Sleva na software ProGEO

KRÁTCE

Mise #18: GIS ve službách telefonů

Mise #18: GIS ve službách telefonů

Není to tak dávno, kdy mít doma telefon byla výsada a na připojení telefonní linky jste čekali roky. V době dotykových displejů mobilních přístrojů mohou vypadat časy, kdy jsme romanticky kroužili prstem po číselníku, jako dávná historie. Přitom uplynuly pouhé dvě desítky let. Telefonie za tu dobu prošla velkou evoluci a v oblasti pořizování, správy a publikování dat především. Jak probíhala, probíhá a probíhat bude jsme zjišťovali v útvaru Administrace a dokumentace sítě společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Geodetický pohled

Historie geografických informačních systémů se v tehdejším Českém Telecomu začíná odvíjet počátkem devadesátých let. Byla to doba zavádění stoprocentní telefonizace, masivní výstavby pevné sítě, digitálních ústředen a nástupu moderních telekomunikačních technologií. V souvislosti s tím nastal i velký rozmach výstavby metalické přístupové sítě a páteřní optické sítě. „V té době jsme se snažili podchytit výstavbu mapováním našich sítí v prostředí Bentley MicroStation verze 5. Vznikla také první směrnice, určující strukturu geodat a způsob jejich pořizování. Tuším, že tehdy jsme byli jedním z prvních správců sítí, který vydal nějakou celoplošně platnou směrnici. Nebyl to GIS pohled, ale spíš geodetický – směrnice měla spoustu atributů a bylo hodně poznat, že pocházela od geodetů. Takže vymezovala například sedm druhů plotu, osm značek pro značení ploch a podobně,“ noří se do vzpomínek Michal Hamouz, manažer z oddělení standardů a systémů Telefónica O2.

Od bezešvé mapy k XFM

Od geodetického pohledu se zřejmě odvíjela i volba řešení MicroStation od společnosti Bentley. Další významný bod po zavedení směrnice přišel na konci 90. let, kdy sílily snahy o uložení a správu dat v síťovém prostředí a jejich zpřístupnění větší skupině uživatelů. Výsledkem byl projekt Centrální správa dat, který přinesl bezešvou mapu. „Data zůstala uložená v DGN výkresech na jednotlivých souborových serverech, ale byla indexovaná a spravovaná přes oraclovskou databázi uživatelů. Při prohlížení uživatel nepoznal, že data pochází z více souborů, ale pokud je chtěl editovat, mělo to nevýhodu, že se data zamykala jednotlivě po souborech,“ vysvětlil Michal Hamouz.

V roce 2003 přišla další inovace v oblasti publikování dat, zavedení GIS serveru Autodesk MapGuide. V současné době jsou tedy data spravovaná v systémech Bentley a hlavním editačním nástrojem je MicroStation. Pro poskytování geoinformací napříč společností slouží technologie od firmy Autodesk, konkrétně MapGuide. „Aktuálně řešíme dva velké projekty v této oblasti. Jednak s našimi daty přecházíme do databáze Oracle Spatial, protože jsme se snažili nějakým způsobem zjednodušit strukturu dat. Dřívější geodeticky orientovaná směrnice se přeměňuje na čistě gisovský pohled, kdy data ukládáme do prostorové databáze. K tomu využíváme technologii XFM (XFM Feature Modeling) od Bentley, kdy nejen popisné atributy prvků, ale i jejich grafická podoba je řízená XML datovým modelem. K editaci dat se využívá PowerMap,“ vyjmenoval Michal Hamouz.

Druhý významný projekt se zabývá prezentací dat, kdy MapGuide nahradí řešení Autodesk Topobase, které lépe vyhovuje správě infrastruktury a je zaměřené na spolupráci s Oracle Spatial. „Naším cílem je postupně mít všechna grafická data uložená v databázi, opustit souborovou strukturu DGN výkresů a mít větší volnost ve výběru nástrojů, kterými je budeme udržovat nebo prezentovat,“ vysvětlil Michal Hamouz.

Administrace a dokumentace sítě

Správu prostorových informací má v Telefónica O2 na starosti útvar Administrace a dokumentace sítě. Dělí se na oddělení, jež se zabývá zpracováním a poskytováním dokumentace a na oddělení Standardů a systémů, které vyvíjí systémy pro dokumentaci sítě, plánování, výstavbu a provoz. „Systémy dokumentace sítě umožňují integraci nejrůznějších datových zdrojů. Základem je polohopisná a schematická dokumentace telekomunikační sítě, ale používáme i další datové zdroje jako jsou koncové body služeb, technické parametry přenosových cest, způsob zálohování sítě, nebo informace z plánování sítě, například mapy pokrytí různých částí naší republiky signálem pro volání nebo pro mobilní internet. Máme informace o tom, kde probíhá stavební činnost na základě vyjádření pro stavebníky, spolupracujeme například s Českým statistickým úřadem a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Informace z různých zdrojů integrujeme a každá jednotka počínaje plánováním a konče provozem má k dispozici na míru připravené nástroje, aby mohla používat ta data, která pro svoji činnost potřebuje,“ vysvětlil Jiří Lagner, ředitel Administrace a dokumentace sítě v Telefónica O2.

