zaměřen na méně příznivé oblasti pro zemědělství, označované jako LFA. Zmínil problém obdělávání znevýhodněných oblastí a vynakládání velkých finančních prostředků na toto opatření, které činí v ČR kolem 2,6 miliard korun ročně. V roce 2007 Evropská komise společně s odborníky ze Společného výzkumného centra EU (Joint Research Centre) zpracovala sadu společných biofyzikálních kritérií, která by měla shodně napříč státy EU vymezit jiné než horské méně příznivé oblasti, aby bylo dosaženo jednotného přístupu ke stanovení LFA v členských státech.

Do roku 2010 byly členské země povinny nově vymezit LFA na základě nových kriterií, jejichž platnost se předpokládá od roku 2013. ÚZEI ve spolupráci s dalšími institucemi vyhodnotil využitelnost nově předložených kriterií a zpracoval vstupní data. Stanovil rovněž územní jednotku, na níž bylo LFA vymezováno.

S využitím nástrojů GIS vyřešil způsob výpočtu podílu znevýhodněných území v místech, kde dochází k překryvu více znevýhodňujících kriterií, a zohlednil území, kde bylo přírodní znevýhodnění překonáno technickými prostředky nebo specifickou výrobní strukturou.

Závěrem byl stanoven podíl znevýhodněné zemědělské půdy a rozhodnuto o zařazení územních jednotek do LFA. Bylo vypočteno, že aplikací nově stanovených společných biofyzikálních kritérií by v České republice bylo do LFA zařazeno téměř 58 procent zemědělské půdy, v případě zohlednění aridních oblastí dokonce až 62 procent zemědělské půdy.

Jana Tylová z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se ve svém referátu věnovala problematice ohrožení půdy vodní erozí, což je v poslední době hojně diskutované téma.

Představila rozdělení půdy podle ohrožení a výsledky studií. U nejohroženějšího typu půdy může dojít ke splavení až 10 tun na hektar půdy. V diskuzi vysvětlila problematiku splavování půdy na svahu, kdy nezáleží tak moc na svažitosti půdy, jako spíš na délce celého svahu.

Z Mendelovy univerzity se ujal slova Vojtěch Lukas. Posluchačům vysvětlil téma hnojení v precizním zemědělství a s tím související vzorkování půdy a tvorba aplikačních map. Uvedl rozdíl mezi odběrem půdních vzorků pomocí čtvercové sítě a vzorků pomocí nepravidelné sítě, kde probíhá vzorkování na základě měření elektrické vodivosti půdy a leteckého snímkování.

Po Lukasovi mluvil Tomáš Sys ze státního podniku Lesy České republiky. Představil jejich rozsáhlý informační systém a využívání GIS.

Jitka Novotná ze společnosti GEOtest navázala na problém s tzv. „vyháněním“ vody z krajiny v případě nadměrných srážek. Tím se však zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatek vody v období sucha. Snahou vodohospodářů, zemědělců a ochránců přírody by mělo docházet k udržení a zpomalení odtoku srážkových vod.

Tomáš Mikita z Mendelovy univerzity se zabýval problémem větrných polomů. Za pomoci geoinformačních technologií a dálkového průzkumu Země simuloval dopad přírodních procesů, jakými jsou například orkány.

Druhý den

V pátek dopoledne se ujal slova Milan Talich z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) a představil webovou aplikaci InGeoCalc pro klasifikaci obrazů, vyvíjenou v projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Aplikace umí zobrazit, prohlížet a klasifikovat obrazová data poskytovaná prostřednictvím WMS (Web Map Service) nebo klasické snímky (georeferencované i negeoreferencované). Kombinovat se dají data z různých zdrojů, jednotlivé „vrstvy“ je možné pro lepší názornost různě zprůhledňovat.

Nad daty uživatel může nezávisle na zdroji provádět řízenou klasifikaci, založenou na bayesovském přístupu. Na výběr je několik základních algoritmů klasifikace s možností nastavení parametrů. InGeoCalc má základní analytické nástroje pro výpočet délek, ploch a obvodů na základě klasifikace či uživatelem definovaných polygonů, jednoduché statistické přehledy o klasifikaci (procentuální zastoupení tříd, podíl neklasifikovaných oblastí apod.).

Výsledky klasifikace lze ukládat včetně údajů o georeferenci. Online aplikace používá běžně rozšířené technologie a standardy, jediným požadavkem je webový prohlížeč s podporou formátu SVG.

Milan Talich v referátu jako jedno z možných uplatnění InGeoCalcu uváděl využití v lesnictví a zemědělství při klasifikaci leteckých měřických snímků. Aplikace můžete používat zdarma na webu VÚGTK.

O rozšiřování výskytu bobra evropského se zmiňoval František John z krajského úřadu Olomouckého kraje. Populaci bobra lze efektně modelovat v rámci celých povodí s využitím GIS. Jako vhodná metoda se jeví kombinace využití již existujících geografických dat o území s daty získanými cíleně terénním mapováním či analýzou dat z dálkového průzkumu Země. Příspěvek vyvolal diskuzi co dál s bobrem, vzhledem k jeho ochraně.

Renata Včeláková se vyjádřila ke studii hodnotící vliv změny využívání krajiny na biodiverzitu a míru poskytování ekosystémových služeb.

K problematice polomů, o které byl referát první den, se v pátek vrátil také Lukáš Krejčí z Ústavu geoinformačních technologií Mendelovy univerzity. Zaměřil se na software, pomocí něhož můžete eliminovat důsledky nepříznivých povětrnostních vlivů.

Miloš Cibulka rovněž z Mendelovy univerzity se zaměřil na technologii laserového skenování pro pořízení prostorových dat s takovou kvalitou a rychlostí, které nelze dosáhnout pomocí metod klasické geodézie nebo fotogrammetrie.

Karina Uhlíková ze společnosti ySystem představila systém yLocator, určený pro sledování pohybu osob v náročném a nebezpečném terénu.

Software a řešení pro GIS v lesnictví představil Vladimír Špaček ze společnosti Intergraph CS.

Praktické uplatnění GPS pro navigaci lesnických těžebně dopravních strojů bylo tématem referátu Přemysla Janaty z Mendelovy univerzity. Navigace pomáhá při orientaci operátorů ve složitých terénních a porostních podmínkách, případně zabraňuje nechtěné těžbě mimo hranice zadaného porostu.

V úplném závěru druhého dne vystoupil Juraj Flamik z Nadace Partnerství. Věnoval se šetrné dopravě ve městech a turistice ve volné krajině, zejména pak monitoringem cyklistické infrastruktury a jejího využití.

Do kalendáře

Druhý ročník konference se bude konat ve dnech 24. až 25. listopadu 2011.

Podívejte se, přečtěte si referáty

Fotografie

Referáty – ke stažení ve formátech PDF nebo PPT

Připravil Tomáš Malinka, upravila redakce