Cloud computing: čeká nás doba oblačnosti?

mraky-na-nebi

Ještě před dvěma třemi lety hledali blogeři definici pro slovní spojení „cloud computing“. Uběhlo několik měsíců a v současné době se spíš přou o to, jak moc cloud computing ovlivní IT trh do budoucna. Geoinformační technologie z těchto diskuzí nejsou vyloučeny, naopak, v současné době začínají promlouvat stále hlasitěji.

Názory se různí – pro jedny je Cloud Computing je pokus o něco, co se neprosadilo na přelomu tisíciletí v podobě konceptu ASP (Application Service Providing), pro jiné je to jediné budoucí řešení a pro další cesta, po které už nějakou dobu jdeme, aniž o tom možná vůbec víme.

Jedna z nejpoužívanějších definicí se připisuje Janu Koderovi, podle něj cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet. Více do hloubky jde encyklopedie Wikipedia, podle které je „cloud computing na internetu založený model vývoje a používaní počítačových technologií“. Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití.

Software jako služba

Podle některých využívá služby cloudu velká část populace pracující s internetem, aniž si to možná vůbec uvědomuje. Jak je to možné? Jeden z distribučních modelů se nazývá software jako služba (Software As A Service – SAAS) a mezi cloudy řadí například i balík hostovaných kancelářských aplikací Google Apps (Gmail, Google Calendar, Google Docs a další). Google Apps jsou sice zdarma (zatím!), ale hlavní myšlenka je ta, že zákazník si software nekupuje, ale pronajímá. Nemusí tedy nic instalovat, nezabývá se aktualizací, přistupuje k programu přes webový prohlížeč a platí jen za jeho užívání. Platby se odvíjejí od různých parametrů, jako je velikost databáze a počet uživatelů.

Dalším distribučním modelem je infrastruktura jako služba (Infrastructure As A Service – IAAS), kdy poskytovatel nabízí infrastrukturu. Představit si ji lze jako pronájem virtuálních počítačů a cena se odvíjí od hodin jejich výkonu. Smysl má především pro provoz větších a služeb a aplikací v měřítku videoserverů, fotobank, či mapových serverů. Příkladem je například služba Amazon AWS.

Podobně se vymezuje i termín PAAS, tedy Platform As A Service. Poskytovatel platformy dodává kompletní prostředky pro podporu celého životního cyklu tvorby a fungování webových aplikací. Jeho výhodou je snadná škálovatelnost, která pružně reaguje na aktuální spotřebu.

Cloud computing a GIS

Jaké výhody může přinést cloud computing pro GIS? Jeden ze zásadních rozdílů mezi tradičním přístupem a cloud computingem je škálovatelnost a pružnost, jež charakter cloud computingu nabízí. Namísto statické architektury systému podporuje cloud computing schopnost dynamicky rozsah zvýšit i omezit, nabízí uživatelům vysokou spolehlivost, rychlou reakci a flexibilitu zvládnout změny dle intenzitě provozu a poptávky.

Dalším argumentem, který má své příznivce, je snadný přístup a nastavení. K pomyslnému pořízení a spuštění GIS se je s trochou nadsázky nutná jen kreditní karta a pár minut pro nastavení služby u některého z GIS provozovatelů cloudu. Odpadají tedy náklady na hardware, software, licence a další. Výhodné může být použití cloudů pro velké společnosti s řadou poboček. Spolupráce zaměstnanců z různých poboček a řízení jejich práce může být obtížné, s cloudem by mělo být jednodušší, protože umožňuje data aktualizovat v reálném čase.

V současné době, kdy prostorové informace už nejsou jen záležitostí GIS, ale objevil je zbytek světa, se kladou nároky na aktuálnost dat více než kdy dříve. Při lokálních změnách a tradičním modelu GIS to může být problém. GIS cloud je nativní webová aplikace, ve které probíhá sdílení dat online velice snadno a aktualizace se realizuje automaticky. Jednou z výhod je škálovatelnost výkonu. GIS jsou velice náročné na paměť a dostupnost obrovského množství paměti pro ukládání cache zní jako velká výhoda.

