V zákoně o geologických pracích a prováděcích vyhláškách k němu jsou uvedeny právní úpravy shromažďování, vyhodnocování a zpřístupnění informací potřebných pro prevenci svahových deformací a jejich následků.
Pro prevenci rizika svahových deformací provozuje Česká geologická služba v rámci svých informačních povinností Registr svahových nestabilit.
Údaje z registru lze využívat při územním plánování, při zakládání staveb, v zemědělství, lesnictví, při těžbě surovin.
V mapové aplikaci si můžete vyhledat, zda pozemek neleží v sesuvném území. V červnu 2013 došlo na nedokončeném úseku dálnice D8 v severních Čechách k sesuvu, který zavalil několik set metrů silnice. V České republice však sesuvy, blokovobahenní přívalové proudy nebo řícení skal nehrozí tolik jako v sousedním Rakousku nebo Itálii.
Provozování Registru svahových nestabilit ČR bylo od 1. 1. 2011 převedeno v plném rozsahu z České geologické služby – Geofondu (registrační záznamy) na Českou geologickou službu (svahové nestability).
Z tohoto důvodu v původních již dříve předaných registračních datech nedošlo od roku 2011 k žádným změnám. Tato geodatabáze zahrnuje území celé ČR, zpracované jednotnou metodikou, mnohdy se však jedná o dokumentační údaje z 60. let 20. století.
Z tohoto důvodu jsou registrační záznamy o svahových nestabilitách postupně ověřovány nebo nahrazovány daty vznikajícími v rámci podrobného geologického mapování 1 : 10 000, případně 1 : 25 000, dále pak v rámci posudkové činnosti ČGS a zpracování škod způsobených povodněmi v letech 1997, 2002, 2006, 2009, 2010, 2013 a 2014.
Nová a stále doplňovaná geodatabáze svahových nestabilit pokrývala k 30. listopadu 2018 prozatím cca 17 procent území ČR a je v ní evidováno 20 111 objektů.
V Registru svahových nestabilit České geologické služby jsou obě geodatabáze zobrazeny současně, protože po odstranění jedné z nich by nebyly údaje z území ČR kompletní.
