Jiří Horák: Chceme dosáhnout významnějšího postavení

Sympozium GIS Ostrava 2011 je za námi a s ním i jedna z každoročně nejvýznamnějších konferencí české a slovenské geoinformatiky. Zajímavé ohlédnutí za mezinárodní akcí poskytl GeoBusinessu Jiří Horák, předseda programového výboru a vedoucí Institutu geoinformatiky na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

[singlepic id=62 w=320 h=240 float=left]Co podle vás přináší sympozium GIS Ostrava 2011?

Myslím si, že to je v první řadě příležitost k setkání specialistů, zájemců o obory geoinformatika, geomatika a další příbuzné, abych nepreferoval jen některé. Zároveň je to možnost prezentovat zajímavé výzkumné aktivity, výsledky nových projektů včetně těch evropských. A také je to příležitost plánovat další společné aktivity i věci, které dle mého názoru v současnosti hýbají společností a je nutné je připravovat.

Jako velmi aktuální vnímám pohyb v souvislosti implementace INSPIRE a návaznost na budování národní geoinformační infrastruktury. Ne že bychom ji nebudovali, tak to není myšleno, ale myslím, že je čas provést revizi určitých strategických dokumentů a dodat k tomu širší pohled komunity. Aby to nebyl jen úzce zaměřený pohled na to, co člověku někdy splývá při pohledu na INSPIRE vzhledem k dalším věcem.

Jak tedy vnímáte otázku Národní geoinformační infrastruktury?

Jsou dostupná data, která splňují všechny podmínky, ale o tom by národní geoinformační infrastruktura neměla být. Měla by být daleko širší, měl by to být konsenzus na společné strategii od oblasti poskytování služeb přes systém vzdělávání až po legislativu. Profesní vzdělávání je myslím poněkud ponecháno na příliš individuální úrovni a myslím, že v tomto bychom měli sehrát nějakou koordinační nebo aktivační roli. A v legislativní úrovni není nutné konkrétně vyjmenovávat předpisy, které jsou zapotřebí, ale měla by tam být naznačená potřeba dokončit vizi v krocích, které je nezbytné realizovat i z legislativního hlediska.

GIS Ostrava je tradičně mezinárodním sympoziem. Jak se vám daří zvedat jeho prestiž?

[singlepic id=63 w=320 h=240 float=right]Jsem rád, že běží, jak aplikační česko-slovenská část, ve které jsou opravdu věci, které řadu lidí z praxe eminentně zajímají, chtějí se dozvědět a zeptat na některé věci. Jsem rovněž rád, že tu máme výzkumnou část, která běží v anglické verzi a kde se snažíme o vyšší kvalitu a recenzováním příspěvků dochází k poměrně velkým filtrům.

V některých sekcích bylo díky recenznímu procesu zlikvidovány dvě třetiny přihlášených příspěvkům. Ale myslím si, že je pro uživatele přínosnější, když je méně příspěvků a větší prostor pro diskuzi. Nechceme tuto část protlačovat na úroveň aplikační části, ale dosáhnout v ní nějakého významnějšího postavení a zajistit, aby pro ty z nás, kteří jsou z akademické sféry, se účast a prezentace na takovém fóru započítávala do sledování výsledků. Tak, jak se to bohužel musí dělat.

Jaké novinky přinesl letošní ročník sympozia?

Zkoušíme v tomto ročníku určitou změnu orientace. Zařadili jsme workshopy, které měly tendenci vytvářet samostatné komunity a více se profilovat do určitých oblastí. Dříve jsme měli anglické sekce, které byly poměrně roztříštěné a bylo to velmi pestré spektrum nejrůznějších témat. Snažíme se je zúžit a vymezit jasně některá témata, které nás zajímají. Těm se chceme více věnovat a vytvářet komunitu, která zde bude pravidelně prezentovat svoje výsledky v oblasti výzkumu. To jsou naše záměry.

[singlepic id=64 w=320 h=240 float=left]Vyvolal tento krok nějaké ohlasy ze strany českých i zahraničních účastníků?

Tento koncept je poprvé, takže uvidíme po skončení, jaké budou odezvy při vyhodnocování dotazníků. Zatím jsem nezaregistroval negativní ohlasy a návrhy, které jsem dostal, byly technického rázu. Takže samozřejmě budeme s připomínkami pracovat a zvažovat, jak sympozium povedeme v dalších ročnících. Pochopitelně budeme velmi dobře sledovat reakce lidí a doufám, že se nám jich dostane i formou nějakých e-mailů či webových konferencí, abychom tomu skutečně dávali jak trend, který je potřeba s určitou vizí sledovat, tak aktuální reakce uživatelů na to, co se snažíme dělat.

Jak jste spokojený s účastní na konferenci? A to jednak v kontextu minulých ročníků a zároveň i v kontextu ekonomické situace ve společnosti?

Je faktem, že ekonomická situace je obtížnější, i nám na škole naskočily z administrativního hlediska režijní poplatky, které musíme zajišťovat. Registrovaných účastníků je přibližně 260, v loňském a předloňském ročníku bylo 270, čili počet není moc rozdílný. Jsem za to rád a  myslím si, že je v podstatě standard.

Ale je tu jedna zásadní věc, těch 260 lidí se naráz nesetká, střídají se tu po dnech, či hodinách, takže reálný počet, který se tu naráz sejde v jednotlivých sálech, je daleko menší. Je zde tedy daleko větší rozptýlenost. Samozřejmě ve velkém sále, který je pro 400 lidí, se lidé ztrácejí.

Od kolegů mám připomínky, že se jim špatně moderuje, takže budeme zvažovat, jestli se nesoustřeďovat do menších sálů. Ale jinak jsem spokojený s účastí. Samozřejmě by mohla být lepší a je tu na to dostatečný prostor. Rovněž bychom byli rádi, kdyby sem jezdilo více zahraničních účastníků, protože samozřejmě v anglicky mluvících sekcí je to o možnosti střetávat se s výzkumníky a specialisty, kteří jsou napříč Evropou či světem. Kvůli nim mluvíme anglicky a celé sympozium se zde koná.