Kalendář událostí KARTOGRAFIE Pozvánky TISKOVÉ ZPRÁVY UDÁLOSTI

Jaké poklady skrývá mapová sbírka na Univerzitě Karlově? Přijďte se podívat.

Alexis Hubert Jaillot - výřez z mapy Afriky z roku 1694 (Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze)

Mapy jsou nejhezčí na papíře anebo na pergamenu. Přijďte si do konce července 2014 prohlédnout unikátní mapová díla. Vstup na výstavu i komentované prohlídky s autory odborného katalogu jsou zdarma.

Komentované prohlídky s autory odborného katalogu se konají ve středy 28. května, 25. června a 23. července, vždy d 14.00 hod.

Výstava je otevřena od 7. května do 31. července 2014 (otevírací doba je Po-Pá 9.00-18.00 hod.) a u její příležitosti vychází také výpravný katalog nazvaný The Treasures of map collection.

Katalog mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy obsahuje téměř 39 tisíc bibliografických záznamů kartografických dokumentů a je součástí centrálního katalogu Univerzity Karlovy v Praze.

Výstava nazvaná Poklady mapové sbírky byla slavnostně otevřena 7. května a zájemcům bude přístupná až do konce července 2014.

Wolfgang Wolfgang Lazius – Zeměpisný popis vévodství rakouského, 1573 (Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze)

Autorkou scénáře expozice, jenž představuje unikátní rukopisné mapy, staré atlasy a digitalizované glóby, nedostupné v jiných sbírkách, je Eva Novotná. Ke shlédnutí jsou především zcela nově objevené světové unikáty – například Gijsbertsonova mapa Evropy, De Witova mapa Německa nebo Camociův plán obléhání Malty Turky.

Z toho důvodu do Prahy přijel Günter Schilder, jeden z největších znalců nizozemské kartografické tvorby 16. a 17. století a autor kolekce faksimilií nizozemských map Monumenta Cartographica Neerlandica. Nástěnné mapy evropských zemí od Fredericka de Wita jsou – na rozdíl od jeho map čtyř světadílů – v Praze jediné na světě.

Od Gijsbertsonovy mapy Evropy jsou známy pouze čtyři signované rukopisy autora, jenž jsou uloženy v Sydney, Paříži, Florencii a Praze.

Výstava představuje díla významná pro nejstarší historickou kartografii Evropy, jako jsou římské, arabské a středověké mapy. Zvláštní místo zaujímají kartografická bohemika.

Představeny budou mapy a dokumenty zobrazující originálně starobylost a celistvost Zemí koruny české po řadu staletí. K nim přináleží rukopisné mapy Podolského či Kreibicha a tištěné, ručně kolorované mapy od Crigingera, Aretina, Vogta, Fabricia, Komenského i Helwiga. Bude představena i slavná Kosmografie česká od humanisty Zikmunda z Puchova.

Těžiště výstavy, spojené s dokonalým řemeslem, představují logicky nizozemští mistři zlatého věku kartografie z přelomu 16. a 17. století. Byli mezi nimi rytci i výborní tiskaři, vyznačovali se znalostí geografie, museli mít přehled o nových zámořských objevech, široké vzdělání, ale i značné umělecké schopnosti, v nichž se vyrovnali dobovým mistrům světového malířství.

Svou roli v expozici sehrává i renesanční Itálie, země, jejíž mnohé originální a unikátní mapy sbírka vlastní. Mimo jiné se může pochlubit světově unikátním druhým vydání mapy od Francesca Giovanniho Camocia z roku 1565, na níž zachytil dobývání Malty Turky.

Na výstavě se představuje i německá kartografická škola, kterou zde proslulí kartografové Matthias Zündt, Augustin Hirschvogel, Johann Baptiste Homann a George Matthäus Seutter zastupují méně známými a cennými díly.

Fantazii člověka v barokní době rozviřovaly daleké cesty a neznámé kraje. Například mapa jezuitských misií z Paraguaye, kde působili i Češi, mohla tyto touhy uspokojit víc než kterýkoliv cestopis.

Zvláštní část tvoří města zachycená topografickými obrazy, vedutami nebo podrobnými plány s popisem a historií sídla. Zde nesmí chybět Václav Hollar. V pražské mapové sbírce je vedle jeho známého Londýna také brazilské město Olinda, o nějž svedli v roce 1630 bitvu Portugalci a Nizozemci.

Václav Václav Hollar – Londýn, 1666 (Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze)

Největším městským plánem mapové sbírky je Teixeirův Madrid, sestavený z dvaceti listů na úctyhodných šesti čtverečních metrech čtverečních. Součástí výstavy jsou i plány Paříže a Říma, ale nejpůsobivější jistě zůstává Sadelerův panoramatický prospekt Prahy.

V 15. století zcela změnily společnost zámořské objevy, vynález knihtisku, ale i znovuobjevení Klaudia Ptolemaia, který svoji mapu světa vytvořil již v roce 150 n. l. Na výstavě je k vidění ukázka z jeho díla Geographia, vydaného znovu v 15. století latinsky. U zrodu prvních moderních atlasů stáli Gerhard Mercator a Abraham Ortelius. Jejich slavná díla jsou také součástí fondů sbírky, z jejíchž více než dvou tisícovek atlasů je představen ještě Joan Blaeu a jeho Atlas maior.

Alexis Alexis Hubert Jaillot – mapa Afriky z roku 1694 (Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze) Alexis Alexis Hubert Jaillot – výřez z mapy Afriky z roku 1694 (Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze)

Autorkou scénaře výstavy je Eva Novotná. Odborné konzultace poskytli Jaroslav Marek, Tomáš Grim, Günter Schilder a Joseph Schiro. Grafickou přípravu zajistila Tereza Vostradovská. Digitalizaci a přípravu obrazů provedla Markéta Hyndráková. Některé dokumenty prošly před výstavou restaurováním v dílnách Miroslava Širokého a Jany Tomšů.