Proč je facility management, který se v České republice snaží více prosadit asociace IFMA CZ, stále popelkou ve firmách i institucích, o školách nemluvě? I na tuto otázku se snažila najít akce s názvem Týden facility managementu 2015, která se konala v Praze ve dnech 9 . – 13. listopadu.
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že facility management je plný cizích slov a zkratek (podobně jako GIS), principy jsou v podstatě jednoduché – jak s pomocí nástrojů a manažerů FM provozovat budovy a majetek efektivně a hospodárně. Jinými slovy, jak co nejméně plýtvat a co nejvíce využívat potenciál majetku.
Konferenci, která byla součástí Týden FM, zahájil Milan Hampl, prezident české pobočky mezinárodní asociace IFMA. Organizátoři sestavili akci pestře, letošní konference obsahovala více než 25 přednášek odborníků z České republiky, USA, Slovenska a Chorvatska.
S úvodním referátem vystoupil Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, který má na starosti majetek České republiky.
Protože je FM úzce propojen také se stavebnictvím a architekturou, tak o komplexním modelování staveb (BIM) a jeho využití ve facility managementu mluvil Mieczyslaw Boryslawski z firmy Ecodomus. A na závěr úvodního bloku Karol Hederling ze slovenské asociace SAFM vysvětlil „Space management jako cestu ke změně firemní kultury“. Ondřej Štrup, ex-prezident české IFMA CZ, za Hein Consulting popsal úskalí přípravy výběrového řízení na FM poskytovatele z pohledu klienta.
Došlo i na veřejnou správu. Lenka Černošková z Moravskoslezského kraje popisovala specifika FM ve veřejné správě, David Pešek z firmy INCA mluvil o vzdělávání úředníků krajského úřadu a pracovníků příspěvkových organizací v oblasti FM a zavádění software. Věra Palkovská vysvětlovala, jak se město Třinec staví k FM.
Lucie Čiháková, diplomantka na Stavební fakultě ČVUT v Praze – Optimalizace provozní efektivity objektu veřejné správy v kontextu udržitelnosti
Certifikace ISO 50001 definuje systém hospodaření s energií. O něm mluvil Jan Zelený z firmy ISS Facility Services. O výzvách, které s sebou přináší integrovaná správa budov a majetku pro přidanou hodnotu služeb, hovořil konzultant Zdeněk Čežík, a Karel Plotěný z ASIO představil možnosti úspor v administrativních budovách.
Aktuální téma „internetu věcí“ z pohledu facility managementu ve svém referátu rozebral Bohuslav Kyjánek z firmy Energocentrum Plus. Internetově připojených „inteligentních věcí“ budou v budoucnu v budovách miliardy, takže se s tím musí vypořádat rovněž FM.
Jedním z témat bylo také měření a regulace, které mohou pomoci zvyšovat přidanou hodnotu služeb FM.
Hodně se mluvilo o informačním modelu BIM. Dalibor Šulc z ČSOB představil facility management nad BIM modelem, Milan Hampl z firmy IKA DATA ukazoval možnosti dat BIM modelu MEP pro potřeby FM, a Zdeněk Rudovský z Atelieru Dejvice představil alternativu ke komplexnímu BIMu.
Protože facility management je v dnešní době také o automatizaci budov nebo o jejich inteligenci včetně senzorů a jejich využití při tzv. chytré kabeláži, došlo během konference také na tato témata. Konkrétně Ondřej Dolejš z firmy WAGO – Elektro mluvil o automatizaci z pohledu „dobrý sluha, špatný pán“.
Studentské práce, přihlášené do soutěže
- Lucie Čiháková (ČVUT v Praze): Optimalizace provozní efektivity objektu v kontextu udržitelnosti
- Nikola Hajná (VŠB TU Ostrava): Výkon technické správy budov s využitím facility managementu
- Michal Cupák (VUT Brno): Knihovna analytických modulů pro správu budov v ArcGIS
- Václav Vrzgula (VŠB TU Ostrava): Analýza činností facility managementu lyžařského areálu v životním cyklu
Projekt, přihlášené do soutěže Projekt roku
- Dagmar Kopačková (Topinfo, portál TZB-info): Facility management na TZB-info
- Martina Svačinová, Petr Gregor (ATALIAN CZ): Online technologie v procesu řízení zakázek
- Petr Soukup (FORM Solution): Zkontrolujsirevizi.cz aneb popularizace nepopulárních povinností
- Radim Veselý, Vladislav Ziegelbauer (IKA DATA, Windmöller & Hölscher Prostějov): Implementace CAFM systému s využitím technologie RID (Rapid Implementation Methodology)
Soutěžící odborné práce
- Pavel Binder (ISS Facility Services): Potenciál energetických úspor v průmyslu
- Zdenek Rudovský: Přechod stavebního projektu do užívací fáze
- Ondřej Štrup: Kniha Základy facility managementu
- Ondřej Štrup: Výzkumná práce Výzvy a přidaná hodnota zavedení FM norem EN 15221 do praxe
Na závěr je vhodné, abychom citovali Milana Hampla, prezidenta IFMA CZ, a jeho postesknutí, že se mu zatím nepodařilo splnit jeden z jeho dlouholetých cílů: prosadit facility management více do praxe a do školství. Ačkoliv například v USA ročně vystuduje na vysokých školách 2 000 absolventů obor facility management, v České republice jde o výuku ojedinělých předmětů.
„Naším největším nepřítelem je nevědomost. Jednou z forem boje s tímto úporným nepřítelem je pořádání konferencí. V českých podmínkách je největší akcí z našeho oboru mezinárodní konference konaná v rámci Týdne FM.“
„Již od konce minulého století se pokouším „nastartovat“ objektivní vnímání o tomto oboru v naší zemi. Přitom náš FM se má čím pochlubit. Dvakrát se nám podařilo uspořádat v Praze světové konference (2003 a 2013), o „českém“ facility managementu je celosvětově hovořeno jako o pokrokovém a bouřlivě se rozvíjejícím odvětví v naší zemi. Toť názor odborníků, ale mezi obecnou veřejností je zázrakem, pokud dotyčný vůbec ví, že něco podobného existuje. Jistě je část viny na naší straně, že neumíme přinášet témata, která jsou mediálně zajímavá. Myslíme si však, že […] ovládáme obor, jehož úspěšnou implementací přinášíme trvalou hodnotu vlastníkům a uživatelům staveb a jiného fyzického majetku.
Důsledkem mediálního nezájmu je minimální interes o zlepšení fungování zázemí společností ze strany vedení firem a nízký zájem (řekl bych až očividný nezájem) o tento obor v oblasti vzdělávání. Porovnám-li země jakými je např. Nizozemí, Švýcarsko, severské země, Velká Británie, nemluvě o USA, kde ročně absolvuje vysokoškolské studium až 2 000 absolventů oboru facility management, je výuka ojedinělých předmětů tohoto zaměření na našich univerzitách skoro výsměchem. Tento stav je způsoben zejména nízkým povědomím o našem oboru, v laické a široké odborné veřejnosti. […]“.
