Inovace

Inovační strategie České republiky 2019–2030

ceska-republika-inovacni-strategie-2019-2030-f
Vláda ČR představila počátkem února 2019 plán inovační strategie na období 2019 - 2030.

Na jednání dne 4. února 2019 vláda schválila dokument s názvem Inovační strategie České republiky 2019 – 2030, který zpracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Garantem je Andrej Babiš, předseda vlády a předseda RVVI. Hlavním autorem a koordinátorem autorského kolektivu je místopředseda RRVI Karel Havlíček.

Autory textu jsou Silvana Jirotková (CzechInvest), Vladimír Dzurilla (vládní zmocněnec pro IT), Josef Kratochvíl (Úřad
pro průmyslové vlastnictví), Petr Očko (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Pavel Doleček (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Pavlína Adam (Ministerstvo zemědělství), Václav Kobera (Ministerstvo dopravy), Jan Kříž (Ministerstvo životního prostředí), Milena Jabůrková (Svaz průmyslu a dopravy), Hana Landová (Hospodářská komora), Evžen Reitschläger (Asociace malých a středních podniků a živnostníků).

Na textu dále spolupracovali Eva Zažímalová (Akademie věd ČR), Tomáš Zima (Univerzita Karlova), Karel Dobeš (Úřad vlády ČR), Michal Pěchouček (České vysoké učení technické), Marek Blažka (nezávislý konzultant), Vladimír Dlouhý (Hospodářská komora), Jiří Dostál (Univerzita Palackého Olomouc), Jiří Jirásek (Českomoravská záruční a rozvojová banka), Petr Konvalinka (Technologická agentura ČR), Jiří Kůs (Asociace nanotechnologického průmyslu), Lukáš Ferkl (České vysoké učení technické – UCEEB), Jiří František Potužník (Ministerstvo zahraničních věcí), Jan Řídký (Akademie věd ČR), Josef Středula (Českomoravská konfederace odborových svazů), Jiří Chýla (Fyzikální ústav AV ČR), Pavel Smutný (Česko-izraelská smíšená obchodní komora), Rut Bízková (Úřad vlády ČR), Bohuslav Čížek (Svaz průmyslu a dopravy), Tomáš Hamberger (ZŠ Teplice nad Metují), Jan Marek (Úřad vlády ČR), Přemysl Filip (Úřad vlády ČR).

Autoři děkují za konzultace zástupcům společností Siemens, Cisco, IBM, ABB, Škoda Auto, FINEP, ČSOB, Deloitte, General Electric, Mastercard, LIKO-S, Adastra Group, SOMA, MEGA, Meopta, Beta Control, Merkur a dalším.

Andrej Babiš v úvodu píše o motivaci a vizi vzniku dokumentu.

Motivace

Země, které se rozhodly podporovat vědu, výzkum a inovace jako klíčové národní priority, patří dnes mezi nejvíce prosperující. Mám na mysli například Švýcarsko, Finsko, Švédsko nebo Dánsko, které nám jsou geograficky i ekonomicky blízké a které se před časem rozhodly vydat na cestu masivní podpory inovací. Díky tomu dnes patří do absolutní světové špičky. Česká republika má k tomu všechny předpoklady. Disponujeme mimořádným znalostním potenciálem, jsme technologicky orientovanou zemí a splňujeme nejpřísnější ekonomická kritéria. Kdy jindy se pustit do takto odvážných změn, než v době, kdy patříme mezi nejstabilnější ekonomiky v Evropě, kdy naše podniky
dosahují rekordních výsledků a kdy naši vědci získávají ve světě stále větší respekt?

Vláda České republiky se proto rozhodla, že podpora vědy, výzkumu a inovací se nestane pouhou frází, ale zcela konkrétní aktivitou, která bude řízena ambicí zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Chceme-li si naši výkonnost v sílícím konkurenčním prostředí udržet, musíme mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech. Cílem nesmí být generovat pouze objemy, ale hlavně přidanou hodnotu.

Vize

Proto jsme se rozhodli sestavit tým nejschopnějších osobností v oblasti inovací z firemního prostředí, vědců, akademiků i pracovníků veřejné správy, který připravil nejodvážnější inovační strategii posledních let s velkým kompetenčním přesahem, koncentrující aktivity řady resortů a organizací. Jsme připraveni do oblasti vědy, výzkumu a inovací investovat rekordní množství zdrojů s cílem vytvořit z České republiky zemi, která se stane nejen symbolem znalostí a pokročilých technologií, ale rovněž hostitelem nejvýznamnějších světových vědeckých kapacit. Spojením našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností máme mimořádnou šanci zařadit Českou republiku do roku 2030 mezi nejpokrokovější země.

