Gisat data velmi vysokého rozlišení / GeoBusiness

Družicová data s velmi vysokým rozlišením, která také často najdete pod označením VHR (Very High Resolution), mají prostorové rozlišení v řádu jednoho metru. Data mohou být pořizována pouze v panchromatickém režimu, častěji jsou však k dispozici v kombinaci panchromatického a multispektrálního režimu.

Podle firmy Gisat, která se na družicová data specializuje, jde o nejrychleji se rozvíjející sektor dálkového průzkumu Země. Většina družic této kategorie představuje nejmodernější družicové systémy disponující velkou flexibilitou, co se týče pořízení dat podle konkrétních požadavků zákazníka.

Tato data jsou vhodná pro mapování nebo aktualizaci map v měřítkách 1 : 25 000 až 1 : 5 000.

Družicové snímky se dají používat v podrobném mapování, pro urbanistické studie, pro přípravu 3D modelů měst, v precizním zemědělství, pro kontrolu zemědělských aktivit, při plánování a projektování liniových staveb, při tvorbě digitálního modelu terénu.

Dalšími možnostmi jsou například mapování dopravních sítí, inventarizace lesních porostů, mapování rozptýlené vegetace, monitorování povrchových dolů, skládek a rekultivace, mapování půdní eroze, plánování a organizace humanitární pomoci. Specialitou je oblast pojišťovnictví.

Přehled družicových dat s velmi vysokým rozlišením

Družice Senzor Počet pásem Prostorové rozlišení [m] Archiv od
CartoSat-2F HRMX 4 2.0 2018
CartoSat-2F PAN 1 0.65 2018
CartoSat-2D HRMX 4 2.0 2017
CartoSat-2D PAN 1 0.65 2017
CartoSat-2E HRMX 4 2.0 2017
CartoSat-2E PAN 1 0.65 2017
WorldView-4 MS 4 1.24 2017
WorldView-4 PAN 1 0.31 2017
CartoSat-2C HRMX 4 2.0 2016
CartoSat-2C PAN 1 0.65 2016
TeLEOS-1 TeLEOS-1 Imager 1 1.0 2016
KOMPSAT-3A AEISS-A MS 4 2.2 2015
KOMPSAT-3A AEISS-A PAN 1 0.55 2015
Deimos-2 HiRAIS – MS 4 4.0 2014
Deimos-2 HiRAIS – PAN 1 0.75 2014
Gaofen-2 PMC-2 MS 4 3.2 2014
Gaofen-2 PMC-2 PAN 1 0.8 2014
ISS – Iris Iris 3 2014
KazEOSat-1 NAOMI (ms.) 4 4.0 2014
KazEOSat-1 NAOMI (pan.) 1 1.0 2014
SkySat-1 MS 4 2.0 2014
SkySat-1 PAN 1 0.9 2014
SkySat-1 Video 1 1.1 2014
SPOT 7 – Azersky NAOMI MS 4 6.0 2014
SPOT 7 – Azersky NAOMI PAN 1 1.5 2014
WorldView-3 MS 8 1.24 2014
WorldView-3 PAN 1 0.31 2014
Göktürk-2 EOS-C camera – PAN 1 2.5 2013
Pléiades 1B MS – HiRI 4 2.8 2013
Pléiades 1B PAN – HiRI 1 0.5 2013
SPOT 6 NAOMI MS 4 6.0 2013
SPOT 6 NAOMI PAN 1 1.5 2013
TH-1B TH HR Camera 1 2.0 2013
KOMPSAT-3 MS 4 2.8 2012
KOMPSAT-3 PAN 1 0.7 2012
Pléiades 1A MS – HiRI 4 2.8 2012
Pléiades 1A PAN – HiRI 1 0.5 2012
NigeriaSat-2 MS – VHRI 4 5.0 2011
NigeriaSat-2 PAN – VHRI 1 2.5 2011
CartoSat-2B PAN 1 0.8 2010
TH-1A TH HR Camera 1 2.0 2010
WorldView-2 MS 8 1.84 2009
WorldView-2 PAN 1 0.5 2009
CartoSat-2A PAN 1 0.8 2008
GeoEye-1 MS 4 2.0 2008
GeoEye-1 PAN 1 0.5 2008
Theos PAN 1 2.0 2008
CartoSat-2 PAN 1 0.8 2007
WorldView-1 PAN 1 0.5 2007
ALOS PRISM 1 2.5 2006
EROS B EROS B 1 0.7 2006
KOMPSAT-2 MS 4 4.0 2006
KOMPSAT-2 PAN 1 1.0 2006
CartoSat-1 PAN A 1 2.5 2005
CartoSat-1 PAN F 1 2.5 2005
FORMOSAT-2 PAN 1 2.0 2005
TopSat 1 RALCam MS 3 5.0 2005
TopSat 1 RALCam PAN 1 2.5 2005
OrbView-3 MS 4 4.0 2003
OrbView-3 PAN 1 1.0 2003
QuickBird MS 4 2.4 2001
QuickBird PAN 1 0.6 2001
EROS A EROS A 1 1.8 2000
Ikonos MS 4 4.0 1999
Ikonos PAN 1 1.0 1999
EOVation Masters soutěž ESA BIC Prague / GeoBusiness

Pražské inovační centrum ESA (ESA BIC) podporuje využití kosmických technologií v běžném životě a zajištění podpory výzkumu, vývoje a inovací a zpeněžení jejich výsledků.

