jiri-horak-rozhovor-gis-ostrava-2011-featured

Sympozium GIS Ostrava 2011 je za námi a s ním i jedna z každoročně nejvýznamnějších konferencí české a slovenské geoinformatiky. Zajímavé ohlédnutí za mezinárodní akcí poskytl GeoBusinessu Jiří Horák, předseda programového výboru a vedoucí Institutu geoinformatiky na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

[singlepic id=62 w=320 h=240 float=left]Co podle vás přináší sympozium GIS Ostrava 2011?

Myslím si, že to je v první řadě příležitost k setkání specialistů, zájemců o obory geoinformatika, geomatika a další příbuzné, abych nepreferoval jen některé. Zároveň je to možnost prezentovat zajímavé výzkumné aktivity, výsledky nových projektů včetně těch evropských. A také je to příležitost plánovat další společné aktivity i věci, které dle mého názoru v současnosti hýbají společností a je nutné je připravovat.

Jako velmi aktuální vnímám pohyb v souvislosti implementace INSPIRE a návaznost na budování národní geoinformační infrastruktury. Ne že bychom ji nebudovali, tak to není myšleno, ale myslím, že je čas provést revizi určitých strategických dokumentů a dodat k tomu širší pohled komunity. Aby to nebyl jen úzce zaměřený pohled na to, co člověku někdy splývá při pohledu na INSPIRE vzhledem k dalším věcem.

Jak tedy vnímáte otázku Národní geoinformační infrastruktury?

Jsou dostupná data, která splňují všechny podmínky, ale o tom by národní geoinformační infrastruktura neměla být. Měla by být daleko širší, měl by to být konsenzus na společné strategii od oblasti poskytování služeb přes systém vzdělávání až po legislativu. Profesní vzdělávání je myslím poněkud ponecháno na příliš individuální úrovni a myslím, že v tomto bychom měli sehrát nějakou koordinační nebo aktivační roli. A v legislativní úrovni není nutné konkrétně vyjmenovávat předpisy, které jsou zapotřebí, ale měla by tam být naznačená potřeba dokončit vizi v krocích, které je nezbytné realizovat i z legislativního hlediska.

GIS Ostrava je tradičně mezinárodním sympoziem. Jak se vám daří zvedat jeho prestiž?

[singlepic id=63 w=320 h=240 float=right]Jsem rád, že běží, jak aplikační česko-slovenská část, ve které jsou opravdu věci, které řadu lidí z praxe eminentně zajímají, chtějí se dozvědět a zeptat na některé věci. Jsem rovněž rád, že tu máme výzkumnou část, která běží v anglické verzi a kde se snažíme o vyšší kvalitu a recenzováním příspěvků dochází k poměrně velkým filtrům.

V některých sekcích bylo díky recenznímu procesu zlikvidovány dvě třetiny přihlášených příspěvkům. Ale myslím si, že je pro uživatele přínosnější, když je méně příspěvků a větší prostor pro diskuzi. Nechceme tuto část protlačovat na úroveň aplikační části, ale dosáhnout v ní nějakého významnějšího postavení a zajistit, aby pro ty z nás, kteří jsou z akademické sféry, se účast a prezentace na takovém fóru započítávala do sledování výsledků. Tak, jak se to bohužel musí dělat.

Jaké novinky přinesl letošní ročník sympozia?

Zkoušíme v tomto ročníku určitou změnu orientace. Zařadili jsme workshopy, které měly tendenci vytvářet samostatné komunity a více se profilovat do určitých oblastí. Dříve jsme měli anglické sekce, které byly poměrně roztříštěné a bylo to velmi pestré spektrum nejrůznějších témat. Snažíme se je zúžit a vymezit jasně některá témata, které nás zajímají. Těm se chceme více věnovat a vytvářet komunitu, která zde bude pravidelně prezentovat svoje výsledky v oblasti výzkumu. To jsou naše záměry.

[singlepic id=64 w=320 h=240 float=left]Vyvolal tento krok nějaké ohlasy ze strany českých i zahraničních účastníků?

Tento koncept je poprvé, takže uvidíme po skončení, jaké budou odezvy při vyhodnocování dotazníků. Zatím jsem nezaregistroval negativní ohlasy a návrhy, které jsem dostal, byly technického rázu. Takže samozřejmě budeme s připomínkami pracovat a zvažovat, jak sympozium povedeme v dalších ročnících. Pochopitelně budeme velmi dobře sledovat reakce lidí a doufám, že se nám jich dostane i formou nějakých e-mailů či webových konferencí, abychom tomu skutečně dávali jak trend, který je potřeba s určitou vizí sledovat, tak aktuální reakce uživatelů na to, co se snažíme dělat.

Jak jste spokojený s účastní na konferenci? A to jednak v kontextu minulých ročníků a zároveň i v kontextu ekonomické situace ve společnosti?

Je faktem, že ekonomická situace je obtížnější, i nám na škole naskočily z administrativního hlediska režijní poplatky, které musíme zajišťovat. Registrovaných účastníků je přibližně 260, v loňském a předloňském ročníku bylo 270, čili počet není moc rozdílný. Jsem za to rád a  myslím si, že je v podstatě standard.

