praha-rozvoj-1918-1938-konference-f.jpg

Pokud se zajímáte o historii Prahy, zapište si do kalendáře říjnovou konferenci o jejím rozvoji.

Archiv hlavního města Prahy společně s Historickým ústavem Akademie věd ČR, fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a katedrou historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zve na 37. mezinárodní konferenci s názvem Praha v obnoveném státě – zemská metropole hlavním městem nové republiky.



Akce se bude konat 16. a 17. října 2018 v Praze a bude se tematicky věnovat rozvoji Prahy a dalších měst střední Evropy v období let 1918–1938. Konference se uskuteční v Obecním domě hlavního města Prahy, ve kterém v roce 1918 zasedal Národní výbor a byly zde přijaty první zákony nového státu.

Konference bude také o rozvoji dalších měst

Pořadatelé v pozvánce popisují konferenční záměr:

Zhroucení středoevropských a východoevropských impérií po první světové válce vyvolalo v život řadu nových republik. Tradiční zemské metropole tak dostaly nové funkce, říšská hlavní města zažila proměnu v republikánská centra. Praha v tomto kontextu získala mocný impuls pro svůj nový růst. Současně se ovšem musela vyrovnat s výzvami dobudování infrastruktury pro správu republiky i zázemí plnohodnotného politického a reprezentačního střediska nového státu. S tím se rovněž pojil radikální rozvoj města jak na bázi urbanistické inovace (vznik nových čtvrtí a vytvoření konceptu pro celek velkoměsta), tak s ohledem na modernizaci historických čtvrtí. K rozšíření infrastruktury i výstavby města přispívala jak pražská radnice, tak samozřejmě soukromé firmy. Odrazem zdařilé kooperace byla unikátní dynamika vzrůstu území a poctu obyvatelstva. Tento dramatický vzestup si vyžádal také systematické budování komunální správy a komunálních podniků.



Zároveň musela – nadále mnohonárodnostní – Praha integrovat masu přistěhovalců či přechodných migrantů, což přineslo nejen nutnost rychlého řešení napjaté bytové situace, ale kladlo vysoké nároky i na rozvoj všech úrovní národnostních větví školství, sociálních nebo církevních institucí. Nová role Prahy současně přispěla k zásadní expanzi kulturního života.

Tento veliký, zdárně završený proces komplexní modernizace města byl koncipován, nesen, řízen, občas i komplikován celou škálou zajímavých osobností komunálně politické sféry, odbornými magistrátními úředníky a radou v širokém slova smyslu technických odborníků. Stojí za to připomenout alespoň klíčové, ne vždy jednoduché, postavy této zajímavé galerie.

Máme-li ovšem obecněji pochopit urbánní dynamiku této doby, bude třeba podívat se – přinejmenším v přísném výběru a dějepisné zkratce – také na rychlé meziválečné proměny dalších významných regionálních městských center naší republiky: od Bratislavy přes Brno a Ostravu po Plzeň. Všechny zmíněné tematické okruhy můžeme nadto relevantně osvětlit pouze v kontextu vývoje ostatních evropských hlavních mest a jejich klíčových osobností. V popředí našeho zájmu tradičně stojí Vídeň, Varšava, Berlín, ale i regionální metropole Mnichov nebo například Krakov jako „duchovní hlavní město“ rozděleného Polska, které se však nestalo střediskem obnoveného státu. A ve výčtu pro zhodnocení pražské situace komparativně důležitých republikánských měst modernizující se meziválečné Evropy by bylo možno pokračovat. Za všechny vzpomeňme jen trvale inspirující Paříž.

Nejde nám tedy o pouhý jubilejně oslavný popis modernizačního vývoje města, jeho urbanizačního rozmachu a dominantních rysů těchto procesů. Zajímají nás také zdroje impulsů pro rozvoj města a klademe si rovněž otázku, zda byly jednotlivé kroky racionálně podložené nebo spíše politicky (mocensky, prestižně atd.) motivované. A za základní úkol konference považujeme navíc identifikaci podstatných momentů, které měly brzdící důsledky: politicky motivované omezování samosprávné svobody metropolí, zdařilé i nezdařilé pokusy o jejich politické či finanční „znevolňování“ demokratickými i autokratickými až diktátorskými vládami nových republik. Chápeme Prahu jako exemplární příklad hlavního města v meziválečné Evropě a domníváme se, že porozumění problémům minulosti by mohlo pomoci řešit ty dnešní.

Aktivní účast

Chcete-li na konferenci vystoupit se svým referátem nebo se jakkoliv jinak zapojit, pak kontaktujte Markétu Ruckovou z Archivu hl. mesta Prahy (tel. 236004020, e-mail Marketa.Ruckova@praha.eu).

Nabídky referátu posílejte spolu s abstraktem do 15. dubna 2018 na níže uvedenou kontaktní adresu. Organizátoři si vyhrazují právo výběru příspěvků. Přednesené referáty budou v plném znění, případně v rozšířené verzi, otištěny v monotematickém čísle v rámci řady Documenta Pragensia. Zahraničním účastníkům bude zajištěno ubytování v ubytovacích zařízeních Akademie věd CR a Univerzity Karlovy na náklady organizátorů. Konferenční poplatek není vybírán. Jednacími jazyky jsou čeština a němčina (případně angličtina). Simultánní tlumočení z německého jazyka je zajištěno.