Správa majetku a sítí řízená pomocí pracovních procesů, to je systém SAMO.

S Ladislavem Čapkem se známe ze studií na ČVUT, proto si v následujícím rozhovoru tykáme.

Ladislav Čapek prodal v červenci 2017 svůj podíl ve firmě Cleerio (dříve Geosense), kterou v roce 2009 založil. Následující řádky jsou však věnovány řešení SAMO společnosti Asseco, ve které od ledna 2018 pracuje jako business development manager.

Nejnovějším produktem firmy Asseco pro enterprise asset management je platforma SAMO (Strategic Asset Management and Operation), která má postupem času u našich zákazníků nahradit nebo vylepšit stávající systémy.

Asseco

Jak ses dostal do Asseco?

Po prodeji podílu v Cleerio jsem si dal na pět měsíců pauzu. Mimo jiné jsem měsíc s kamarádem cestoval jen tak s batůžkem po Asii, projeli jsme Vietnam, Barmu a Thajsko. Po návratu jsem si změnil  ve svém profilu na LinkedIn status a v řádu týdnů se začaly ozývat firmy z oboru, zda bych pro ně nechtěl pracovat.

Co bylo pro tebe při výběru firmy rozhodující?

Oslovovaly mě velké české „geo“ firmy, jejichž nabídek si moc vážím a děkuji za ně. Chtěl jsem ovšem po letech ve své firmě pracovat v mezinárodním prostředí, ale přitom se nestěhovat za prací do Kanady nebo Německa.

Čím tě Asseco zaujalo?

Když jsem v Praze na Pankráci vstupoval do klasické velké korporátní budovy, sám sebe jsem se ptal, jestli chci opravdu pracovat v korporaci. Ovšem po vstupním rozhovoru s jsem rychle pochopil, že ačkoliv Asseco se svými více než 24 tisíci zaměstnanců korporace je, tak divize GIS a Infrastructure, funguje v podstatě jako rodinná firma.

Tvoří ji totiž lidé z firmy BERIT, kterou Asseco před lety koupila, a kterou řada čtenářů GeoBusinessu určitě z minulosti zná.

Definitivní rozhodnutí jsem ovšem udělal, když mi kolega při pohovoru vysvětlil jak funguje systém SAMO. V té chvíli jsem začal kolegům z  z Asseco věřit, že to bude jeden z top produktů na světě.

Systém SAMO

Z dílny Beritu znám systémy TOMS nebo LIDS. K čemu se používá systém SAMO?

SAMO patří mezi tzv. enterprise asset management systémy.

To je na mě příliš obecné. Co to znamená ve skutečnosti? Kdo by měl SAMO používat?

SAMO je určen pro správce jednotlivých aktiv, nebo-li assetů. Představ si situaci, kdy potřebuješ vytvořit nebo doplnit provozní systém, od plánování přes výstavbu až po údržbu. K tomu potřebuješ Workforce management, business intelligence… to všechno SAMO zvládne.

Nebo si představ situaci, kdy plánuješ veřejné osvětlení nebo elektrické přípojky. Potřebuješ ohlídat celý výrobní a životní cyklus. A k tomu slouží systém SAMO, ve kterém si — zjednodušeně řečeno — procesy nakreslíš. Nemusíš nic programovat.

Kde má dneska divize GISu Asseca zákazníky?

Především v Evropě, konkrétně 250 měst ve Švýcarsku, 55 velkých měst a zákazníků máme v Německu. Teď pracujeme na velkém projektu ve Vídni. V Česku je zákazníkem například Pražská plynárenská, která řešení od Asseco používá pro proces správy assetů nebo třeba portál k vyjadřování o umístění inženýrských sítí.

Kdo systém SAMO vymyslel?

Za systémem stojí český tým, který má zkušenosti z velkých projektů, používajících enterprise architekturu. A při používání systému je jasně cítit dlouholetá zkušenost tvůrců se SAP. Jeden z duchovních otců systému, má jasnou vizi jak systém stavět, ví k čemu se má používat a hlavně dokázal najít rovnováhu mezi komplexností a stále jednoduchostí, jak systém nastavovat, což je u platformy velice důležité.