Procesy plánování se neobejdou bez prostorových analýz. „Veškeré dosud nerealizované požadavky zákazníků, například na fixní služby jako je připojení k internetu, evidujeme v databázích. Náš GIS má rozhraní na řadu databází a například nedořešené požadavky na realizaci nových služeb se k nám přenášejí. Kolegové z výstavby zodpovědní za přípravu investičních akcí vidí, kde se jim množí dosud nerealizované zákaznické požadavky a jsou schopni podle toho schopni efektivně plánovat investiční akce,“ vysvětlil Michal Hamouz z oddělení standardů a systémů.

Kabely, rozvaděče a BTS

„Hlavní oblastí dokumentace jsou fixní sítě, tedy metalické či optické kabely, dále mobilní síť a kompletní detailní evidence veškerých telekomunikačních zařízení (fyzický model sítě). Na tuto vrstvu dokumentace navazuje další, konkrétně obsazení jednotlivých zařízení či kabelů od laserových traktů (funkční vrstva sítě), radioreléových stvolů až po konkrétní služby zákazníkům (logická vrstva sítě). Sběr dat fyzické vrstvy sítě probíhá u společností Telefónica O2 dvěma cestami. Data z nové výstavby pocházejí přímo od dodavatelů dle vnitřních předpisů společnosti, změny vyplývající z provozní činnosti dodávají technici z terénu,“ popsal základní model Michal Hamouz.

V roce 2003 došlo ke spojení pevné a mobilní sítě (Českého Telecomu a Eurotelu). Proto došlo také na analýzu a sjednocení technologií a dokumentací obou společností. „U digitální dokumentace to znamenalo spojit dva pohledy – kabelovou síť a mobilní síť. Během přibližně ročního období jsme analyzovali prostředí obou firem a z obou řešení vybrali vždy to lepší. Nezvítězila ani jedna z variant, byla to integrace v pravém slova smyslu,“ rád vzpomíná na projekt Jiří Lagner.

Dalším důležitým výstupem prostorových dat jsou mapy pokrytí, které se zpracovávají ze systémů pro RF plánování, tedy pro plánování pokrytí jednotlivých lokalit a následně jsou prezentovány v GISu.

Kde je porucha?

Prostorová data nacházejí uplatnění prakticky u všech jednotek Telefónica O2, od plánování přes výstavbu, provoz sítě, obchod až po poskytování informací o síti pro externí žadatele. Webový klient má v současnosti přes třináct set aktivních uživatelů a je v něm nastaveno přibližně šedesát různých rolí pro přístup k datům. Vedle aktivních uživatelů, jako jsou plánovači s geoanalýzami požadavků trhu, to jsou například technici kabelové údržby, kteří data využívají pro lokalizaci poruchy. „Naši technici jsou vybavení přístroji PDA a mají zpřístupněná data potřebná pro realizaci pracovních příkazů včetně nahlížení na polohu vybraných zařízení. Testovali jsme také zpřístupnění dat o poloze kabelů i pro kabeláře, ale k tomu není PDA příliš vhodné, protože displej má přece jen příliš malý rozměr. Proto má nyní většina našich kabelářů v servisních vozidlech notebooky a mobilní připojení na internet, takže používají standardního webového klienta,“ dodává Michal Hamouz.

Dojde i na geomarketing?

I když se telefonie mezi populací výrazně přiklonila k mobilním přístrojům a pevné linky pozvolna mizí z domácností, netýká se tento trend oblasti dokumentace sítí. Více změn a dynamiky je v pevné síti než v té mobilní. „Telefónica O2 spravuje zhruba 300 tisíc kilometrů kabelů a k nim patří také více než 2,5 milionu propojovacích bodů, ke kterým vyjíždějí naši technici a zprovozňují služby, případně zajišťují opravy. Z uvedených čísel je zřejmé, že evidence fixní sítě klade větší nároky na GIS,“ vysvětlil Jiří Lagner. „U fixní sítě se jedná o změny typu připojení nového zákazníka, případně zasíťování nově vystavěné lokality rodinných domků, kterých je velké množství, u mobilní sítě se řeší především výstavba BTS, u kterých byl počet poměrně vysoký už v okamžiku, kdy jsme se slučovali s Eurotelem. Z hlediska polohopisné dokumentace mobilní sítě se toho příliš nemění,“ dodal Michal Hamouz.