Po dobu pěti let dostane až 25 českých startupů příležitost hledat využití kosmických technologií v běžném životě. CzechInvest jako operátor programu zprostředkuje za podpory pražského magistrátu a ministerstva průmyslu a obchodu vybraným žadatelům inkubační balíček, který bude obsahovat konzultační a poradenské služby v technologické i podnikatelské oblasti. Startupům bude k dispozici také marketingová podpora či pomoc s vyhledáním partnerů a potenciálních investorů.

Inovační centrum nyní zve k účasti v soutěži EOVation Masters. Cílem soutěže je vybrat zajímavé návrhy na využití dat dálkového průzkumu Země ve službách a produktech zaměřených na adaptaci společnosti vůči změnám klimatu a podpořit jejich realizaci v praxi.

Soutěžní návrh můžete předkládat ve dvou kategoriích:

  • buďto v rozsahu business plánu
  • nebo jako podnikatelský záměr.

Na vítěze obou kategorií čekají

  • finanční podpora (2000 euro v kategorii A a 500 € v kategorii B),
  • pomoc s přípravou přihlášky pro vstup do ESA BIC Prague,
  • možnost prezentovat na IAC Bremen,
  • stáž v ESA BIC Prague,
  • podpora ověření realizovatelnosti navržené technologie…

Termíny

Uzávěrka pro přihlášení do EOVation Masters je 18. února 2018. Do konce února 2018 bude probíhat hodnocení přihlášek. Vyhlášení výsledků se uskuteční v březnu 2018 během akce Czech Space Week.

Do soutěže se můžete přihlásit přes registrační formulář.

[zdroj ESA BIC]
infracerveny-snimek-lesy-u-mecina-worldview2-digital-globe

Možnosti a využití dat družicového dálkového průzkum Země se stále rozšiřují. Družicové systémy pozorování Země se staly významnou součástí informační infrastruktury mnoha moderních zemí. Současně se rychle vyvíjí i komerční prostředí jak s daty samotnými, tak i s technikou a nabídkou informačních služeb založených na družicových datech.
Continue reading „Dálkový průzkum Země dnes a zítra“

Satelitní navigační systém Galileo má ještě šest měsíců do vypuštění, ale první ze satelitů už byl podroben rozsáhlé generální zkoušce. Samotný přístroj neopustil brány Thales Alenia Space v Římě, ale byl vzdáleně propojen s trojicí řídících center během devítidenní testovací kampaně System Compatibility Test Campaign (SCTC-1), která začala 25. ledna.

Galileo Zdroj:ESA
Galileo Zdroj:ESA

Stejná centra budou dohlížet na skutečné satelity, jakmile letos v srpnu budou první dva vyneseny raketou Sojuz z kosmodromu ve Francouzské Guayaně. „Pro typickou misi ESA bývá jedno řídící centrum, obvykle European Space Operation Centre (ESOC) v Německu. Ale Galileo je projekt daleko většího měřítka s kontrolním segmentem rozprostírajícím se přes celou Evropu,“ vysvětlil Sandro Matussi, vedoucí operací v ESA. „SCTC-1 je první případ, kdy se všechna tato geograficky rozptýlená řídící střediska sešla na spolupráci.“

Řídící středisko v Toulouse zajišťované Francouzskou kosmickou agenturou CNES zodpovídá za satelity během fáze vypuštění a raných operací (Launch and Early Operations Phase – LEOP) s podporou střediska ESOC. LEOP zahrnuje činnosti jako je oddělení od horního stupně rakety Sojuz, rozmístění solárních panelů a postupná aktivace systémů. Jakmile bude fáze LEOP dokončena, bude družice předána řídícímu centru Oberpfaffenhofen Galileo Control Centre, ležícímu nedaleko Mnichova, které zajišťuje německé kosmické centrum DLR.

Provozování a zajišťování navigačních služeb bude mít za úkol řídící středisko Fucino, které leží východně od Říma. Jedno centrum řídí satelit, další zajišťuje dosáhnutí signálu na zem. Bez toho, aby oba spolupracovali, by bylo Galileo nepoužitelné,“ vysvětluje Sandro.
„Kampaň SCTC-1 tedy slouží k zajištění kooperace těchto zařízení, aby i s jejich rozdílnými tradicemi a kulturou v řízení dokázaly společně fungovat jak je třeba.“

Před přepnutím do Oberpfaffenhofenu a Fucino pro provozní zkoušky, byl během prvních dvou dnů satelit řízen z Toulouse pro simulaci LEOP včetně aktivace takových zařízení, jako jsou gyroskopy a další. Poslední dva dny byly věnované testování šíření navigace a integrity zpráv z centra Fucino na satelit a na testované přijímače. „Porovnali jsme signál vyslaný na satelit a přijmutý zpět,,“ vysvětlil Edward Breeuwer, manažer Galileo. „Provedli jsme úspěšné testy základní služby Open Service, bezpečnostní služba Safety of Life a také kryptovaná Public Restricted Service s komerční Commercial Service budou testovány během následujícího SCTC.“

Více než 50 zaměstnanců ve všech třech místech plus a podnik v Římě zúčastnily SCTC-1. Další SCTC je naplánováno na květen s využitím druhé družice Galileo před plánovaným vypuštěním dvojice v srpnu 2011.