V čem je tedy podle tebe přidaná hodnota SAMO? Vždyť všichni správci majetku nebo sítí už nějaké řešení přeci mají…

Podle mě je to především schopnost propojit všechno se vším a nastavovaní procesů se znovuvyužitelností jednotlivých modulů. Dneska v podstatě neexistuje zelená louka, na které bys s nějakým informačním systémem mohl začít. Vždy již existuje na magistrátu nebo ve firmě nějaký zavedený systém. A klidně to může být třeba excelová tabulka, Esri portál nebo SAP… SAMO umí všechny propojit oboustranně, takže když se děje nějaká změna v systému, tak se automaticky propíše třeba do dalších pěti systémů. Když pak pracuješ pro zákazníky třeba z oblasti telekomunikací, již hotové komponenty můžeš využít a v systému jen upravit workflow podle požadavků zákazníka.

ukázky systému SAMO od firmy Asseco
Asset management systém SAMO od společnosti Asseco

SAMO bude řídit světla ve Vídni

Zmiňoval jsi Vídeň…

Ve Vídni děláme velkou implementaci systému SAMO. Systém jim bude pomáhat při správě místního veřejného osvětlení.

Myslel jsem si, že velká města již takovouto problematiku mají dávno vyřešenou…

To já taky. Ale dnes používají GIS od Esri a také několik desítek systémů, ve kterých se často přepisují data. Není tedy výjimkou třeba Excel nebo tabulky na papíře. SAMO má za úkol všechny tyto systémy propojit a eliminovat chyby a duplicity v datových záznamech. Takže nepředěláváme Vídeň, ale upravujeme jim procesy, aby zbytečně nedocházelo k plýtvání.

Co Praha?

Do Vídně je to blízko. Mohla by se jí česká a moravská města nějak inspirovat?

Dneska se hodně mluví o tzv. chytrých městech. Velký význam dává nahradit veřejné osvětlení, protože všichni chtějí ušetřit, snížit světelný smog ve městech a využívat lampy také pro jiné účely, například nasadit na ně bezpečnostní kamery nebo Wi-Fi vysílače.

Co bys tedy navrhoval za inteligentní infrastrukturu?

Příkladem mohou být lampy, které se samy ztlumí, když pod nimi nikdo není. Samozřejmě se takový systém musí navrhnout inteligentně, aby byl skutečně chytrý. A ve spojení s kamerami, které mohou plnit více účelů, systém může být smart. Paradoxně nejvíc stojí kabeláž, protože kamery i čidla se dají oproti tomu pořídit docela levně. Naštěstí u lamp je výhoda, protože část kabeláže už v nich je natažena, takže by se lampy daly opravdu využívat víceúčelově. Je to ale těžké prosadit do praxe, protože většina lidí má představu, že lampa je lampa.

Například ve vietnamské Hanoji s 13 miliony obyvatel Asseco nyní pracuje na pilotním projektu výměny žárovek v uličních lampách za smart varianty. Pak samozřejmě můžeš pokračovat po vedení k chytrým rozvaděčům nebo indikaci pojistek. Tam jsou čidla měřící třeba proud na kabelovém vývodu nízkého napětí, měření napětí před a za pojistku nebo pomocí mechanického kontaktu. Rozvoj technologií pro měření dat jde ruku v ruce s rozvojem komunikačních technologií, takže data se dnes přenášejí pomocí nízkoenergetických sítí LORA (Low-Power Wide Area Network), ve kterých vydrží baterie do hodinek i několik let.

Lidé

Zmiňoval jsi, že SAMO vytvořili velmi šikovní lidé. Ale na druhou stranu, programátorů a analytiků určitě nikdy není dost. Koho hledáte do týmu?

V podstatě všechny, co rozumějí IT. Takže hledáme odborníky se znalostí procesů “asset management”, GIS specialisty/analytiky, programátory v Javě, kodéry, testery, správce serverů. Výhodou je také znalost němčiny, protože řadu projektů máme v Německu a Rakousku a Švýcarsku.

Přijímáme také studenty, kteří se chtějí něco naučit a nebojí se práce. Kanceláře máme v Praze, Brně a v řadě dalších měst.