Přesné technické informace o parametrech sítě by v budoucnu měly pomáhat cílenější nabídce služeb. Obchodní jednotky mají nyní nově k dispozici dostatečně detailní informace dostupnosti služeb v konkrétních lokalitách a snaží se tomu přizpůsobit marketingovou strategii. „Snažíme se zavádět prvky geomarketingu a poskytnout našim obchodníkům detailní informace o možnostech pokrytí území vybranými typy služeb v závislosti na již vybudované technologii, případně poskytnout nástroje pro rychlou a účinnou analýzu možností,“ dodal Michal Hamouz.

Automatizované vyjádření

Zájmem společnosti Telefónica O2 je poskytovat stavebníkům, projektantům a dalším žadatelům o vyjádření stanoviska v elektronické podobě bez nutnosti osobních návštěv a výrazně zkrátit nejen dobu spojenou s doručením žádosti, ale také zkrátit dobu zpracování žádosti a doručení stanoviska zpět žadateli. Nenávratně pryč je doba, kdy musel stavebník navštívit některou z poboček operátora, vystát si zde frontu a čekat na vyrozumění. Pro koncového uživatele-stavebníka probíhá v současné době celý proces elektronicky – od registrace zájemce a zadání požadavku prostřednictvím web portálu O2, přes interní, centrální zpracování až po získání oficiálního vyjádření e-mailem a odkazu na elektronické úložiště, kde je příslušné vyjádření uloženo. Aplikace je dostupná na adrese https://www.O2.cz/dokumentace.

„Nyní jsme ve stavu, kdy stavebníci v 85 procentech případů podávají žádost elektronicky a z těchto elektronických žádostí 97 procent žadatelů volí rovněž elektronické doručení žádosti,“ doplnil Jiří Lagner strategii firmy řečí čísel.
První verze byla zprovozněna v roce 2006 a žadatelé dostali vedle tradiční pošty možnost podat žádost i elektronicky přes portál. Po necelých dvou letech od spuštění služby bylo 60 procent žádostí podáváno elektronicky. Od poloviny roku 2009 bylo možné získat vyjádření zpět i v elektronické podobě ve formátu PDF, což dále zvýšilo oblibu této služby. „V dubnu letošního roku jsme zavedli plně automatické zpracování vyjádření a od května 98 % z elektronicky podaných žádostí zpracujeme automaticky a elektronicky odesíláme. Pokud si dnes podáte žádost elektronicky, tak ji reálně máte zpracovanou zpět během dvanácti až patnácti minut. To nás těší, služba má velmi pozitivní ohlas u veřejnosti a zároveň výrazně přispívá ke zvyšování efektivity,“ přiznává Michal Hamouz a dodává: „Po našem vzoru se k podobné implementaci odhodlávají i další správci sítí, podobné aktivity probíhají například ve společnostech ČEZ či RWE.“
„Zároveň spolupracujeme s ostatními správci sítí na definici jednotného rozhraní pro sběr elektronické žádosti. Cílem je vytvořit takové prostředí, které stavebníkovi umožní zadat žádost o vyjádření právě jednou a bez nutnosti osobních návštěv u jednotlivých správců technické infrastruktury. Ideálním řešením by bylo zakomponování této funkcionality přímo do řešení projektu Digitální mapa veřejné správy,“ doplňuje vizi Jiří Lagner.

DMVS: Čtyři písmena jako cíl

Telefónica O2 je jedním z partnerů Digitální mapy veřejné správy (DMVS), svou pozornost upíná zejména k digitální technické mapě a portálu územního plánování. Pro první z projektů jsou mezi správci sítí, kteří nabídli nejen poskytnutí dat s prostorovou polohou komunikační sítě, ale také měřený obecný polohopis a finanční spoluúčast na správě digitální technické mapy. „Co se týká portálu územního plánování, máme vybudovanou aplikaci pro obce s rozšířenou působností, kraje a vojenské újezdy, kde distribuujeme naše údaje o telekomunikační síti pro účely tvorby územních plánů. Jde o proces, který je z naší strany plně automatický, ale trápí nás nedokončená digitalizace katastrálních map a neexistence jednotné referenční polohopisné mapy velkého měřítka. Rádi bychom našli souznění se státní správou a samosprávou a vytvořili ještě vyšší společenský tlak na zahájení tvorby této mapy, protože podobně jako obce s rozšířenou působností, mají velký problém se sjednocováním a harmonizací dat od řady partnerů vedle jiných také správci technické infrastruktury,“ vysvětlil Jiří Lagner a k dosavadnímu průběhu dodal: „V současné době řešíme sjednocení standardů, výměnné formáty, způsob ochrany dat a odstranění nebo alespoň minimalizaci duplicit v referenčních mapových podkladech. Je však jedinečnou příležitostí sjednotit či provázat lokální GISy a vytvořit zcela nové možnosti využití integrovaných dat.“