Velmi dobře si současně uvědomuji náročnost cesty, která nás čeká. Nejde totiž jenom o zdroje, ale o změnu vnímání budoucí pozice naší země, o víru, že jsme schopni našich cílů dosáhnout a zavést důsledný systém řízení strategie. Proto bude její naplňování v přímé gesci předsedy vlády, a to prostřednictvím vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Čeká nás nesmírně náročná práce, ale jsem přesvědčen, že společnými silami posuneme opět naši zemi mezi světové špičky.

Koordinátor autorského kolektivu Karel Havlíček uvádí uvádí východiska a strukturu strategického dokumentu.

Východiska a struktura strategie

Málokterá země disponuje takovým množstvím strategických dokumentů jako Česká republika. Problém bohužel spočívá v tom, že se jimi nikdy příliš neřídila. Politická nechuť, neztotožnění se s cíli, resortismus, přílišná komplikovanost akčních plánů a nízká realizační schopnost těch, co za ně odpovídají, jsou hlavními důvody, proč naše vize zůstávají obvykle jen na papíře. Ve snaze neskončit stejně jsme proto k takto zásadní strategii přistoupili jinak. Bez jakékoliv stranické ideologie jsme sestavili tým představitelů firemního prostředí, vědců, akademiků a klíčových osob z resortů a vládních agentur, který v prvé řadě identifikoval všechny rozpracované aktivity v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Cílem nebylo bourat nebo jenom měnit, ale v první fázi zkoncentrovat rozhodující a probíhající plány a činnosti s vazbou na inovace a následně je doplnit těmi, které prokazatelně chybí nebo se nerozvíjejí. Postupně jsme definovali devět strategických pilířů, které jsou vzájemně provázány a které jsou pro dosažení ambice zařadit se mezi inovační lídry Evropy rozhodující. To jsme od počátku konfrontovali s mezinárodním prostředím, požadavky na inovační výkonnost, a čerpali jsme ze strategií zemí, kterým se to podařilo a které nás inspirují.

Od počátku jsme se drželi toho, že strategie musí být nadčasová, nadresortní a apolitická. Musí se jednat o jednoduchý rámcový dokument, který bude mít legislativní oporu a současně náročné cíle, které odpovídají mezinárodním požadavkům řady tzv. inovačních Scoreboard. Vycházíme přitom ze tří nejvýznamnějších – Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI). Podle SII je Česká republika v nejpočetnější skupině tzv. Moderate Innovators. Cílem je proto do roku 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do roku 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Čtrnáctá pozice v EU v hodnocení GII a třinácté místo dle kritérií IOI nás řadí do přesného průměru evropské osmadvacítky. Cílem je proto zařadit se do roku 2025 do první desítky a do roku 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI. Detailní analýzu plošného mezinárodního srovnání naší inovační výkonnosti jsme zařadili do přílohy, konkrétní východiska v jednotlivých pilířích jsme ponechali přímo v akčním plánu. Strategie shrnuje v každém pilíři současný stav a obsahuje hlavní cíle a rámcové nástroje k jejich naplnění. Zcela zásadní pro budoucí úspěch strategie je způsob řízení a kontroly naplňování jejího obsahu. Na tom ostatně skončila většina národních strategických plánů v minulosti. Každý pilíř má proto institucionálního garanta, obvykle na úrovni ministerstva, a současně se rovnou stanovuje manažerská odpovědnost za naplňování cílů. Garant na základě strategie připravuje každoročně prováděcí akční plán všech změn a tento operativní souhrn cílů a prováděcích mechanismů se bude na měsíční bázi  vyhodnocovat za účasti předsedy vlády a garantů jednotlivých oblastí na Radě pro výzkum, vývoj a inovace.

Děkuji spoluautorům, oponentům a všem, kteří po dobu několika měsíců neúnavně přinášeli nové myšlenky, porovnávali je se současným stavem a adaptovali cíle na legislativní prostředí. Cením si toho, že se podařilo vytvořit vyváženou strategii, na které se podíleli zástupci všech oblastí vědy a inovací. Díky tomu tak vůbec poprvé vznikl inovační koncept, který zastřešuje národní klíčové aktivity napříč resorty, stanovuje v nich rámcové cíle a řeší strategické nástroje pro jejich realizaci. Vytvořil se tím základ pro to, aby strategie přežila horizont volebního období a byla naplňována skutečně v dlouhodobém období.

Rozdělení dokumentu

Dokument Inovační strategie ČR 2019-2030 má 28 stran a je rozdělen následovně

  1. The Country for R&D: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje
  2. The Country for Technology: Polytechnické vzdělávání
  3. The Country for Startups: Národní startup a spin-off infrastruktura
  4. The Country for Digitalization: Digitální stát, výroba a služby
  5. The Country for Excellence: Inovační a výzkumná centra
  6. The Country for Investment: Chytré investice
  7. The Country for Patents: Ochrana duševního vlastnictví
  8. The Country for Smart Infrastructure: Mobilita a stavební prostředí
  9. The Country for Smart People: Chytrý marketing

Celý dokument si můžete stáhnout z webu Vlády ČR.