Na pojem neogeography je možné narazit v posledních třech čtyřech letech. Co znamená, případně má vůbec uchopitelný význam, nebo jde jen o buzzword, módní samoúčelné slovo, která časem vyšumí? To jsou otázky, na které stojí za námahu hledat odpovědi.

Neogeography zatím zřejmě český ekvivalent nemá, přijmeme tedy pro účely tohoto článku počeštěnou variantu neogeografie, která by měla jednoduše odkazovat na nové pojetí tradiční geografie či kartografie, nebo spíše na novou vlnu zájmu o služby jako jsou Google Earth, Yahoo Maps a možnost vytváření vlastních výstupů formou mapových mashupů.

GeoCommons jako příklad

Velkým zastáncem neogeografie je Andrew J. Turner, který v roce 2006 vydal knihu Introduction to Neogeography v níž popisuje podstatu této vlny zájmu veřejnosti o mapy. Jeho jméno je také spjato se společností FortiusOne, provozovatelem služby GeoCommons. Její hlavní myšlenkou je prostor pro sdílení geografických dat a jednoduché nástroje pro online tvorbu tématických map, což lze považovat za ukázkový příklad toho, co si představit pod neogeografií.

Pro lepší pochopení bude vhodné si vypomoci Turnerovou definicí, podle které si lze pod neogeografií představit geografické techniky a nástroje použité pro osobní aktivity nebo pro využití neexpertní skupiny uživatelů, nikoliv však nástroje formální či analytické.

Je GIS dead?

V roce 2007 na konferenci FOSS4G (Free and Open Source Software for Geospatial) vznesl Tim Bowden kacířskou myšlenku, že tradiční GIS je mrtvý (GIS is dead) a své tvrzení podložil rozborem, ve kterém demonstroval, že robustní GIS v tradičním pojetí se spoustou nástrojů vyžaduje pro svou obsluhu vysoce kvalifikované experty a vzdálil se obecně IT systémům. Stal se uzavřeným vůči okolí, tedy jakýmsi izolovaným (a z hlediska vývoje tedy mrtvým) ekosystémem. A interoperabilita, které se tak často v oblasti GIS a prostorových informací skloňuje, se takto naopak omezuje, než aby se posilovala.

GIS na stejné straně

Odpovědí, jak by měly být prostorové informace využity byly podle Bowdena aplikace jako Google Maps, které dokázaly přitáhnout miliony uživatelů a dali jim jednoduchý nástroj pro tvorbu map. S jeho pomocí často používají geografická data a vytvářejí prostorové analýzy, aniž možná vůbec kdy slyšeli slovo GIS.

Tyto činnosti širokého spektra uživatelů by se tedy daly vymezit pojmem neogeografie, který ve svém středu vidí uživatele, narozdíl od GIS, který jej vidí ve výstupu, ať už je jím mapa, či další aplikace. Samozřejmě, nelze od této skupiny uživatelů očekávat, že budou vytvářet složité analýzy a vytláčet specializované GIS služby.

Naopak, specialisté GIS by se měli obsadit do rolí školitelů, kteří budou ukazovat uživatelům jaké možnosti se jim nabízejí a co vše mohou stvořit. Jako nutnost se pak jeví otevřenost formátů dat a jejich snadná přenositelnost. To však nejsou žádné převratné myšlenky a jsou ke slyšení prakticky na každé konferenci.

Neogeografie jako buzzword?

Můžeme přijmout myšlenku, že se geografie, jako věda zabývající se prostorovým rozšířením jevů, dostává do nové éry, ale to ještě nemusí nutně znamenat, že je třeba ji nějak označit. Je tedy neogeografie jen buzzword, prázdné, ale o to více omílané slůvko? Tuto otázku si položil Sean Connin z National Institute for Technology in Liberal Education Southwestern University a s pomocí nástrojů Google Trends vyhodnotil, že odkazů souvisejících s klíčovým slovem „neogeography“ v posledních letech ubývá.

Možná se to ale brzy změní, v letním čísle čtvrtletníku ArcNews uvedl Jack Dangermond v eseji GIS in Changing World právě neogeografii jako zdroj inspirace pro to, kam se GIS ubírá. „Hnutí neogeografie zdůrazňující snadnost použití, vizualizace, mashupy a další úspěšně změnilo způsob, jakým společnost používá a zpracovává geografické znalosti. Společnosti jako Google a Microsoft udělaly velký pokrok v oblasti základního mapování, vizualizace, mashupů a ukázaly nám nové vzory uživatelského rozhraní,“ uvádí první muž Esri.