Jaké poklady skrývá mapová sbírka na Univerzitě Karlově? Přijďte se podívat.

Mapy jsou nejhezčí na papíře anebo na pergamenu. Přijďte si do konce července 2014 prohlédnout unikátní mapová díla. Vstup na výstavu i komentované prohlídky s autory odborného katalogu jsou zdarma.

Komentované prohlídky s autory odborného katalogu se konají ve středy 28. května, 25. června a 23. července, vždy d 14.00 hod.

Výstava je otevřena od 7. května do 31. července 2014 (otevírací doba je Po-Pá 9.00-18.00 hod.) a u její příležitosti vychází také výpravný katalog nazvaný The Treasures of map collection.

Katalog mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy obsahuje téměř 39 tisíc bibliografických záznamů kartografických dokumentů a je součástí centrálního katalogu Univerzity Karlovy v Praze.

Výstava nazvaná Poklady mapové sbírky byla slavnostně otevřena 7. května a zájemcům bude přístupná až do konce července 2014.

\"Wolfgang

Autorkou scénáře expozice, jenž představuje unikátní rukopisné mapy, staré atlasy a digitalizované glóby, nedostupné v jiných sbírkách, je Eva Novotná. Ke shlédnutí jsou především zcela nově objevené světové unikáty – například Gijsbertsonova mapa Evropy, De Witova mapa Německa nebo Camociův plán obléhání Malty Turky.

Z toho důvodu do Prahy přijel Günter Schilder, jeden z největších znalců nizozemské kartografické tvorby 16. a 17. století a autor kolekce faksimilií nizozemských map Monumenta Cartographica Neerlandica. Nástěnné mapy evropských zemí od Fredericka de Wita jsou – na rozdíl od jeho map čtyř světadílů – v Praze jediné na světě.

Od Gijsbertsonovy mapy Evropy jsou známy pouze čtyři signované rukopisy autora, jenž jsou uloženy v Sydney, Paříži, Florencii a Praze.

Výstava představuje díla významná pro nejstarší historickou kartografii Evropy, jako jsou římské, arabské a středověké mapy. Zvláštní místo zaujímají kartografická bohemika.

Představeny budou mapy a dokumenty zobrazující originálně starobylost a celistvost Zemí koruny české po řadu staletí. K nim přináleží rukopisné mapy Podolského či Kreibicha a tištěné, ručně kolorované mapy od Crigingera, Aretina, Vogta, Fabricia, Komenského i Helwiga. Bude představena i slavná Kosmografie česká od humanisty Zikmunda z Puchova.

Těžiště výstavy, spojené s dokonalým řemeslem, představují logicky nizozemští mistři zlatého věku kartografie z přelomu 16. a 17. století. Byli mezi nimi rytci i výborní tiskaři, vyznačovali se znalostí geografie, museli mít přehled o nových zámořských objevech, široké vzdělání, ale i značné umělecké schopnosti, v nichž se vyrovnali dobovým mistrům světového malířství.

Svou roli v expozici sehrává i renesanční Itálie, země, jejíž mnohé originální a unikátní mapy sbírka vlastní. Mimo jiné se může pochlubit světově unikátním druhým vydání mapy od Francesca Giovanniho Camocia z roku 1565, na níž zachytil dobývání Malty Turky.

Na výstavě se představuje i německá kartografická škola, kterou zde proslulí kartografové Matthias Zündt, Augustin Hirschvogel, Johann Baptiste Homann a George Matthäus Seutter zastupují méně známými a cennými díly.

Fantazii člověka v barokní době rozviřovaly daleké cesty a neznámé kraje. Například mapa jezuitských misií z Paraguaye, kde působili i Češi, mohla tyto touhy uspokojit víc než kterýkoliv cestopis.

Zvláštní část tvoří města zachycená topografickými obrazy, vedutami nebo podrobnými plány s popisem a historií sídla. Zde nesmí chybět Václav Hollar. V pražské mapové sbírce je vedle jeho známého Londýna také brazilské město Olinda, o nějž svedli v roce 1630 bitvu Portugalci a Nizozemci.

\"Václav

Největším městským plánem mapové sbírky je Teixeirův Madrid, sestavený z dvaceti listů na úctyhodných šesti čtverečních metrech čtverečních. Součástí výstavy jsou i plány Paříže a Říma, ale nejpůsobivější jistě zůstává Sadelerův panoramatický prospekt Prahy.

V 15. století zcela změnily společnost zámořské objevy, vynález knihtisku, ale i znovuobjevení Klaudia Ptolemaia, který svoji mapu světa vytvořil již v roce 150 n. l. Na výstavě je k vidění ukázka z jeho díla Geographia, vydaného znovu v 15. století latinsky. U zrodu prvních moderních atlasů stáli Gerhard Mercator a Abraham Ortelius. Jejich slavná díla jsou také součástí fondů sbírky, z jejíchž více než dvou tisícovek atlasů je představen ještě Joan Blaeu a jeho Atlas maior.

\"Alexis \"Alexis

Autorkou scénaře výstavy je Eva Novotná. Odborné konzultace poskytli Jaroslav Marek, Tomáš Grim, Günter Schilder a Joseph Schiro. Grafickou přípravu zajistila Tereza Vostradovská. Digitalizaci a přípravu obrazů provedla Markéta Hyndráková. Některé dokumenty prošly před výstavou restaurováním v dílnách Miroslava Širokého a Jany Tomšů.