Po téměř půl století vychází nový Akademický atlas českých dějin

Na veletrhu Svět knihy si můžete prohlédnout novou monumentální publikaci, mapující české a československé dějiny od pravěku až po dnešní dobu. Obsahuje téměř 400 map na 590 stranách a kvůli svým rozměrům je kniha, která vychází v počátečním nákladu 1500 kusů, vázána ručně.

Profesor Jaroslav Pánek již v roce 2004 prozíravě zařadil Akademický atlas českých dějin do návrhu badatelské koncepce Historického ústavu Akademie věd České republiky.

A nyní, po deseti letech badatelské práce více než 40 historiků, kartografů, archeologů, geografů a dalších odborníků z Historického ústavu AV ČR, vychází nový atlas českých dějin. Kartografové byli přizváni k práci na atlasu později, aby převedli autorské mapy, zpravidla rukou kreslené, do digitální podoby.

Publikace svým obsahem a zaměřením navazuje na Atlas československých dějin, který vyšel již téměř před půl stoletím, v roce 1965. Díky současným možnostem kartografického a typografického zpracování posouvá nový atlas laťku o kus dál.

Jak píše Jaroslav Pánek v předmluvě atlasu, profesorka Eva Semotanová se „na přelomu tohoto tisíciletí stala ústřední postavou české historické geografie“ a navázala na vynikající znalce historických archivů Františka Roubíka či Zdeňka Boháče.

Eva Semotanová s týmem spolupracovníků z Historického ústavu Akademie věd ČR navázala na mezinárodní zpracování urbánní topografie, kartografie a ikonografie. Výsledkem jejich práce je od roku 1995 již pětadvacet svazků Historického atlasu měst České republiky.

Úsilím Evy Semotanové vznikla také řada analytických a syntetických prací, jako je například Historická geografie českých zemí, či atlasů, mezi nimiž vynikají Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, Atlas zemí Koruny české a publikace Česko Ottův historický atlas.

Dle Pánka do zpracování historických atlasů nevstupovala jen dříve opomíjená či zcela netušená témata a náročnější typografické techniky, ale také nové zobrazovací metody.

Dříve šlo také především o spolupráci historiků a geografů, nyní na akademickém atlasu spolupracovali také archeologové, geoinformatici a zástupci dalších humanitních a přírodovědných oborů, takže se dle jeho slov „naplnila představa o skutečné transdisciplinaritě“.

Atlas, který má 262 kapitol, vedle téměř 400 historických map a kartografických modelů dějiny zobrazuje také v celé řadě dalších vyobrazení, grafů, tabulek a kartogramů. Hlavní atlasová část je rozdělena na pět časových oddílů: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny.

Z katedry geomatiky Stavební fakulty ČVUT pracovali na atlasu jako hlavní kartografové Jiří Cajthaml, Růžena Zimová, Pavel Seemann a Tomáš Janata. Kromě dalších kolegů a studentů, kteří na atlasu za kartografii participovali, je v úvodu atlasu uvedeno také poděkování Bohuslavu Veverkovi, emeritnímu profesorovi ČVUT v Praze, za cenné rady a konzultace při zpracování specializovaných map s odborným obsahem.

Návrh znakového klíče pro mapy měl na starosti Pavel Seemann. Většina map byla zpracována v software ArcGIS, někdy autoři použili další nástroje.

Ačkoliv je atlas svým názvem a zaměřením určen spíše odborné veřejnosti, autoři věří, že si k němu najde rovněž široká veřejnost se zájmem o historii a mapy. Školní verzi však nejspíše nelze očekávat, atlas je skutečně koncipován jako klasické akademické dílo.

Dle sdělení naší redakci by atlas měl stát přibližně 3 000 až 3500 Kč. Na rozdíl od Atlasu krajiny ČR, který je sice k dispozici v tisíci veřejných knihovnách po republice, ale veřejnosti jinak komerčně dostupný nebyl, bude tedy tento nový akademický atlas zdobit řadu osobních knihoven.

\"Obálka \"Jiří