Druhý ročník semináře pro odbornou veřejnost a studenty pořádá katedra geoinformatiky z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Seminář se bude konat 11. ledna 2025 od 9 do 17 hodin.
Témata zahrnují aplikace různých geoinformatických nástrojů ve zkoumání aspektů životního prostředí, ať už z oblasti změn krajiny, ekosystémů a jejich funkcí, tak i kulturně-historických aspektů krajiny.
Přihlaste svůj referát či poster
Pokud vás tato problematika zajímá a chcete se zúčastnit, případně máte zajímavý výzkum, který byste chtěli představit ve formě příspěvku či posteru, tak je přihlašujte do 6. prosince 2024
Registrace
Účast je bezplatná. Vzhledem k limitované kapacitě doporučujeme včasnou registraci.
Přednášky průběžně doplňovány
Organizátoři program průběžně doplňují. Již nyní se můžete těšit na přednášky:
- Josefa Sebery z Astronomického ústavu o využití družic pro gravitační sledování Země,
- Jana Martínka z Centra dopravního výzkumu o možnostech studia historických cest pomocí pokročilých geoinformatických nástrojů,
- Hany Skokanové z Výzkumného ústavu S. Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví o využití geoinformatiky k řešení současných problémů české krajiny v souvislosti s klimatickou změnou,
- Marka Hrdiny z České zemědělské univerzity o novém nástroji pro automatické zpracování laserových dat pro účely lesnictví,
- Jany Müllerové z pořádající UJEP o využití dat dálkového průzkumu pro analýzu požáru v Českém Švýcarsku,
- Vladimíra Brůny z pořádající UJEP o metodách dokumentace podzemních prostor v egyptské archeologii.
Ing. Josef Sebera, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR)
Gravitační sledování Země pomocí družic
Družicová gravimetrie pozorováním gravitačního pole má jako jediná technika DPZ přístup k celkovým změnám v rozložení hmot Země. Protože největší z těchto změn jsou často spojeny s vodou, poskytuje družicová gravimetrie informace o změnách zemského systému, např. ledové pokrývky (sezónní změny, tání ledovců), změnách vlivem rozsáhlých dešťů/sucha a také o změnách v oblastech, kde se voda intenzivně využívá k zavlažování. Příspěvek představí historický kontext, možnosti gravimetrických dat (rozlišení, přesnost, interpretace) a také oborový výhled do budoucna.
Mgr. Jan Martínek (Centrum dopravního výzkumu)
Metodika studia historických a prehistorických dálkových cest
Na základě dlouholetého výzkumu cest v rámci dvou českých grantových projektů NAKI I (2011–2014) a NAKI II (2016–2019) a s ohledem na starší výzkumy jiných badatelů byl navržen základní postup, jak univerzálně určovat hypotetické průběhy dálkových cest pro historická i prehistorická období. Tento postup byl v průběhu dalších let ještě dále precizován a aktualizován, a nakonec rozdělen do dvou částí, a to na přípravnou část, v rámci které se sbírají podkladová data, a na analytickou část zahrnující především tvorbu predikčních dat.
Ing. Marek Hrdina (ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra hospodářské úpravy lesů a DPZ)
DendRobot: Pomocník pro automatické zpracování 3D skenů lesního prostředí
DendRobot je nástroj určený pro výzkumníky a lesníky, kteří hledají snadný a objektivní způsob vyhodnocení laserových skenů lesních porostů. Spojuje současné algoritmy detekce stromů a výpočtu jejich parametrů do jediného programu, který je navržen tak, aby byl snadno použitelný i pro laiky a tak umožnil aplikovat vědecké poznatky z dálkového průzkumu Země i v lesnické praxi. Současné výsledky DendRobota jsou srovnatelné s ostatními moderními přístupy, a do budoucna slibuje implementaci sofistikovanějších metod pro získání detailních informací o každém stromu – nejen z pozemního laserového skenování, ale také z fotogrammetrie.
Mgr. Jana Müllerová, Ph. D. (UJEP, Fakulta životního prostředí, Katedra geoinformatiky)
J. Müllerová, D. Brétt, J. Pacina: Požár v Českém Švýcarsku očima DPZ – příčiny a následky
Mgr. Hana Skokanová, Ph. D., Mgr. Marie Vymazalová, Ph. D. (VÚKOZ)
Data o změnách využití krajiny jako příspěvek k řešení současných environmentálních problémů
Současná společnost čelí mnoha environmentálním problémům, mezi něž patří snižování biodiverzity, akcelerace klimatické změny či nadužívání vybraných přírodních zdrojů. Tyto problémy se často přímo promítají do krajiny v podobě zvýšeného výskytu hydrometeorologických extrémů – povodní či sucha, snížení její prostupnosti, ať již pro zvířata nebo pro člověka, či snížení množství přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Krajina tak postupně ztrácí svou roli v poskytování přirozených funkcí a ekosystémových služeb, které by tyto problémy pomohly mírnit. V příspěvku se podíváme na některé výstupy projektů řešených na pracovišti Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Na příkladech z jižní Moravy si ukážeme, jak lze využít data o využití krajiny, získaná z různých kartografických podkladů, při návrzích zlepšení prostupnosti krajiny a jejích funkcí, či plánování krajiny odolnější vůči klimatické změně. Také se podíváme, jak můžeme propojit znalosti o minulém využívání krajiny se studiem změn rostlinné diverzity, a to nejen na regionálním, ale i národním či dokonce mezinárodním měřítku.
Mgr. Jan Rosenbaum, Ing. Pavel Šmíd (ORLEN Unipetrol)
Využití GIS pro správu území průmyslového areálu
Tato přednáška se zaměří na využití geografických informačních systémů (GIS) při správě území průmyslových areálů. Budeme diskutovat o širokém spektru infrastruktury dostupné spravované v GIS, správy datové základny a možnosti prezentace dat. V rámci přednášky se podíváme na to, jak GIS pomáhá předcházet kolizím zájmů mezi různými uživateli a subjekty, které využívají území areálu. Zaměříme se na prostorové analýzy, které umožňují efektivní plánování a rozhodování, včetně přípravy podkladů pro daň z nemovitosti. Dále si ukážeme praktické aplikace, jako jsou mobilní a desktopové nástroje v ArcGIS Field Maps, které usnadňují terénní práci a sběr dat. Diskutujeme o integraci těchto dat do interaktivních dashboardů, což přispívá k rychlejšímu řešení problémů a zlepšení komunikace mezi týmy.
Mgr. Vladimír Brůna, Ph. D. (UJEP, Fakulta životního prostředí, Katedra geoinformatiky)
Metody dokumentace podzemních prostor v egyptské archeologii
Aktuální stav přihlášených referátů můžete sledovat ve sdíleném dokumentu.