Ale je tu jedna zásadní věc, těch 260 lidí se naráz nesetká, střídají se tu po dnech, či hodinách, takže reálný počet, který se tu naráz sejde v jednotlivých sálech, je daleko menší. Je zde tedy daleko větší rozptýlenost. Samozřejmě ve velkém sále, který je pro 400 lidí, se lidé ztrácejí.

Od kolegů mám připomínky, že se jim špatně moderuje, takže budeme zvažovat, jestli se nesoustřeďovat do menších sálů. Ale jinak jsem spokojený s účastí. Samozřejmě by mohla být lepší a je tu na to dostatečný prostor. Rovněž bychom byli rádi, kdyby sem jezdilo více zahraničních účastníků, protože samozřejmě v anglicky mluvících sekcí je to o možnosti střetávat se s výzkumníky a specialisty, kteří jsou napříč Evropou či světem. Kvůli nim mluvíme anglicky a celé sympozium se zde koná.

gis-ostrava-2011-reportaz

Sympozium GIS Ostrava 2011 se uskutečnilo tradičně v prostorách Nové auly Vysoké školy báňské-Technické univerzity ve dnech 23. až 26. ledna 2011.
Ve spolupráci s Institutem geoinformatiky se na něm podílela Česká asociace pro geoinformace, Slovenská asociácia pre geoinformatiku a International Society for Photogrammetry and Remote Sensing.

Výzvy NGII

[singlepic id=58 w=320 h=240 float=left]Program sympozia zahájily semináře už v neděli, oficiální zahájení a klíčové přednášky však přišly v pondělí po poledni.

Ján Tuček referoval o precizním lesnictví a geoinformatice, ústy Karstena Jacobsena z Hannoverské univerzity dostalo prostor i shrnutí nedávného vývoje v oblasti družicového snímkování. Vedle zvyšující se přesnosti snímacích zařízení, kdy se snižuje rozdíl mezi satelitní snímky s vysokým rozlišením a leteckými snímky, zmínil mezi trendy i jednodušší přístup uživatelů ke snímkům a zdokonalování nástrojů pro jejich rychlé a hromadné úpravy.

Výzvám, kterým budeme muset čelit při budování české Národní geoinformační infrastruktury (NGII), věnoval svůj příspěvek předseda CAGI Jiří Hiess. „Domnívám se, že v roce 2011 bychom rozhodně měli definovat, co myslíme Národní geoinformační infrastrukturou. Měli bychom navrhnout pavouka, na kterém se shodnou resorty, centrální úřady, magistráty i firmy, které geoinformačními technologiemi žijí. To znamená, že Geoinformační infrastruktura by nám měla dát směr nejméně na dalších pět let,“ vyzval Jiří Hiess a ve své přednášce mimo jiné uvedl.

„NGII musí také odpovědět na otázku, jaké hmotné obchodovatelné výstupy chceme vytvářet, abychom v konkurenci uspěli. Domnívám se, že Česká republika produkuje dost mozků a geoinformační infrastruktura znamená mimo jiné, že těm mozkům vytváříme takové prostředí, že se jim tu vyplatí zůstat. Abychom vybudovali svým způsobem nové odvětví průmyslu, které bude konkurenceschopné a bude nás v budoucnu živit.“

Aplikační a Výzkumný blok

[singlepic id=61 w=320 h=240 float=right]Program sympozia se dělil na Aplikační blok, který probíhal v českém jazyce v hlavním sále a Výzkumný blok, který se konal v ostatních sálech a jeho řečí byla angličtina.

V rámci aplikačního bloku proběhla sekce Implementace INSPIRE a otázka Programu NGII dostala v kontextu implementace INSPIRE v příspěvku Evy Pauknerové další prostor.

„Dostanu se do Ostravy na konferenci jednou za dva za tři roky, takže vždycky vidím nějaký skok. Letos se mi konference velice líbila, myslím, že je hezky vyprofilovaná, že oslovuje akademickou sféru a co oceňuji obrovsky – povedlo se přimět studenty k anglickým prezentacím, povedlo zvát zahraniční účastníky, takže to, co v Čechách scházelo, tedy konfrontace s mezinárodním prostředím, se tu povedlo a gratuluji,“ přidala svůj pohled na sympozium Eva Pauknerová.

Málokdy chybí na konferencích o geoinformatice sekce GIS ve veřejné správě. V Ostravě roli Ministerstva vnitra v oblasti prostorových informací shrnula Eva Kubátová. Ministerstvo vnitra má za úkol formulovat strategii vytváření, správy a užívání prostorových informací státu v oblasti prostorových informací. Snaží se ji realizovat pomocí Digitální mapy veřejné správy a projektů, jako je například Politika státu v oblasti prostorových informací.

Velký zájem poutaly vyzvané přednášky – Milan Šálek z ČHMÚ vysvětlil podstatu Radarových odhadů srážek v meteorologii a hydrologii v kontextu povodní posledních let.

