Kanadská firma D-Wave Systems, která již od roku 2012 komerčně nabízí své stejnojmenné kvantové počítače, oznámila prolomení hranice 1000 qubitů.
Ačkoliv se o kvantových počítačích zatím jen psalo v odborných pracích a v knihách science fiction, D-Wave Systems se snaží, a letos dokonce nový procesor předváděla na letošní konferenci GEOINT ve Washingtonu, na které vystavují firmy se zájmem o zakázky v místní veřejné správě.
Kvantový bit neboli qubit (čti kjúbit) je jednotka kvantové informace odvozená od klasického bitu. Jedná se o jeden ze stěžejních pojmů kvantově informačních protokolů. Zhruba řečeno může díky své kvantové povaze qubit na rozdíl od klasického bitu nabývat hodnot nejen 0 a 1 ale i hodnot mezi. Posloupnost několika qubitů nazýváme kvantový registr. Osm spojených qubitů tvoří qubyte, kvantové zobecnění bajtu.
Kvantový počítač potřebuje pro chlazení extrémně nízké teploty, takže si jej v nejbližší době domů nebo do kanceláře nekoupíte. Kdo kvantový počítač D-Wave v současnosti využívá? Firma jako své zákazníky uvádí velké instituce jako Lockheed-Martin, Google, NASA či University of Southern California.
Dosavadní tranzistory v počítačích možná narazí na své limity, výzkumné týmy tedy hledají úplně nové materiály jako náhradu za křemík, proto se společnost D-Wave snaží prorazit do komerční sféry se svými kvantovými počítači.
V roce 2011 D-Wave začínali se 128 qubitovým počítačem, v roce 2013 to byl 512 qubitový a v roce 2015 chtěla D-Wave dodržet čtyřnásobek qubitů jednou za dva roky, ale zatím ve třetí verzi přišla s 1000 qubitovým superpočítačem.
K čemu by se dal kvantový počítač využít v geoinformatice? Ve videu o tom je zmínka: Například k optimalizaci inženýrských sítí, nebo pro průzkum vesmíru, případně pro hledání nových cest.
Ačkoliv s kvantovými počítači je lidstvo teprve na začátku, tak můžeme dosavadní posun za velký úspěch, protože o kvantových počítačích se zatím uvažovalo jako o neuskutečnitelné vizi a striktně v teoretické rovině.
Zdroj: tisková zpráva D-Wave Systems, Wikipedia