„Firmy zabývající se GIS musejí přestat přemýšlet jako softwarové společnosti a začít myslet a jednat jako poskytovatelé služeb. Takové změny však nejsou jednoduché a podle Marca Benioffa, strůjce z jedné z nejúspěšnějších cloud computing společností Salesforce, je to náročné hlavně pro velké firmy,“ tvrdí Philip O’Doherty, šéf společnosti eSpatial, která poskytuje služby GIS jako SAAS. „Existence několika dominantních zavedených subjektů je pro oblast GIS charakteristická, příchod cloud computingu tedy může vést ke vzniku nových a hladových menších hráčů, kteří uživatelům lépe nabídnou to, co chtějí,“ dodává O‘Doherty.

Zastánci a propagátoři cloud computingu tvrdí, že nový model služeb by mohl být tím, který přinese GIS mezi mnohem širší pole uživatelů. Ti, kteří pracují s GIS, znají jeho sílu a potenciál geoprostorových technologií, ale je jisté, že se zatím nepodařilo rozšířit prostorové technologie v celosvětovém měřítku, i když dostupnost služeb jako je Google Maps a Bing Maps vytvořila v posledních letech zájem spotřebitelů. Plně funkční geoinformační služby v cloudu mohou tento zájem posunout o krok dále.
„Google a další firmy nám říkají, že bychom měli dostat vše na cloudy, a že můžeme všichni přistupovat k informacím prostřednictvím internetu. Já jsem zcela pro. Nicméně se také říká, že již není potřeba desktop, a tomu já nevěřím, zejména v geoinformatice. Věřím, že čas, kdy se mnoho uživatelů neobešlo bez drahého kancelářského software, se chýlí ke konci a myslím, že Esri už v této oblasti odvedla kus práce,“ tvrdí Mike Saunt, ředitel Astun Technology jež se zabývá prostorovými technologiemi na internetu. Cloud computing a GIS tedy není jen v rovině úvah, začátkem června 2010 vydala společnost Esri tiskovou zprávu o spuštění ArcGIS Serveru jako služby cloud computingu v prostředí Amazon Elastic Cloud.

Rizika

Při použití cloud computingu se nevyhnete otázkám bezpečnosti. Data jsou často to nejcennější na celém GIS, v tomto případě se však i se svými daty ocitáte v rukou jiných společností a už jen fakt, že úspěch vaší společnosti může být zneužit, je věc, kterou budou možná někteří jen těžko překonávat. Před rizikem zneužití u cloud computingu varují i někteří experti a jedním z nejhlasitějších je i Richard Stallman, zakladatel hnutí svobodného softwaru a projektu GNU. „Jedním z důvodů, proč byste neměli používat webové aplikace ke své práci, je ztráta kontroly. Dělejte si vlastní výpočty na vlastním počítači na vaší kopii programu respektujícího svobodný software. Pokud používáte proprietární program nebo webový server, jste bezbranní. Jste v rukou toho, kdo vyvinul tento software,“ uvedl Stallman v rozhovoru pro noviny Guardian s tím, že uživatelé by měli mít svá data jedině pod svou kontrolou, spíše než je poskytnout třetím stranám.

Je to jen výkřik neobjektivního příznivce svobodného software, který stejně utone v hlavním proudu? Vždyť hromadné přemísťování často velmi osobních dat na internet se stalo průvodním znakem nástupu Web 2.0 aplikací. Otázku bezpečnosti musí cloud computing vyřešit tak, aby přesvědčilo i zavilé odpůrce.

Společnosti, provozující cloudy, se snaží rozptýlit obavy tím, že současný systém ukládání dat, kdy si zaměstnanci odnášejí „práci domů“ na USB flashdiscích, je daleko nebezpečnější, protože je snadné je ztratit či zcizit. V cloudech jsou data vždy jen na jednom místě, na profesionálně jištěném serveru.

Další brzdou masovějšího nástupu cloud computingu je přenositelnost dat mezi různými cloudy. Až dosud neexistují standardy pro zajištění interoperability nebo volného pohybu dat mezi poskytovateli. Za zmínku proto stojí iniciativa Open Cloud Manifesto vyzývající k otevřenosti cloudů umožňující snadný přesun dat uživatelů.

Článek vyšel v časopisu GeoBusiness 9/2010.

Zajímáte se o trendy ve světě GIS? Předplaťte si GeoBusiness.