Otakar Šterba z Univerzity Palackého přednesl poutavý příspěvek s názvem Proč právě říční krajina, ve kterém zmínil nutnost zachovaní a obnovy říční krajiny, v čemž může významně pomoci i GIS. Nejmenší přednáškový sál zaplnil příspěvek Daniela Bárty o projektu OpenStreetMap, který využívá při tvorbě svobodných dat místní znalosti stovek tisíc mapujících dobrovolníků po celém světě.

Akademici pro praxi

Součástí sympozia byla soutěž posterů i exkurze do ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, Národního dopravního informačního a řídícího centra a Letiště Leoše Janáčka.

[singlepic id=60 w=320 h=240 float=left]Sympozium GIS Ostrava lze bez nadsázky označit za nejvýznamnější akademickou konferenci a v letošním ročníku svou kvalitou nastavila vzrůstající trend. Možná však za to platí daň malého zájmu privátního sektoru, který se omezil na jeden stánek a několik firemních příspěvků.

„Osobně jsem prosazoval tuto konferenci v CAGI vůči našim korporátním členům, kteří hlásili něco v tom smyslu, že je akademická a že se tu jen teoretizuje. Vůbec si nemyslím, že konference GIS Ostrava je akademizující. Je samozřejmě akademická a přeji ji, aby byla ještě více technická než je. A abychom se naučili pracovat s kategoriemi, jako jsou patenty, průmyslové vzory a aby se tu předvádělo čím dál více projektů, které končí v praxi a o kterých se po pěti, deseti letech dá říci, že mají za sebou velmi dobré obchodní výsledky,“ zmínil ve svém příspěvku předseda CAGI Jiří Hiess.

Sympozium GIS Ostrava se snaží přesvědčit, že „akademická“ nemusí znamenat „nezabývající se praxí“. „Není to akademické prostředí pro akademiky, ale pro praxi, což i odpovídá zaměření pořádající Vysoké školy báňské,“ souhlasí Eva Pauknerová.

Akce se zúčastnilo 260 registrovaných účastníků, tedy podobně jako v předchozích letech. „S účastí jsem spokojený. Samozřejmě by mohla být lepší a je tu na to dostatečný prostor. Rovněž bychom byli rádi, kdyby sem jezdilo více zahraničních účastníků, protože samozřejmě v anglicky mluvících sekcí je to o možnosti střetávat se s výzkumníky a specialisty, kteří jsou napříč Evropou či světem. Kvůli nim mluvíme anglicky a celé sympozium se zde koná,“ vysvětlil předseda programového výboru Jiří Horák.

Sympozium GIS Ostrava 2011 se uskuteční 23. až 26. ledna.

Protože někteří čtenáři GeoBusinessu možná ještě přemýšlejí, zda do Ostravy jet, zeptali jsme se Ivany Češkové z organizačního výboru akce, na co se mohou účastníci těšit.

Co chystáte na letošní GIS Ostrava jako hlavní „tahák akce“?

Věřím, že celý program sympozia bude pro účastníky velkým lákadlem, programový výbor ho od počátku velmi intenzivně připravuje a stále vylepšuje. Tradičně dobře obsazená je sekce Advances in Spatial Modelling ve výzkumném bloku, která je plánována prakticky na celé úterý. V aplikačním bloku bude jistě zajímavá sekce GIS ve vodním hospodářství. Pro účastníky posterové sekce je připraveno hodnocení jimi připravených posterů a autoři nejzajímavějších se mohou těšit na zajímavé odměny věnované sponzorem sekce – Student Agency.

Jsme rádi, že pozvání přijali klíčoví řečníci z univerzity v Hannoveru.

Vedle seminářů připravujeme také tři jedinečné exkurze – do prostředí Národního dopravního informačního a řídícího centra, do ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a do trenažérů mošnovského letiště.

Nezanedbatelná jistě bude také společenská hodnota setkání celé geoinformatické komunity – připraven je tradiční bohatý raut se sladkým překvapením.

Pořádáte opět konferenční semináře? Jakých seminářů se mohou lidé zúčastnit?

Seminářů je v nabídce také celá řada. První začínají již tradičně v neděli a pak v pondělí dopoledne ještě před zahájením samotného sympozia. Kromě placených pracovních seminářů jsou připraveny i semináře firemní, na které je vstup volný. Předpokládáme, že velkou pozornost by mohl vzbudit seminář k Harmonizaci, kde budou představeny výsledky z projektu Humboldt, dále je připraven speciální seminář pro řízení územního a regionálního plánování PROCES a také již známý Roll-out ArcGIS 10, na což se zájemci mohou těšit v samotném závěru sympozia – ve středu.

Kolik je momentálně registrováno účastníků?

Počet registrovaných účastníků se zvláště v posledních dnech rychle zvyšuje vzhledem k blížícímu se termínu konce zvýhodněné ceny vložného a k dnešnímu dni – čtvrtek byl zaregistrováno 200. účastník. Předpokládáme, že se počet přiblíží předpokládanému počtu 250.

Přihlašte se na GIS Ostrava 2011.