Legislativa a digitalizace

S jakými nástrahami v oblasti GIS se potýkají v Telefónice O2? Vedle zmiňované absence referenční podkladové mapy velkého měřítka je to chybějící opora v legislativě. „Snažíme se spolupracovat se státní správou, hledáme příležitosti pro synergii a nalezení vhodné formy, jak vytvořit a udržet technickou mapu. Správci technické infrastruktury mají povinnost do konce roku 2012 dokončit a mít veškerá data v S-JTSK. Tuto povinnost však nemá podle současné legislativy nikdo další a to samozřejmě brzdí rozvoj GIS. V ČR neexistuje povinnost, aby vlastník povrchové situace vkládal tato data do systému. Nyní je vytváří převážně samospráva a správci technické infrastruktury, nemáme však šanci udržet data v aktuální podobě, protože stavebník nemá povinnost zaznamenávat v těchto systémech změny. Správci sítí mají izolované informační systémy, stejně tak i samosprávy. Naším cílem je tyto systémy spojit a ve spolupráci se státní správou najít model, jak tato data udržet aktuální,“ hovoří o často diskutovaném problému Jiří Lagner. Světlou, a také hojně oceňovanou výjimkou je Digitální mapa Prahy (viz GeoBusiness 06/2009), či Jednotná digitální technická mapa Zlínského kraje (viz GeoBusiness 7+8/2010).

Dalším velkým úkolem, který se už chýlí ke konci, je digitalizace dat. „Sběr dat v elektronické podobě začal v roce 1995, ale v té době jsme měli velké množství dat v papírové podobě. Tehdy ještě Český Telecom neměl centrálně řízenou dokumentaci, takže byl problém standardy metodicky prosadit. Potýkali jsme se s poměrně velkým problémem digitalizace veškerých našich dat a dokumentace. Sjednotit veškerá elektronická data a zdigitalizovat papírová nás stálo hodně času a úsilí, ale už se blížíme k závěru,“ těší Michala Hamouze.

Geoportál Telefónica O2

Blízká budoucnost bude u Telefónica O2 ve znamení dalších změn. V letošním roce by měla být dokončena migrace dat do zmiňované databáze Oracle Spatial a tím přechod na novou verzi MicroStation V8 s využitím technologie XFM. V prostředí webu by měla být v prvním čtvrtletí příštího roku dokončena implementace Autodesk Topobase. „ V návaznosti na tyto dvě aktivity chystáme takzvaný Geoportál Telefónica O2, do kterého bychom chtěli integrovat naše stávající aplikace tak, abychom vystavili svá data pro širokou veřejnost i tam, kde nám to ukládá zákon nebo další vyhlášky. Rádi bychom také přes geoportál data sdíleli s ostatními správci sítí či partnery z řad státní správy či samosprávy,“ prozradil jistě vítané záměry Michal Hamouz.
Sdílení dat by mělo probíhat přes webové služby WMS (Web Map Service) a WFS (Web Feature Service). „V okamžiku, kdy se u těchto služeb vyladila výkonnost, vše jasně směřuje k trendu mít uložená jen data, která spravuji, a zbytek datového fondu sdílet z primárních a autorizovaných zdrojů. Snažíme se být v tomto směru otevření a pokud naše data někdo potřebuje, tak mu je formou sdílení poskytnout. Přináší to výhody i pro naši společnost, protože pokud zájemci a žadatelé mají přímo přístup k našim datům, není potřeba vyřizovat jejich žádosti a zpracovávat pro ně podklady,“ dodal Michal Hamouz.

Pokud ze strany společnosti Telefónica O2 zní slova o otevřenosti, rádi by je slyšeli i z dalších stran. „S dalšími síťaři, státní správou a samosprávou musíme najít společnou řeč v oblasti standardů a recipročního zpřístupnění dat všech partnerů. S ostatními síťaři spolupracujeme na jednotném standardu pro správu vedení dokumentace. Je to rozhodnutí o sjednocení mapových děl v České republice a stanovení minimálního základu mapových děl, která budeme společně využívat, abychom minimalizovali duplicity. V současnosti není řídký jev, kdy každý správce kupuje jiná mapová díla, rozdílné ortofotomapy. Je potřeba najít společný model pro tyto vrstvy i se samosprávou a státní správou. A v neposlední řadě je to sjednocení licenční politiky ČÚZK tak, aby byly pro všechny partnery tohoto systému stejné,“ uzavřel Jiří Lagner.

Poznámka redakce: Tuto reportáž jsme publikovali v tištěném GeoBusinessu 9/2010.

Pokud se Vám GeoBusiness líbí, předplaťte si jej.

/* ]]> */